Najlepší športovec storočia

Upřímně, Nejlepší sportovec století mě opravdu hodně minul. U téhle komedie/tragikomedie jsem se za celou dobu pořádně nezasmál, snad jen pár usměvných scén by se zde našlo. Příběh byl docela dost nudný, absurdní, nereálný a hlavní hrdina mi byl bohužel jak zjevem, tak svým chováním krajně nesympatický. Za kladné body snímku by se daly počítat krásná kamera, hudba a lehce pohodová, příjemná atmosféra, ale první a druhou složku najdete vlastně v každém současném přírodovědném dokumentu, takže tentokráte budu přísnější a hodnotím pouze 2*. (15.07.2010)

"Hned jak podojili, šli si sedláci na chvilku sednout." Ve svém životě jsem bystře zaznamenal spoustu kravin, které se odvážně nazývaly sportem, ale sezení na kůlu nad vodní hladinou je opravdovou laskominou pro fajnšmekry, kteří se při sportu odmítají zpotit. Je poměrně zábavné sledovat šampiona Taeke Jongsmu, kterak sezením ovlivňuje dění kolem sebe či souloží v poloze na kůlu, kterou si ani tvůrci zašmodrchané kámasútry nedokázali vymyslet. Patrně největším přínosem tohoto snímku pro můj život je Internacionála zpívaná v chrochtající holandštině a sledování přepadení banky komunisty. Zbude-li mi někdy přibližně rok volného času, tak porozmýšlím o cestě do Friska a obsazení nějakého volného kůlu. (01.01.2012)

Nevím, zda je to zvýšenou spotřebou omamných látek, která je v Holandsku vrcholová nebo čím, ale náměty některých holandských filmů překonávají hranice standartního lidskýho uvažování. Bylo zajímavé, že ve filmu sedí na kůlech výhradně muži, přitom z běžných životů víme, že na kůly většinou dosedávají ženy, zkrátka holandský originální hrátky začínají od píky. Film má v sobě kapku sociálního dramatična, kapku romantična a kapku humorečna. Vypráví příběh o životě kluka, jeho osudem se stal kůl a když v jeden moment dochází k osudovému střetu, kde si hlavní hrdina musí vybrat mezi kůlem a ženou, všichni držíme palce, aby Taeke zůstal drsnej a vybral si správně. Je to poklidná vyprávěcí hřička u který si člověk příjemně odfrkne a nějak se emočně nevyčerpá. (08.09.2014)

Povedená lehce komická o trochu více podivínská a nejvíce poetická komedie. Sportovní disciplína sezení na kůlech a chování hlavních postav je asi tak uvěřitelné, jako sněhulák u pyramidy Pokud ovšem neberete film vážně (to po faktické stránce ani nejde), dostane se vám milá epizodní komedie, která prakticky v ničem nevybočuje ze standardních mantinelů a právě ty kůly a to absurdní nereálné sezení na nich, představuje krásný oslí můstek k zjištění co vše je v životě důležité. Nalezení rovnováhy mezi zdravou mírou podivínství a blbosti a životního štěstí. 70% (24.06.2007)

Pokud by byl Taeke dejme tomu šachistou, šlo by o poctivý komorně poetický film o poctivosti a hledání smyslu života. Obskurní záliba zajiš´tuje filmu úsměvné momenty (ovšem notně lyrického charakteru, komedií bych film zrovna nenazýval) a diváka snadněji postrčí k obecným úvahám o pravých hodnotách. Z výšky několika metrů se holt na svět díváte z nadhledem. Škoda, že tahle atrakce není pro mě, několikaměsíční shlížení z takové výšky by mi asi neudělalo dobře (a co hygiena. ptám se?). A pokud jde o to srovnání s Cimrmanem - nemám ověřený důkaz, ale mám dojem, že náš Jára seděl dva roky na vrcholku stěžně lodi, se kterou obeplul svět. Lod se kývala a Jára během plavby napsal několik oper. Kdepak, kampak na našeho Járu.. (15.07.2010)