Otravný chlap

Něco mezi Kafkou a filmovým Brazil. Absurdní černá komedie o chlápkovi, který se ocitne v dokonalém městě, kde by měl žít spokojený život, ale dokonalost je nudná a sterilní, je to opak života. Není tedy divu, že se Andreass nakonec vzbouří a stane se pro ostatní obyvatele nepohodlným. Vizuálně zajímavá existencionální alegorie se znepokojivou atmosférou, která asi nebude pro každého, ale stojí za zhlédnutí, už jen proto, že se odlišuje. (21.07.2013)

Příběh o tom, že láska a bolest jsou spojité nádoby. Není asi náhoda, že tenhle film vznikl v severní Evropě, kde v budování laskavé a „bezbolestné“ společnosti dospěli zřejmě nejdál. Člověka, který dokáže a chce milovat a je bez lásky nešťastný, nepokládají ostatní za nepřítele - takové nekorektnosti nejsou schopni - nýbrž spíše za duševně nemocného, kterému je třeba nabídnout zvýšenou dávku laskavosti v blázinci. --- Zvykli jsme si odsuzovat nacismus a bolševismus (opravdu?), a bohužel přitom přehlížíme, že to jsou jen násilné odrůdy jednoho a téhož socialismu, který je již z podstaty vždy nelidský. „Nejúspěšněji“ právě ve své soudobé, laskavé, mírumilovné a bolest eliminující euroinkarnaci. --- (14.02.2013)

Tenhle film je ohromně blízko tomu, co točí velký Roy Andersson. Ale, kupodivu, bez Anderssonova minimalismu a úzkostlivého stylu je tohle ještě více strhující - zejména, když na začátku nevíme o co jde, a je to jen takový narůstající pocit divnosti, kterému bychom raději nevěřili. Ale už je pozdě. S posmrtným životem tenhle film nemá nic společného. Je to náš život, život, kterej žijeme dneska a zítra. A kdyby Vám někdo nabídl jízdenku na ten autobus do města ? Odmítli byste ? (11.05.2010)

příjemně psychpatická práce, předurčení pendlující prostorem pofiderní paranormality, pravda, poněkud permanentně, přesto přítulně pitoreskní. Pobavení provázané pomocí pachtění po prapodstatě, po původu, po pravdě. Přemýšlivé, pozorované, pitoreskní, pravdivé. Plusem právě prostupující psychedeličnost. PS: po požitý pofiderních přípravků, prášků, pravděpodobně perfektní. (12.05.2013)

Predstavme si, že sa môžme autobusom vybrať na miesto, ktoré je dokonalé. Kde sú všetci šťastný, kde má každý prácu, vzťahy sa dajú nadviazať celkom rýchlo a celkovo všade vládne spokojnosť. To isté spravil aj hrdina tohto filmu Andreas. Myslel si že sa bude mať dobre, že bude šťastný, ale vo svojej podstate sa cítil v novom svete ako v nejakom väzení. Ako na mieste, kde neexistujú reálne pocity a miesta a kde je všetko tvorené umelo. A čo je ešte horšie nie je sám. Lenže tam kde sa ostatný zabijú, čo považujú za jediný útek z tohto sveta, tam sa Andreas rozhodne nájsť v utopickom svete niečo lepšie. Nakoniec to aj nachádza, ale pre nové veci tam bohužiaľ nie je miesto a preto je vyslaný naspäť do starého sveta. Lien vytvoril naozaj krásnu utopickú spoločnosť, bez citov a emócií, kde sa ťarbavý a v niektorých momentoch aj dojímavý Andreas pohybuje. Film je pomalý, a je dôležité mať na neho náladu. Nejedná sa o epický, alebo nebodaj akčný snímok. Z každého žánru si vypožičiava minimum a zliepa tieto žánre postupne, bez toho aby sa niekam ponáhľal. Ak ste trpezlivý a máte podobné filmy radi, budete spokojný - film prezentuje silnú myšlienku netradičným spôsobom, ak nie tak vás bude nudiť. Záleží od vás. (06.04.2011)