Drsňák

Tento film na mne zapůsobil dost chladně. Velkým plusem je kamera a hudba. Ale nedokázala jsem se do něj ponořit nebo se vcítit do jednotlivých postav. Chyběly mi větší rozbory charakterů postav a jejich psychologie. Jsou spíše nevýrazné. Celý příběh a chování postav je jakoby chladné a odtažité, bez emocí. Na tento film jsem se pouze dívala, ale nedokázala jsem se do něj dostat. (15.06.2009)

Drsňák je film, který je zajímavý svým přístupem k divákovi. Už jen hlavní postava Michaela na mě působila zvláštním, až bezemočním výrazem ve tváři, který se víc projevil až ke konci a tak na mě působil celý film. Zvláštně - jiný výraz mě zatím nenapadá. Film přede mě kladl životní obrazy, kterým nebylo skutečně vůbec těžké uvěřit. Svým způsobem podání je na diváka vloženo obrovské břímě bezútěšného stavu spousty takových lidí, kteří se ocitnou najednou téměř bez prostředků a nemají sílu a zřejmě ani možnost se té situaci nějak vzepřít. Kde pro ně pak život ztrácí smysl a místo duše se stává černou a temnou propastí, z které se lze dostat jen velmi těžko. Proto na mě osobně nejvíc zapůsobila poslední čtvrthodina s Michaelem. O Davidovi Krossovi zřejmě ještě uslyšíme. Jestliže jsem filmu Zlodějíčkové dala trojku (že by jistá podobnost?), tak Drsňák na mě zapůsobil přece jen hlubším a intenzivnějším dojmem, tudíž dnes za čtyři. (23.11.2014)

Kdosi kdysi pronesl, že německé filmy nestojí za nic. To je samozřejmě hloupost. Je mnoho talentovaných německých režisérů (a nemusí se zrovna jmenovat Emmerich) i herců. Mezi mladou a nadějnou generaci patří bezesporu i David Kross, kterého budete jistě znát z úspěšného filmu Předčítač. Hvězdou (minimálně lokální německou) se však stal už o něco dříve se snímek Drsňák (origin. Knallhart), kde si střihl roli studenta jedné německé střední školy, který prožívá životní útrapy způsobené nejistým rodinným zázemím, kde žije jen se svoji mladou matkou Miriam, a nepříjemným vztahem se skupinou třídních grázlů. Ti si v Michaelovi (tak se jmenuje Krossova postava) najdou poměrně snadný cíl pro své šikanování a Michael nevidí ze situaci jiné východisko než se spojit ještě s někým silnějším než jsou oni. Snímek nám představuje svět města Berlína tak, jak jej jistě mnozí jeho obyvatelé vidí krajně neradi. Je to svět plný přistěhovalců, bezdomovců, kriminálních živlů a drog. Je to svět zbavený nevinnosti, svět místy příliš krutý pro duši patnáctiletého chlapce. (22.09.2010)

Tak tohle je naprosto úžasný filmový zážitek, za který České televizi děkuji! Můj večerní nedělní dvojblok německých filmů začal nadšením z nadprůměrné německé romantické komedie a pokračoval ještě lepším filmovým zážitkem z tohoto německého dramatu. Ono spojení teenagerovské drama a sociální drama je totiž velice lákavé, a tak jsem neváhal a na film se podíval. A od začátku do konce jsem tento film prožíval, prožíval jsem příběh hlavního hrdiny a byl jsem zvědavý, jak se bude tento příběh vyvíjet a jak to vlastně celé skončí. Zde jsem totiž nedokázal odhadnout konec a ani jsem to nezkoušel, protože na to prostě nebyl čas. Jen jsem se koukal a ani u toho nedutal, prožíval jsem každý okamžik, každou minutu, kdy jsem film sledoval. Tomu já říkám filmový zážitek na velice dlouhou dobu. Tenhle film se velice povedl a nejzajímavější na něm je, že takhle by se to v reálu skutečně mohlo stát a co my víme, jestli se někde něco podobného skutečně nestalo. V hlavní roli se zaskvěl vynikající David Kross, jehož jméno si asi navždy zapamatuji, protože ten mladík mne naprosto uhranul a ve své roli byl vynikající a podal snadno uvěřitelný výkon. Německý film mě tedy přesvědčil, že na tom není tak špatně, jak jsem si myslel, a že mít vůči němu předsudky asi není moc správné. Každopádně mám tedy další skvělý filmový zážitek a neváhám použít maximální hodnocení, je to tedy za pět hvězd. (16.06.2009)

Dobrých námětů pro film není nikdy dost a psychologicky laděný příběh nosné postavy Michaela Polischka, je střižen podle osvědčené šablony filmu o pouličních ganzích městských periferií, který by se mohl odehrát kdekoli třeba i v Praze, ale film nepostrádá zacílení problému dnešní doby, to jest trend drogy, násilí a brutalita. Na tomto filmu hlavně oceňuji skvělou volbu hlavní postavy a připočítáme-li k tomu všemu, že ve filmu je stejně vždycky všechno jinak, než v životě, tak docela dobrý. Co mi připomnělo nedávno tenhle film, že tuhle nějaká paní na Žižkově povídala v trafice, máte ještě ZKAŽENOU MLÁDEŽ (film), ale jděte, spustil hřmotně lidový vyznavač filosofie všedního dne, chlapík v ozónu pachu cibule. Taková kravina, to si paní vůbec nekupujte, odpověděl cibuláč. Takže nůďo, kdeže jsou časy Žen za pultem a Mužů na radnici. Z tohoto postřehu je patrné, že už chyběla jenom milicionářská košile a pádný obušek. (31.10.2009)