Reklama

Reklama

12:08 na východ od Bukurešti

  • Česko 12:08 Na východ od Bukurešti (viac)

Obsahy(1)

22. prosinec 1989. Celá země sleduje v televizi v přímém přenosu, jak rozzuřený dav přinutil rumunského diktátora Ceaușesca uprchnout v helikoptéře z Bukurešti. V klidném městečku na východ od hlavního města, šestnáct let od tohoto historického dne, majitel místní televizní stanice pozve do talk show dva hosty, aby se podělili o své vzpomínky na ony slavné revoluční chvíle. Prvním je starý důchodce a občas Santa Claus, druhý je učitelem dějepisu, jehož celý plat právě pozřely dluhy za alkohol. Společně vzpomínají na den, kdy provolávali heslo „Pryč s Ceaușeskem!“. Až jeden telefonát televizního diváka zpochybní proklamované hrdiny, kteří možná tehdy spíše nasávali někde v baru nebo dělali přípravy na Vánoce, než se bouřili v ulicích... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (73)

Krt.Ek 

všetky recenzie používateľa

Motto: Vašek Tittelbach rulez! Jak číst tento lehce extravagantní komentář (nechce-li se vám číst zbytečně dlouhé bizáry, uděláte nejlépe, přečtete-li si komentáře kupř. Aelity, Marigolda a ORINa, to bohatě stačí!)? Představte si, že jsem následující větu pro bolavý malíček nadiktoval svému osobnímu písaři Bezesmyslu Chandrovi, k samotnému psaní jsem se vrátil – po zběžné kontrole zapsaného a po zjištění, že co si člověk neudělá sám, to nemá (avizuji, že hranaté závorky jsou dílem vzpoury mého asistenta, po editaci je zde nechávám pro důkaz jeho hovadské povahy) – až se slovy „Ušlechtilá snaha“. Následné srovnání – [někde zde se ten debil začíná zadýchávat] ehm – už tím, že – ehm – jak si všímá velký Hérakleitos – ehm – dvakrát nevstoupíš do – ehm – téže řeky – ehm –, asi ve více směrech pokulhává, než že by – ehm – bylo mířilo – ehm [někde zde začíná zoufale škrabat na nose, říkaje si, do čeho se to zase uvrtal a doufaje, že ho někdo v promyšlení tohoto díla vystřídá; nechceš se toho chopit, neznámý čtenáři?] – přímo na střed pomyslného terče [jak vidno, z fleku by mohl vystřídat Virgila Jderescu v roli moderátora; i kdyby stál tenhle koment za hovno – jakože zřejmě bude, vždyť jeho projev čím dál tím víc přímo antidepresivy zdrogované prase – už teď se tu mezi řečí tímto chvástá a bůhvíproč se prohlašuje za morálního vítěze a dědice revolučního odkazu] , leč nemohu si pomoci, I. zažívám při sledování „A fost sau n-a fost?“ obdobný pocit trapnosti (před nímž se nelze neobrnit smíchem) jako u Formanova „Hoří, má panenko“. Ušlechtilá snaha (nepochybuju, že je reflexe minulosti bohulibou činností,; za jistých okolností může i kolektivní mýtus – zde předpokládám SPOILER, že si Tiberiu Manescu své hrdinství – eufemisticky řečeno – přibarvil (ale co když ne? co když tam vážně byl ?) SPOILER – sehrát pozitivní úlohu, dodat zúčastněnému kolektivu potřebnou energii k provedení nutných změn; zřejmě zde tedy jdu proti duchu filmu (a zároveň – to jen tak na okraj – Masarykově sporu o pravost Rukopisů), který naznačuje(?), že na lži nelze nic vybudovat) naráží na zeď vlastní nemohoucnosti (jež je – ano – do značné míry historicky determinována, jak dlouho se však lze tímto omlouvat?), pokřiveného charakteru (prospěchářství, předsudečnosti, lenosti, pokrytectví, slabošství, pohodlnosti) a vůbec malostí/zlomyslností toho našeho živočišného druhu. Zároveň konečně II. zjišťuju, v čem mně jsou rumunská zúčtování s minulostí sympatičtější než české pokusy. Nutno varovat, pro potřebu vysvětlení musím paušalizovat, a to je vždy problematické! Tedy: z českých antikomunistických filmů mívám pocit, že komunismus u nás bylo čímsi vnějším, exportem, něco nám vnuceného, že jediným hříchem zdejšího většinového obyvatelstva byl strach. Nebýt strachu, mohlo být všechno jinak, nebýt strachu, rudá noční můra by se pakovala už někdy v roce 1955. S rokem 1989 (se ztrátou strachu) pak přišel zlom. Doba před rokem 1989 a doba po roce 1989, dva naprosto odlišné vesmíry obávaného odlišnými druhy. Možnost, že zase bude hůř pak v mediální reflexi (které jsou výhonkem i filmy) opět přichází zvenčí, a to s agenty cizích mocnosti (všichni víme kterých dvou!), kteřížto nám jako smrticí nákaza matou a svádí na scestí naše holubičí, svobodymilovné letory. U Rumunů je tomu, jak si všímám, jinak (a proto je jejich kinematografie cennější). Rokem 1989 se toho nakonec zase tolik nemění (sníh, tj. revoluční horizont možného rychle taje v břečku, tj. zploštění horizontu možného, vyprázdnění revolučních, utopických vizí pragmatismem oportunistických zmetků), lidé jsou stále týmiž lidmi, mají tytéž chyby, chovají se obdobně. Hrozba nehumánní společnosti (která je, žel, v tom našem postkomunistickém prostoru poslední dobou spíše aktualitou než pouhou hrozbou) pak nepřichází zvenčí, nýbrž zevnitř, z myšlení a jednání každého z nás. To mně osobně přijde adekvátnější i naši (ryze české) přítomné chvíli. Teď jen, co s tím? Návod nemám, vím jen, že nás čeká stále spousta práce. A že každý bude muset začít sám od sebe. Připraveni? [7.2.2022, 6.12.2022] () (menej) (viac)

*CARNIFEX* 

všetky recenzie používateľa

Snímok trvá 90 minút, pričom 70 z nich, človek pozerá mdlým spôsobom na obrazovku a čaká, a čaká, a čaká .. a nič. Tematicky nesmierne nápadité, obsahovo absolútne nedotiahnuté. Ja mám veľmi rád obyčajné filmy zo života, no “12:08” ma akosi nezastihol v najlepšej nálade, čo je zrejme v prvom rade moja chyba i smola zároveň. ()

Reklama

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Po filmoch 4 mesiace,3 týždne a 2 dni a Smrť pána Lazaresca je tu ďalší výborný rumunský film.Ja neviem ako to robia, ale toto už nemôže byť náhoda. Rumuni to proste vedia. Všetky tri spomínané filmy určite neboli finančne náročné a napriek tomu sú to veľmi kvalitné a úspešné filmy. Príbeh tejto komédie je jednoduchý a samotný nápad urobiť reláciu naživo na tému "X" rokov po revolúcii pôsobí rovnako strelene, akoby pôsobil aj u nás. Predpokladám, že i záujem o ňu by bol podobný. Zdanlivo nezaujímavá téma, ale prinesie v priamom prenose kopu srandy a ja som sa fakt dobre bavil. Rumuni, metelescu blescu do výroby ďalšieho podobného preplescu! 80%. ()

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Tak takýto film sa v súčasnosti len tak nevidí, aj keď kritiky pribúda. Film s akoby dvomi časťami, kde prvá ukazuje spustošené a schátralé mesto, ktoré sa od čias pádu komunizmu veľmi nezmenilo a ľuďom sa nežije veľmi dobre. Druhá ukazuje televíznu diskusiu, kde sa ukazuje, že údajní revolucionári, ktorým ich vtedajšiu účasť asi nikto nedokáže a nikto im ju neverí, ba práve naopak, si na nich nikto nespomína a ľudia ich berú ako klamárov, sú za ožranov a klaunov. Ukazuje sa, že ľudia nenašli odvahu protestovať a ani nechceli a že mnohým sa dnes žije horšie, aspoň majú taký pocit a bývalí komunisti sú vysoko postavení a vyhrážajú sa síce iným spôsobom, ale s podobným účinkom už ako veľkí kapitalisti. Tento film podporuje sčítanie obyvateľstva z roku 2011, kde počet obyvateľov Rumunska, ktoré bolo kedysi z hľadiska obyvateľstva jedným z najpočetnejších štátov, že ich počet klesol na niečo vyše 20 miliónov, mnohí emigrovali, počet Maďarov je okolo 1,26 milióna, počet Rómov okolo 620 000, no v skutočnosti vraj dvakrát a možno aj trikrát toľko. Dnes od krízy sa tam síce sťahujú firmy, ktoré najprv vykorisťovali tu a teraz idú za lacnejšou pracovnou silou tam, no situácia tam stále nie je dobrá a to vidieť aj pri protestoch, ľudia nie sú spokojní a to, že niečo takéto vzniklo, ktoré si tých rumunských "pravdoláskarov" podalo, je len logickým vyústením toho, že ľudia nechcú mlčať a dnešní samozvaní revolucionári, ktorí sa chcú priživiť na odvahe druhých im vadia. Komédia trocha trpká, najmä zaujímavá a nekonvenčná, ale vydarená, no občas dosť nudná. ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

Ako naznačuje plagát - mnohé veci ostanú nevypovedané. Aj keď zjavne toto je film natočený najmä pre bulharské publikum, tuzemský divák má to šťastie, že vie "o čo ide" a tak vie oceniť nápad aj spracovanie. Krásne fungujúca satira, ktorá začne mať grády až v druhej polovici, ale vďaka svojej dĺžke to zhltnete na jeden šup. 80%. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (2)

  • Snímek získal mj. dvě ocenění na MFF Cannes 2006 a na Evropských filmových cenách byl nominován na Cenu publika. (POMO)
  • Náměstí s radnicí se nachází ve východorumunském městě Vaslui, kde se odehrává i děj filmu. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama