Fate/stay night

Promarněný potenciál. Epická příběhová vložka, kolem které se to točí, je zajímavá, ale přišlo mi, že byla použita jen k účelu jistého "cool" nebo "wow" faktoru. A byla hodně nevyužita. Dále to podrývá plný eskalátor rádoby hlubokých filosofických žvástů, které najdete v jakýmkoliv jiným generickým shonenu. Korunu tomu nasazuje Shiro, u něhož jsem půlku seriálu křičel, jaký je to blbec, hlupák, někdy jsem i přitvrdil, protože jeho nesmyslně naivní chování musí rozumného člověka přivádět k nepříčetnosti. Fate/ stay night nabírá kredity na postavách zajímavé Rin a odvážné, trochu citu zbavené Saber, ne klasicky přehnanému posilování vlastností a zbraní s uplynutým časem a s tím spojené souboje. (21.11.2016)

Ze začátku jsem byl hodně skeptický, že by se mi tohle mohlo líbit, protože první díly vypadaly jako "stupidní výplach mozku". Jenže pak to nabere ty správné grády. Dechberoucí souboje doprovází výborná hudba, příběh je plný zvratů (zvláště ke konci) a postavy společně s příběhem jsou obzvláště skvělé. A Saber. Saber je skvělá a okouzlující od prvního okamžiku až do posledního záběru. Já si ji oblíbil hned ze začátku "O:-)". (19.02.2009)

Japonština je nejen na poslech velmi krásný jazyk, o tom žádná, ovšem při málokterém anime jsem si tak užil hlasové obsazení jako právě ve Fate/Stay Night. Že začínám tento koment vyzdvihnutím poněkud nezvyklého opěvování seijú? Vskutku, jenže když hlavního hrdinu dabuje Noriaki Sugijama (ano, on opravdu dabuje kladného hrdinu!), Saber je vynikajícně namluvena paní Ajako Kawasumi a její jméno je hlavním hrdinou vyslovováno tak… fantasticky (prostě dokud neuslyšíte na vlastní uši ono kouzelné "seibá, seibá", nepochopíte mě), nedá mi to a musím tento koment začít právě tímto trochu nezvyklým pozitivem. Jak už bylo řečeno v mnoha komentářích (a vlastně i nemálo naznačeno mnou), hlavním tahounem seriálu je postava Saber. Tempo seriálu je poněkud pomalé, rozvláčné a nikam se nespěchá, ovšem právě postava Saber, která umí svým svérázným, vznešeným jednáním – nutno však dodat, že nikoli trapným – ozvláštnit a přidat náboj nejen momentům akčním, ale i scénám konverzačním, dokáže diváka navnadit na sledování dalších dílů. O hlavním hrdinovi sice nemůžu tak úplně říct, že by byl nudný a sral mě, ovšem nebýt právě hlasu Noriaki Sugijamy, nebyl by pro mě dvakrát zajímavý a jen stěží bych mu přál získat Svatý Grál. Podobně jsou na tom souboje; nebýt hudebně podkresleny tradičně pěknou hudbou Kendžiho Kawaie, sáhnu po nejbližším hrnku s čajem či kávou a také po nějakém dobrém sucharu na zakousnutí, abych si bojové sekvence mohl vychutnat. Doslova. Fate/stay night mi připomíná takový pěkně vysoký domeček z karet; pokud bych z něj odebral jednu kartu, spadl by. V tomto případě by se z něj mohla stát docela pěkná nuda, která by asi jen těžko mou pozornost kdy získala. Jako mnozí jiní váhám mezi třemi a čtyřmi, ale nakonec jsem se rozhodl pro lepší 3*. (19.03.2013)

V prvom rade sa musím tomuto serálu ospravedlniť za predsudky, ktoré som mal po prvých troch častiach. Tieto naozaj vyzerali ako Pokémon pre starších a pokročilých, keď sa servanti mlátili na pozadí kriku mastrov. Tiež ma rozčuľoval komentár Emiya Shiru v miestach kde sa dalo rozprávať obrazom, ako je to už v anime dobrým zvykom. Všetky výčitky však zmizli s prvým zamrkaním zelených očí slečny Saber. O čom to celé je ? Raz za desať rokov sa koná takzvaná vojna o Svätý grál, ktorej účastníkmi sú siedmi mágovia „masters“ a ich siedmi sluhovia „servants“. Keď ostane len jeden jediný team, zjaví sa Svätý grál garantujúci obom členom víťazného teamu jedno želanie. Znie to stupídne ale na pozadí tohto podradného nápadu autori vystavali perfektné urban fantasy s pekelne príťažlivými charaktermi. Nemrkaj na mňa , Saber !!!! Masters ako takí zaujímaví nie sú, hoci i medzi nimi si každý nájde toho svojho. Podstatní sú práve servants, ktorých si tvorcovia vypožičali snáď zo všetkých bájí a legiend sveta. Servants sú totiž rozdelení do tried: Saber, Archer,Assassin, Rider, Mage, Lancer a Berserker. Každý servant je postavou z bájí a zároveň má jednu z tried. Jeho skutočná identita však odhaľuje jeho slabosti a preto ju musí chrániť. Nemrkaj na mňa Saber!!! Nedám desiatku! Odhaľovanie identity servantov aj mastrov je to čo ma udržalo v pozornosti (heh a vážne, kto uhádol kto je ten zlatý šaško skôr než ja ?) po celý seriál a keď už bolo jasné, kto je kto, začala sa druhá pasca na diváka – rozplietanie minulostí a motívov jednotlivých servants a masters. Toto je presne to čo mi na anime sedí a tak – kua Nemrkaj, nedám desinu! – som kúzlu tohoto komplikovaného príbehu podľahol rovnako ako Shirou kúzlu Saber. Čerešničkou pre mňa bolo zistenie, že je to natočené podľa PC hry a musím povedať, že tak kvalitný príbeh a postavy extrahovať z hry musela byť poriadna fuška. Animačne je FSN výborné hlavne čo sa týka dizajnu postáv, dizajnéri sa museli poriadne vyblázniť. Saber je proste supersexy tvrďáčka, ktorej nikdy nebol dovolený život bežného smrteľníka, Archer pripomína Vasha the Stampede z Triguna, akurát že pôsobí omnoho coolovejšie a rozvážnejšie, Assassin je absolútnym stelesnením ronina a tak by sa dalo pokračovať donekonečna. Výborne sú prepracované aj akčné scény a podľa môjho názoru museli byť robené spolu s odborníkmi na šerm, pretože techniky, ktoré používajú napr. Saber a Assassin pri vzájomnom boji sú veľmi realisticky prevedené. Pokiaľ ide o tú vychvaľovanú hudbu, je podľa mňa veľmi dobrá a snahou o monumentálnosť tak trochu pripomína veci od Kaoru Wada. Je do seriálu skvelo zakomponovaná avšak podľa môjho názoru na samostatný posluch nevhodná. No dobre, dobre Saber…10/10 (02.11.2006)

Když člověk slyší o něčem vychvalovaném, skutečně by neměl nic očekávat. Výsledek pak většinou nestojí za to, za co by stát měl. Stejná věc se mi, i když v menší míře, stala i u Fate/Stay Night. Asi těžko bych mohl vypíchnout nějaký konkrétní zápor, snad jen hlavního hrdinu a jeho iritující šlechetnost a pacifistické kecy. Avšak to, co mi brání dát plný počet, je první třetina seriálu. U těch zhruba prvních 8 dílů jsem se poměrně dost nudil a do dalšího sledování se musel dost nutit, tenhle těžko stravitelný začátek se podle mě dal zmenšit na polovinu a ničemu by to neuškodilo. Jednou z věcí, která mi také vadila je soustředění jen na určité postavy. Samozřejmě je normální, že se většina seriálu točí kolem hlavního hrdiny. Ovšem zde máme celkem sedm pánů. Vpodstatě celý seriál se točí kolem dvou, vyjímečně tří z nich. Účinkování ostatních pánů by se dalo popsat zhruba takhle: „přijdu, udělám bububu a zemřu“, což mě dost mrzelo, protože jak u mě bývá zvykem, jak je na obrazovce moc hlavního hrdiny, získávají oproti němu tyhle vedlejší postavy čím dál víc sympatií. To samé by se dalo říct i o služebnících, i když ne v takové míře. Ale abych jen nekritizoval, moc se mi líbili služebníci, vybrání historických hrdinů považuju za dobrý nápad, jejich pestrost a vzájemnou nepodobnost se mi moc líbila. Fantasy mám rád, a to téměř v jakékoliv podobě. Takže motiv s bitvou sedmi mágů se mi zamlouval, i když zrovna bez Svatého Grálu bych se klidně obešel, mám pocit že ho teď cpou do všeho možného (nejspíš důsledek Da Vinci Code). Celkově vzato jde o kvalitní fantasy anime, které mi však přijde trochu přeceňovan, k dokonalosti mu přecijenom něco chybí. Navíc nechápu co máte všichni na Saber…Rider se mi líbila víc. (28.08.2007)