Dostaveníčko ve mlýnici

Jeden z prvních filmů domácí produkce. Nu, co dodat. Prostě základní kameny by neměly být opomíjeny. Groteska jak vystřižená, jen pokusnější, ale velice zábavná (na pokus), ale vážně. Další kraťasy (Výstavní párkař či Smích a pláč) viz http://ceskyfilm.web2u.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=2. (08.12.2009)

Kraťoučký asi patnácti-vteřinový snímeček o nepravém záletníkovi-Josefu Švábovi-Malostranském (mimochodem první český herec-komik) který ve snímku uhání jistou sličnou slečnu-mlynářku a poté když se dostaví její pravý manžel tak dostane jak se říká pěkně přes prdel a celá situace opět skončí melou. Natočeno v areálu Výstaviště před staročeskou mlýnicí. Taková malá aktualitka na konec: Opravdu se jedná o první český filmový počin dnes bychom ho mohli označit jako veseloherní, tehdy ještě neznámé označení, a pak pokud lze ovšem vůbec takovým to označením značit snímečky, jež tvořil jeden statický záběr o promítací délce ani ne několika minut. Společně ještě s filmy téhož roku "Smích a pláč" a "Výstavní párkař a lepič plakátů" všechny podle Švábova námětu. Spojení Kříženecký a Šváb-Malostranský to byly naše společné filmové dějiny. Film hodnotný jen z hlediska historie a z určitého nového přínosu pro film jako celek.. (11.08.2006)

Jeden ze tří prvních českých filmů natočených u příležitosti pražské výstavy v roce 1898.Stejně jako jeden z prvních filmů bratří Lumierů,Pokropený kropič, je Dostaveníčko ve mlýnici krátký anekdotický příběh,tentokrát ale o napraveném záletníkovi - Josefu Švábovi Malostranském.Film byl natočen před "Staročšským mlýnem postaveným u příležitosti Národopisné výstavy v roce 1895.Stejně jako všechny ostatní filmy tohoto data se ani Dostaveníčko nedá hodnotit objektivně.Ale pokud vím,Kříženecký se Švábem-Malostranským natočili vůbec první filmy v celém Rakousku Uhersku a tím jsme se na krátkou chvíli vyšvihli mezi jedny z prvních států,kde vznikl film.Jen je škoda,že se v dobře začatém vývoji nepokračovalo dál.První tři filmy výše zmíněné dvojice byly spíše amatérské a nadšenecké a pro rozvinutí další filmové výroby nebyl dostatek finančních prostředků. (23.07.2006)

V prípade krátkej grotesky Dostaveníčko ve mlýnici, ktorá zároveň patrí medzi prvé české filmy, môžeme na rozdiel od iných diel patriacich medzi prvotiny Jana Kříženeckého, vidieť výraznejší námet a náznaky zmysluplnejšieho príbehu. Jednoduchá pointa o stretnutí záletníka (Josef Šváb-Malostranský) a mlynárky (Marie Kříženecká) sa síce postupne pretvára a končí ako mela filmových protagonistov, ale najmä v úvode a v prostrednej časti tohto krátkeho diela sú jasne badateľné snahy o prácu s postavami a príbehom, ktorý dokáže byť zmysluplný a čitateľný. Dostaveníčko ve mlýnici je síce jednoduchou záležitosťou, ale okrem demonštrácie novej technológie, ktorou kamera a film v roku 1898 boli, dokáže rozpovedať aj krátky a logický príbeh. A práve vďaka tomu je pre diváka zaujímavý. (03.12.2023)

Biřtlářova nehoda u Nesmysla bola grotesknejšia. Situácia spôsobujúca následnú bitkársku kucapacu bola sama osebe vtipná - do vriacich párkov sa omylom vlial lep na plagáty. Tu je situácia trošku nejasná: grotesknosť má navodiť zrejme rande. Samotné vzletné bozkávanie ešte nie je dôvodom k smiechu. Vtom rande ktosi naruší. Divák však netuší - ak si neprečíta popisok - kto je útočník. Niekto z rodiny, ďalší nápadník. Alebo azda nespokojný mlynár, ktorému záletník nezaplatil za múku? Mimochodom, to že sa dej odohráva v mlyne je zrejmé tiež len z nadpisu, aj keď v zaujímavostiach je uvedené, že skutočným miestom nakrúcania bol ozajstný starý mlyn. (02.10.2013)