Venoušek a Stázička

Mohlo by to být na 2 a mohlo by to být na 3. Co teď? Takže: - Nesedí mi sice obsazení Forbasové do role školáka, ale žasnu, že to zahrála aspoň tak, jak to zahrála ve svých šestadvaceti letech! - Potutelně se usmívám, když pomyslím na tehdejší a což teprve dnešní feministky. - Je jasné, že film si nehraje na žádnou vysokou filozofickou, ale má jediný cíl, a to pobavit! A tak musí být i hodnocen. - U mne k té třetí hvězdičce pomohla hned úvodní scéna: dlouhý, potemnělý pohled na panorama Hradčan... My si vůbec neumíme představit atmosféru, v jaké tenhle film vznikl a byl uveden do kin! (22.02.2020)

Věra Ferbasová se tímto stává možná jedinou herečkou všech dob, která hrála mužskou roli, jež se tedy nakonec nezmění v ženskou, jak to v ostatních případech bývá. Kdepak, Věra se jako zamilovaný chlapec převléká za děvče, aby se mohla líbat s krásnou, nevinnou kočičkou. Každopádně to hraje opravdu bravurně. Bláznivá komedie, kde všichni úžasně přehrávají a mají to plně pod kontrolou, po tvůrčí stránce opravdu skvělý, na svou dobu až experimentální počin se skvělým slohem. (22.10.2014)

Celý film jsem čekal, že se zničehonic Ferbaska rozchechtá, strhne si paruku a zakřičí : Lidi neblbněte, vždyť já jsem holka. A ono nic, bylo to mysleno vážně. Copak tam neměli nějakého kluka který by to zahrál? Ale ta závěrečný líbačka s Gerovou neměla chybu. Celkově film slabší, výborná teta Klotylda. (21.04.2018)

Tzv. úniková zábava, která přišla vhod především v kritických okamžicích definitivní ztráty naší národní identity, se sice dnes, po více než sedmdesáti letech, jeví snad až příliš banální či dokonce slaboduchou, ale nikoli zbytečnou. Literární tvorba redaktora Humoristických listů Josefa Skružného, jakkoli sporná ve svých obsazích, patřila svého času k zvláště vyhledávanému čtenářskému artiklu. Veselé i vážné příhody Venouše Huňáčka si získaly popularitu určitou bezprostředností či bezelstnou naivitou, s jakou byly napsány, a neexistoval tedy sebemenší důvod, proč by neměla uspět také aktualizovaná filmová adaptace, nabitá slovními gagy a uličnictvím žižkovských chlapců. Věra Ferbasová, fenomenální aranžérka převlekových variací, se tedy proměnila v přidrzlého uličníka s neomalenými způsoby a třebaže se nám podobné experimenty příliš nepozdávají, jsou nesmírně zajímavým příspěvkem ve vnímání a hodnocení prvorepublikové popkultury. Kdoví, zda všechny ty stylizované příběhy neskýtaly v prvních dnech protektorátního provizoria alespoň toužebně očekávanou jiskřičku naděje. Bejvávalo, bejvávalo dobře. (02.11.2014)

Defeminizační příběh, ve kterém ženy nejprve okupují všechna pracovní místa, aby mohly být následně zahnány zpět do domácností. Obsazení Ferbasové do role Venouška nebyl až takový bizár, jak jsem podle některých místních komentářů očekával. Pár vtipných momentů se najde ("Láďo? To bych mohl být já") . K pozitivům patří také krátká stopáž a naturalistická scéna s roztržením herynka. (08.03.2021)