Keith

Přestože koncept KEITHA, podobný tomu z AMERICKÉHO GANGSTERA (reálné postavy zasazeny do žánrových modelových scén), není tak důmyslný jako v "gangsterce pro 21. století", stále to stačí na to, aby si tento několikanásobný vítěz mládežnických cen na specifických festivalech vysloužil nálepku "BREAKFAST CLUB 21. století". Je nevídané v dnešní době mít teenagerovský film, který se nesestává ze sledu trapasů a mladistvé nepodceňuje, naopak k nim přistupuje s pochopením a bere je jako sobě rovné. Výše zmíněný koncept nedovolí nikdy KEITHOVI i přes "ohranou" zápletku sklouznout ke schématismu (i když víte, jak se to vyvine a jak to skončí) a klišé (protože titulní postava si uvědomuje modelovost dané žánrové scény, a tak prohodí "tohle je scéna na křižovatce" či je k slyšení jedno z nejoriginálnějších vyznání lásky ve stylu "pěkně jsem tě obtáhl"). Navíc nepřímo říká, že šťastné konce spadají do hájemství žánrové kinematografie a že štěstí mohou postavy dosáhnout jen tehdy, stanou-li se žánrovými a přijmou tak své nálepky ("podivín", "chytrá a krásná, ale málo emancipovaná"). (04.06.2008)

Můžete chtít někomu zničit život. Můžete to udělat, ale přesto to zákonitě nemusí být zle. Změněný život bude možná pravdivější. V tuto chvíli říkám: "kvalitní film, vynikající soundtrack, výborná atmosféra, uvěřitelné emoce a chemie mezi oběma postavami, kvalitní herecké výkony" a vzhledem k faktu, že jsem to viděl na internetu, pouze v angličtině a bez titulků, chci koupit DVD, až bude. Souhlasím s názorem (uvedeným v této diskusi), že je zajímavé jako divák filmu sledovat děj z pohledu Natálie a vědět pouze to, co ví ona. Na rozdíl od některých lidí v této diskusi si nemyslím, že by první nebo druhá polovina filmu byla lepší nebo horší - hodnotím je obě stejně. Také nemám názor, že by jedna nebo druhá postava měla být ta zlá nebo ta dobrá - jsou lidské a chovají se obě stejně uvěřitelně. ■ P.S. Pokud mě film nezaujal natolik, aby byl za plný počet (nebo abych nad ním vyloženě jásal), tak proto, že jsem zvyklý na jihokorejskou a japonskou produkci, která dokáže být ještě silnější. ■ P.P.S. Pokud vám hlavní hrdinové nejsou sympatičtí, odečtěte hvězdičku nebo dvě. A úplně nejlepší u tohoto filmu je, dopředu nevědět nic o ději. ■ S odstupem dvou měsíců (a dalším shlédnutí) přidávám pátou hvězdičku. Hlavně proto, že tento film "nechce z hlavy". (18.07.2010)

Tak nějak moc nevím jakt tenhle film hodnotit.... Ze začátku mě hodně nudil, pak se trošku rozjel a konec ho vylepšil. I tak se ale nemohu ubránit dojmům, že podobných filmů je fůra. Jesse McCartney mě neuvěřitelně lezl na nervy a jenom utvrdil v tom, že hrát neumí. Co se týká zbytku filmu, tak nejvíc bych asi vyzdvihla soundtrack, který je jako jedna z mála věcí na tomto filmu vynikající. Je to taková lepší, originálnější a hlavně ne tak přeslazená DLOUHÁ CESTA, ale i tak tento film na 78% rozhodně nemá. (31.01.2010)

Jako žánrovka cílená přeci jen na mladší publikum než je má maličkost - dobré. Jako čerstvý vítr do plachet romanticko-dramatických komedií (nebo romanticko-komediálních dramat?) obstojí. Hudba velmi příjemná. Herci neokoukaní a zajímaví. Přesto mne Keith minul poměrně velkým obloukem. Mám odpor k americkému stylu života, kdy v popředí veškerého zájmu stojí kariéra (škola) a pak jasná a pohodlná vyhlídka důchodu. Během toho proběhne nějaká ta reprodukce a člověk udělal vše, co ve svém životě udělat měl. Hlavní hrdinka je ovšem ztělesněním takového přístupu. Ano, vím, film se proti podobnému chování poměrně ostře vymezuje, ovšem vymezuje se neuvěřitelně, absurdně a stejně pohádkově, jako je pohádková ona idea fungujícího života. Pokud do světa mladé, ambiciózní, krásné, šikovné, a bůh ví jaké ještě, dívky vstoupí podivný loser, tak nečekejte zázraky. Ty se bohužel na plátně dějí a dějí se dosti nárazově a neuvěřitelně. Scénář se nevyhýbá řadě klišé a pracuje s nimi neuměle, prvoplánově a dík jejich užití působí veškerý děj jaksi šroubovaně. Proto jsem nebyl schopen si Keitha užít, ač příslib zde byl. (02.01.2010)

Napriek silnému emočnému a originálnemu rozmeru má film niečo, kvôli čomu nemôžem povedať, že bol skvelý...V prvom rade sú to nevyrovnané herecké výkony. Postava Keitha bola definovaná tajomnosťou, záhadnosťou, vnútorným napätím, ktorú Jesse McCartney jednoducho nedokázal vyprofilovať úplne vierohodne, ale aspoň sa k tomu priblížil. Natalie je celý čas preafektovaná, čo mi celkovej atmosfére filmu neladilo už od začiatku. Myšlienka nie je povrchná, páčil sa mi hlavne "teen pohľad" na všetky životné záležitosti, ktoré film rieši (od hodnôt osobných, rodinných až po celkovú kvalitu života). To, čo podľa mňa vo filme rovnako nefunguje sú dialógy - nesúvislé a miestami neautentické, dvaja mladí ľudia sa takto v živote nerozprávajú. V celku je to však zaujímavý filmový nápad - ako dať teen romantickej dráme aj patričnú hĺbku a pointu. (29.09.2011)