Réžia:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrajú:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj filmu je zasazený do let 1944–1945 a vypráví příběh židovské dívky Rachel, jež se ukrývá v okupovaném Holandsku. Potom, co je svědkem masakru celé své rodiny, se připojí k domácímu hnutí odboje. Dostane za úkol napojit se na velitelství gestapa tím, že svede šarmantního německého kapitána. Verhoeven staví svůj film jako velkolepou akční podívanou, na kterou ale zároveň pohlíží s ironickým odstupem. Scénář filmu vychází ze skutečných událostí a staví na hlavní ženské hrdince, která ve filmu představuje jediný záchytný bod. Film totiž dobu i hrdiny popisuje v neustálé ambivalenci. Pohrává si s tradičním pohledem na odboj i nacisty, jejichž zažité obrazy často převrací... Černá kniha je válečný thriller, který byl inspirován skutečnými událostmi. Gerardu Soetemanovi a režiséru Paulu Verhoevenovi trvalo přes dvacet let než se jim podařilo dokončit scénář k tomuto filmu, s nímž se Verhoeven vrací do Holandska. Hlavní postavy této evropské koprodukce ztvárnili Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Christian Berkel a Waldemar Kobus. Dále v něm také hrají Michiel Huisman, Derek De Lint, Peter Blok, Dolf de Vries a Diana Dobbelman a další. Ve filmu se mluví převážně holandsky, ale též německy, anglicky a hebrejsky. Rozpočet filmu je 17 miliónů Euro. Film se natáčel v Haagu, Giethoornu, Biesboschu, v Berlíně a Izraeli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (593)
Paula mám rád, ale tohle je jeho první film, který neváhám označit za strhující. Výborně vybalancovaný mix akčního válečného dobrodužství a lidského melodramatu, kterému dominuje nádherně křehká i osudová Carice van Houten... Verhoeven tmelí všechny roviny příběhu dovedným a vybroušeným stylem režie, který možná postrádá jeho sklon k extravaganci, ale přesto se v něm najdou některé typické rysy holandského výstředníka – explicitnost, sžíravost, masochismus... Bál jsem se především ukrutné stopáže, nicméně film si výborným začleněním akčních sekvencí drží tempo a nezklame ani na rovině lidských osudů, jejichž zvraty jsou možná čitelné, ale já jsem si je přesto vychutnal i s navijákem. Kupodivu nijak křečovitě nepůsobí ani humánní nácek Sebastiana Kocha, ani morální apel závěru. Pro mne Černá kniha představuje velmi pohledný kámen, hozený do poklidné tůně válečných dramat. Paul pořád umí. ()
Krásne nakrútené. Kostýmy, výprava, atmosféra 40. rokov, to všetko perfektné. Ale pod touto hollywoodsky vypiplanou, dynamicky zostrihanou fasádou bije chladné, hollywoodskej forme príliš vzdialené holandské srdce. Výsledok je rozporuplný. Postavy miestami akoby ani neboli ľuďmi, nemali emócie a konali iba na základe pohnútok v akcii dosiahnuť vytýčeného cieľa. Obsahovo je Čierna kniha skôr povrchná, uponáhľaná thrillerovo-akčná fraška, než dráma, ktorá by vo vás zanechala viac než štyroch hviezdičiek hodné, štýlové pobavenie a pokochanie sa parádnym prevedením. ()
Rutinní válečné melodrama komornějšího střihu. Od Verhoevena bych nečekal takhle bezzubou záležitost. Akce žádná, takže by se měl plně věnovat vztahům mezi postavami, ale ty jsou odbyté, zkratkovité. Jediná scéna ve mně nevyvolala emocionální rezonanci. Scénář obsahuje příliš mnoho náhod a posledních 20 minut je natahahovaná kaše. 2 nahé scény jsou tu snad to nejzábavnější, to je trochu smutné. Návrat do Holandska se nevyvedl...50% ()
Při sledování jsem z lulky pobafal a takto k sobě spoileroval. Loupežníci na každou skupinku Izraelitů, popravenou těžkým kulometem, obětovali novou loď i kapitána, to je pěkné. Jaký to znoj, válečný nizozemský četník, když do pěti vteřin po jeho zapískání (neboť se stal svědkem upadlého zelí) přiskotačilo šest taxíků narvaných gestapáky tak, až nebylo kam rezervu dát. A vůbec, jak mohli říšní lidé kdy dobýt byť píď cizí země, když se disciplinovanost jejich ozbrojených složek projevovala trajdáním soldatesky bez rozkazu, ohlášení nebo podpory, aby si mir nichts, dir nichts zkoušela na vlastní pěst likvidovat partyzánské hnutí? Skutečně se obřezanec poznal podle tmavého porostu, ať již na hlavě, nebo nemravných místech? Pak měl Dolfík štígro, že se mu za celá ta léta nikdo nekoukl pod čepici, že? Logika ponejprv jen haprovala, ovšem při ,,osvobozovací scéně" konečně radostně zapružila v kolenou a žuchla z hrušně na hlavu. Následující nešťastná poprava... hm. Již jen taková fialka na hrobečku Frhovnovo soudnosti. Fotogenická ňadra, za jednu. Holendři moc hulej, je jen otázka, zda film je důsledkem onoho či naopak, chtějí na tuto ostudu hihňavě zapomenout. ()
Mně se to líbilo velmi. Je pravda, že to příliš originální není, ale ve chvíli, kdy jsem Zwartboek sledoval, jsem přesně nějakou rutinní a napínavou záležitost potřeboval. Absence originality ale vlastně není úplně férovým vyjádřením. Zwartboek je totiž jeden z mála filmů z prostředí Druhé světové, ve kterém je velmi ostrá a neztmavená barva ( říkám tomu vybledlá barevnost), což je jev, který se ve snímcích podobného typu objevuje snad stoprocentně. Asi prkotina, ale pro mě důležitá. A několik velmi silných scén rozhodně najdete. Verhoeven je prostě klasa. A hudba...ta byla v jeho filmech vždycky špičková a po smrti mágů Goldsmithe a Poledourise si možná našel zase někoho, kdo za to bude stát. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (20)
- Dvanáct členů štábu více než rok marně čekalo na honorář a žádalo, aby producenti vyhlásili bankrot. Vše se ale v dobré obrátilo: z filmu se vyklubal nizozemský megahit. (Siriuss)
- Mnohé, co se přihodilo hlavní hrdince, se skutečně stalo mladičké Audrey Hepburn. Utekla před umístěním do nacistického bordelu, vydělávala tancem na odboj a málem zemřela hlady. Celý svůj život, až do vysokého stáří, pomáhala chudým, hladovým a bezmocným. (Garch)
Reklama