Havana blues

"Dobrý večer, Havano, dnes večer si vybereme právo na poblouznění a utopii". Trochu naivně působící lanaření kubánské kapely španělskými kapitalisty vyzvedlo poznání, že snít či bdít se dá i s Fidelem za krkem. Nechybí žhavé rytmy hrané na ulicích s vášní v srdci bez politické příslušnosti, čímkoli na cokoli, a působivé záběry otlučené leč magnetizující Havany. Prima film, který vámi zavrtí. (08.10.2015)

Samotný příběh o rozpadu jednoho dlouholetého přátelství, i jedné rodiny, mě moc nezaujal. Největším pozitivem je, že se tu nijak nehrotí politika, ale ukazuje se z té „obyčejné“ stránky, jak ovlivňuje životy normálních lidí. Naštěstí tu je ale hudba, spousta hudby. A je to hudba, kterou dělají mladí Kubánci, takže je o dost modernější než Buena Vista Social Club. A scény, ve kterých je, jsou daleko živější a opravdovější, než těžkotonážní filmová klišé. (02.11.2006)

U tohohle filmu se stalo něco, co se mě ještě nikdy v životě u filmu nestalo. Po dvou minutách jsem věděl že filmu dám pět hvězd. Nechápu to, ale prostě mezi mnou a tím filmem přeskočila jiskra, po prvních tónech hudby, po prvním záběru na Ruye a Tita a ta vzájmená chemie už tam opravdu zůstala až do konce. Já si tam totiž ty lidi naprosto zamiloval, všechny do jednoho. Působili upřimně a jejich otevřené srdce a svobodomyslné duše to bylo něco, z čeho jsem byl každou minutou víc a víc na měkko. Způsob jakým se k sobě chovali, jak dokázali dát najevo jeden druhýmu svoje city i když to nebylo vždycky příjemný, bylo to upřimný a šlo to od srdce a ať už to bylo sebe víc nepříjemný, po chvíli si zase dokázali podat ruce, dát pusu a usmát se na sebe, to ano, prostě mě tohle bere se vším všudy. No a pak je tu ještě jedna věc.....hudba, ta působí skvěle jak v kontextu s příběhem, tak reáliema Kuby, tak sama o sobě. Záverečný dvě skladby jsem do sebe nabral se szlním doprovodem v očích. Filmu vyčítám jedinou věc, že skončil. Viděno v rámci Challenge tour 2015 jako film číslo 3. (04.04.2015)

Na plný počet mi něco chybí, přece jenom, dokonale vedené to není a proč SPOILER Ruy nakonec nechce z Kuby pryč KONEC SPOILERU tam sice je vidět, ale i tak to z toho málo vyplývá. Jinak mě to ale příjemně překvapilo. Je to skvěle civilně zahrané, perfektně natočené, postavy mi tu byly symaptické, dost mi sedla i ta jejich hudba a navzdory svému tématu je to i vlastně celkem příjemný film. Navíc to i uvěřitelně zobrazuje reálie Kuby, s klady i zápory, v pár scénách dokonce i mírně poeticky, ta země má své nepopíratelné kouzlo, ale kvůli komunistickému režimu je tam bída a vlastně to i připomíná to, co jsme měli u nás v Československu. Ty dvě hodiny jsem si ale prostě užil, zaujal mě a něco málo i předal a rád si ten film někdy pustím s chutí znova. 4* (15.08.2021)

Havana Blues zachycuje život, problémy a mentalitu současných kubánců. Díky bohu to nedělá násílnou formou, ale na pozadí příběhu o dvou nejlepších kamarádech a muzikantech, kteří mají možnost vycestovat z Kuby a stát se úspěšnými. Všechno ale má svůj háček a oba zjišťují, že mají určité hodnoty poskládané trochu jinak a oba stojí před velkým rozhodnutím. Kromě příběhu (který by asi v americkém vydání působil jako popcornové klišé, ale v Havana Blues je zpracován skvěle a bez příkras) ukazuje film i průřez současnou hudební scénou, kde kromě hip-hopu a popu uslyšíte třeba i kubánský metal :-) Lákání diváků, na typickou kubánskou hudbu ve stylu Buena Vista Social Club se tedy nekoná a je to jedině dobře, protože to NENÍ jediný styl který se na Kubě hraje. Moje plné hodnocení ale berte s odstupem, protože jsem fanda kubánské hudby a tance :) (30.12.2007)