Bakaláři - Série 12 (1983) (séria)
Obsahy(2)
Jak si zasloužit nevěstu. O jedné neobvyklé zkoušce dvou ženichů. Povídka z oblíbeného cyklu Bakaláři 1983. Povídka na téma Jak jsem požádal svou ženu o ruku, vypráví o jedné rodině se dvěma dcerami na vdávání. Tatínek (V. Menšík) s maminkou (B. Bohdanová) očekávají k nedělnímu obědu nápadníka své starší dcery (T. Medvecká), ale nenadále se dostaví i nápadník té mladší (D. Erychlebová). Tatínek vzpomíná na to, jak si musel na pouti „vystřílet“ svou ženu, její otec mu dal totiž podmínku: za každý netrefený terč rok odkladu. Pak ho ale napadne zopakovat si zkoušku na ženiších svých dcer. A to hned… (Česká televize)
(viac)Recenzie (8)
"Devět ?? No, tak to jste musel rok čekat !!" - "No, já ne !! Maminka čekala.." ;) ()
Popravdě 15 minut je povídka spíše nudná, ale když se švagři spojí, i tchán je fajn. Závěr je vtipný. ()
Menšík je klasik, ale tady jsou perfektní i ostatní zúčastnění a Ivan Luťanský obzvlášť! ()
"My svagri musime drzet pri sobe." ()
"Ale tatínku, snad bychom si měli dát nejprve kávu, pak si můžete hrát." Příjemná historka, Luťanského buran je nakažlivě spontánní a Ornesta bych pod těmi brýlemi nepoznala. ()
Této povídky je na Bakaláře snad i škoda. Vladimír Menšík v roli, která mu šla vždy nejlépe. Dvě dcery, dva nápadníci a otec hláškující jako kulomet. Takřka estrádní záležitost, která nestárne a pobaví i dnes. Vladimír Menšík prostě nezklame. ()
Jedna z posledních rolí "našeho Hemmingse" Luťanského. - - - Medvecká v roli intoušské dcery (s intoušským šamstrem) má velké, šeredné a nulové brýle. To si nemohla vzít svoje, he? ()
To zas byla blbost, řekl jsme si s titulkama. Nicméně v roce osmdesát tři nebylo nic nemožné. Pravdou zůstává, že Vladimír Menšík a také Ivan Luťanský pozvedli povídku o něco výš. Ale ten banální závěr mě moc nepotěšil. ()