Neporažená armáda

,,Pánové, vlast nás volá ! '' ---- Propagandistické? Ano. Naivní? Ano! Špatně natočené? V podstatě ano... Přesto film i dnešního průměrného vlastence musí chytit za srdce. Už jen ty úvodní titulky... Kdo si to spojí do souvislostí, kdo si uvědomí v jakém roce se film horkou jehlou točil.. Musí mu chtě nechtě skrze ty titulky vystoupit všichni ti stateční co odešli bojovat do Polska, Francie, Anglie, Afriky, Ruska... a také ti co zůstali doma, ale bojovali jinak v různých podzemních hnutích odporu... Příběh sám je takový lehce internacionální, Čech, Slovák a Moravák se sejdou ve vojenské akademii. Ne náhodou jsou každý u zbraně, které dohromady tvořily páteř naší předválečné prvorepublikové armády... Pěchota, dělostřelectvo, letectvo... Během výcviku má divák možnost zlehka nahlédnout do kasáren i učeben a je mu ukázán i nevojenský život mimo zdi akademie. Film končí mobilizací a stažení se zpět do už okleštěného nového útvaru zvaného ještě chvilku Československo. Naši hrdinové, si slibují přesně v duchu tehdejšího chlácholivého hesla: Malá, ale naše!, že ten nový útvar si už vzít nedají, že ačkoliv nás všichni opustili, tuhle zem bez přirozených hranic v podobě hor, bez pohraničních opevnění, továren... že už si ji vzít nedají. Ať žijí Češi, Slováci a Karpatorusové ! ---- Bohužel tehdá nikdo ještě netušil snad kromě našich pár vojenských specialistů a samotného Hitlera co přijde v roce 1939... Přes všechny zápory filmu z nichž asi nejhorší jsou ty studiové scény kdy se herci dívají na stěnu, kam je posléze vkládán film např. s jedoucí jízdou po louce, i přes leckteré herecké výkony, připomínající spíše ochotnické hraní kdesi na hospodě na mne film zapůsobil. Ale ta míra zapůsobení asi bude na každého účinkovat jinak. Já dávám za 3 zlaté lipové listy na výložky uniformy. * * * (16.11.2018)

Propagandistický snímek, který neoslní (i na svou dobu sotva průměrnou) filmařskou technikou a originalitou, postavy jsou napsány se značnou dávkou naivity a tezovitosti a jeho vypjaté vlastenectví dnes působí skoro dojemně. Na druhou stranu je "Neporažené armádě" třeba přiznat chválihodnou, byť v pomnichovských časech už marnou snahu o pozvednutí národního sebevědomí a také jde o zcela ojedinělé filmové zpracování života na prvorepublikové vojenské akademii. (15.03.2009)

Propagandistický snímek, který je sice naivní jak blázen a použité filmové techniky jsou sto let za opicema. Ale na druhou stranu si musíme uvědomit, v jaké situaci snímek vznikal. Umění šlo stranou a na řadu přišly tyto naivní národ povznášející sračičky. Ale bylo jich holt třeba. Přesto film nenudí, takže drobné nedostatky přehlížím. (11.05.2009)

Zajímavý raritní kousek. Ano je to hodně naivní a idealistické, ale zároveň v tom co chce sdělit a jaké poslání chce film předat to funguje a já to v té době vidět, tak bych asi taky do té neporažené armády hned narukoval. I když na druhou stranu všichni víme jak to z tou neporaženou armádou dopadlo, ale na její obranu je třeba říct, že nedostala příležitost se předvést a pole musela kvůli zbabělým politikům vyklidit bez boje.65% (17.04.2016)

Slabší, vlastenectvím a propagandou nasycený film. Na první pohled je znát stáří snímku, některé dialogy jsou vykonstruované. Přes všechny nedostatky však můžeme vidět odhodlanost bojovat, úroveň armády (možná lehce zidealizovaná) a společenské poměry té doby (továrník, Vánoce v jednotlivých rodinách). Sledovat se to dalo, nenudil jsem se, ale ani jsem se nijak zvlášť nebavil. V roce vzniku, předpokládám, přinesl Jan Bor tímto filmem velkou dávku národní hrdosti a patriotismu. (Ovšem, kolik lidí mělo možnost tento film vidět?) Dávám tedy 3* za určité vlastenecké prožitky během sledování... (12.04.2009)