Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Martin Růžek, Jana Brejchová, Petr Haničinec, Slávka Budínová, Jaroslav Satoranský, Veronika Freimanová, Libuše Havelková, Ota Sklenčka, Ladislav Pešek, Bohumil Bezouška, Jiří Pleskot (viac)Obsahy(1)
Novela V zámku a podzámčí Boženy Němcové se před třiceti lety stala předlohou k barvitému filmovému vyprávění příběhu jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla. Víra v dobrého člověka totiž pro autorku i televizní tvůrce patřila k hlavním motivům, prostupujícím tento televizní film. K působivosti dobové fresky přispěli neméně Jana Brejchová a Martin Růžek v hlavních rolích, stejně jako řada dalších českých herců. (Česká televize)
(viac)Recenzie (94)
Políbení ruky beru jen jako projev nejvyšší úcty. Příběh o tom, že štěstí nechodí jen a pouze po bohatých a že i chudí, ač v těžkých dobách, dokázali míti pouta lásky silnější než kdejaký kníže pán. Kdo je v tomto celku dobrákem a kdo kazisvětem není prostřeno jen v plátně černobílém, tady se to hemží barvitými postavami od spodiny až po človíčka v nejvyšší věžičce toho noblesního zámku. Legendy naší malé země se zde střetávají s tou tehdy nejmladší generací nadějí českého filmu a divadla a tvoří uskupení plné hereckého porozumění, plné harmonie a lásky k řemeslu. K tomu přidejme volnost v režii Ludvíka Ráže, poetickou kameru Andreje Barla a geniální skladby z pera Vadima Petrova. Skvost je na světě a září stejně silně jako před těmi čtyřiceti lety. ()
Velmi rád jsem si to včera (7.2.2010) připoměl. Občas přece jen naše tedy česká té vé vytáhne z archivu klenot, aby vystavila na odiv umění dob minulých. Skvělí herci, režie i předloha s mnoha myšlenkami, které možná dnes mohou být pro někoho i závadné. Přitom na výborné dílo je to povýšeno tím, že se dokáže na lidi z různých tříd dívat, inu jako na lidi. Nejde tu o jednoznačné odsouzení bohatých (např. výborný rozhovor herr Springumfelda s doktorem ohledně zvýšení mzdy dělníkům). Dobře napsané, skvěle zahrané a místy i dojemné. ()
„Lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi“ Kouzelně natočený film, který sice zobrazuje (zejména v úvodu) těžkou bídu prostého lidu, přesto vyznívá až neuvěřitelně pozitivně. Jako by onen příběh o jednom doktoru (Petr Haničinec) s „pověstí sociála“ a přesvědčením, že „je potřeba lidskou společnosti postavit na onačejších základech“ a jedné hraběnce (Jana Brejchová), která díky doktorovi pochopí, že „člověk může být šťastný jen když dovede odpustit“, byla spíš taková pohádka pro dospělé. Božena Němcová zažila bídu na vlastní kůži, a tak se asi nelze tomu pozitivnímu závěru ani divit. ()
Není od věci připomenout si monumentální klasickou československou televizní tvorbu. Významná povídka Boženy Němcové V ZÁMKU A PODZÁMČÍ byla ve špičkovém scénáři Otto Zelenky dokonale převedena do dramatického tvaru, který dokoval svou famózní režií Ludvík Ráža. Shromáždil tehdejší výkvět českého herectva (Pešek, Kolářová, Hlaváčová, Sklenčka, Satoranský, Freimanová, Haničinec, Brejchová, Růžek), který vyšperkoval jedinečným vedením dětských herců. Velký sociální sen Němcové je díky tomu skoncentrován do srdečního tvaru, víry, že poctivost a čestnost vítězí a přitom je zjemněn určitý sentiment, který se Němcové poněkud v literární předloze mimoděk vnutil do pera. Tento televizní film je určen nejen dospělým, ale i vnímavějším dětem také proto, že se nevyhýbá stínům lidského života. ()
Krásné, krásné, krásné, tady není co řešit. Jana Brejchová, Martin Růžek a Petr Haničinec předvedli obdivuhodné výkony, moc se mi líbila i úžasná hudba Vadima Petrova. Danielu Kolářovou jsem ale nepoznal. Prostě dokonalá adaptace stále aktuální předlohy s přesně takovou smutně-milou atmosférou, jakou Ludvík Ráža uměl. "Kdo pomůže jim?" ()
Galéria (97)
Fotka © Česká televize / Alena Červená
Zaujímavosti (1)
- Filmová vesnice Jesenice byl Vesec u Sobotky. Filmovým zámkem je Štiřín. (M.B)
Reklama