Biela masajka

Po přečtení knihy jsem měla sto chutí odstěhovat se do Barsaloi, tak mě uchvátilo zdejší prostředí, divoká příroda, kultura a to i přes detailně popsané problémy, kterými si musela Carola projít. Film na mě tak silně nepůsobil. Opět se projevilo, že film v mém případě NIKDY nepředčí knihu. . . člověk ve filmu v takové míře nevidí a nevnímá pocity, které se dají snáze popsat na stránkách knih a proto mu dělá větší problémy pochopit jednání jednotlivých postav. Kniha je kniha... a film je film. Přesto dávám čtyři * , jelikož mě tenhle skutečný příběh neskutečně dostal. . . 7/10 (05.11.2008)

Tak knížku jsem četla a jelikož v současné době žiju ve Švýcarsku, tak v době uvedení do kin jsem viděla i několik televizních vystoupení s Corinne Hofmann, s autorkou původní knížky. Všude na mě zapůsobila jako naprosto praštěná a nerealistická osoba, která se po hlavně vrhla do věci, o které jí muselo být předem jasné, jak to dopadne. Přečtení všem doporučuju, zvláště fotky, protože Jacky Ido působil ve filmu vedle skutečného masajského válečníka z knížky jako Schwarzenneger vedle Adriana Brodyho :-) Na filmu samotném vyzdvihávám hudbu a překrásnou výpravu. Keňa musí být krásné místo na dovolenou, ale ne se tam zahrabat, jako to udělala hlavní hrdinka. (13.07.2006)

Těžko říct, kde máme hranice toho, kdy na nás příběhem jednoduché filmy působí a kdy nás naopak nechávají chladnými. Každopádně budiž pravdou, že onu hranici máme každý jinde. Důkazem nechť je Bílá masajka, které jedni pálí čtyři a druzí jednu hvězdu. Schovávám se vprostřed, leč nikoli ze strachu vybočovat. Mnou masajka zkrátka průměrně prošumněla a zapadla do hezky zpracovaného středu svého žánru. (23.04.2011)

Ono je na celém tom příběhu zajímavé jen to, jak dokáže ženská zblbnout, pokud se během okamžiku zamiluje do někoho tak odlišného a když je to natočeno tak zkratkovitě, ploše a nezajímavě, jako v tomhle filmu, vyjde vám z toho jen nekonečně dlouhá nuda a Corinne (ve filmu Carola) vypadá jen jako žena, která nedokázala snést, že se její vysněný masajec nedokázal chovat podle jejích představ. (10.04.2007)

Skloubit dvě rozdílné kultury není legrace. A v knižní předloze byl (prý) průběh daleko drsnější a tak škoda, že i ve filmovém zpracování zatlačili tvůrci víc na pilu. Tady tak na úplné dno psychických sil Masajka nedopadne, nejde o nic tak dramatického, co by v divácích zanechalo hlubší citový otisk nebo je nenechalo spát. Je to skoro škoda, že se filmaři vydali více dokumentární cestou, protože na hutné napětí tam prostor rozhodně byl. Nicméně mezi jinými německými „skvosty“ jde ještě o celkem slušný počin, který si lehký nadprůměr zaslouží a to převážně díky příběhu. Příběhem setkání dvou kultur je i drama Bez dcerky neodejdu. Alternativa: Not Without My Daughter. (11.04.2010)