Cesta na Guantánamo

Hraný dokument, pevně věřím, že víc „hraný“, protože to co ukazuje je otřesné. Vzpomínková výpověď britských muslimů, jejichž cesta na svatbu v Pákistánu skončila na kubánské základně Camp Delta Guantanamo. Jejich výlet začal koncem září 2001 v době, kdy americká a britská vojska začínala bombardovat Afganistan. V městečku Kunduz, se jim při náletu ztratil kamarád. Krátce nato byla trojice zajata vojáky Talibanu (asi), byli nacpáni do uzavřeného kontejneru, ve kterém bylo světlo a vzduch jen díky prostřílenému plechu. Střelba ze samopalů měla zklidnit křičící a vyděšené lidi. Kdo přežil mezi mrtvolami cestu v plechové „rakvi“, skončil ve vězení. Naše trojice měla „štěstí“ jako britští občané se z vězení dostali „pod ochranu“ amerických vojáků ...... a byli s pytlem na hlavě přemístěni na Guantanamo, kde si teprve mohli užívat tu pravou pohostinnost. Vše samozřejmě, jak oficiálně potvrdili nejvyšší představitelé americké vlády, v souladu s Ženevskými konvencemi. A dál už se raději nebudu vyjadřovat, přesvědčte se sami. (15.06.2006)

Příběh několika anglických mladíků pakistánského původu, kteří se v opravdu špatnou dobu vydají na výlet do Afghanistánu. Krátký výlet se změní na několikaletý (místy docela hustý) pobyt ve věznici Guantanamo na Kubě. Tomu se říká být v blbou dobu na blbém místě. Nebo možná ne, sice sdílejí jiné hodnoty, ale je tam o ně většinou (!!!!!!) postaráno podle ženevských konvencí, mají tam zdarma plně vybavenou lékařskou péči (jak nám ukázal Michael Moore v Sicko) a pouští jim tam mé oblíbence Cradle of Filth..... (13.04.2009)

Pokud mohu soudit, tak toto byl nejlepší dokument, který jsem letos (2006) ve Varech viděla. Nápad spojit dokument s hranou formou se velmi povedl a mě jako diváka emocionálně vtáhl do příběhu čtyř muslimů nespravedlivě obviněných z terorismu. Nemám ráda Bushe a za věty podobného typu (citace z jeho projevu) "Nesdílejí hodnoty jako my." bych mu fakt nakopala p****. Jaké hodnoty sdílí pan B.? Aktuálně byl velmi trefný Putin před summitem G8, když Bush kritizoval demokracii v Rusku, načež mu na to Putin opáčil, že o takovou demokracii jako v Iráku, on nestojí... (20.07.2006)

Nesdílím nadšení svých oblíbených pro tuhle propagandistickou taškařici. Parta arabáčů žijících v blahobytu Anglie, majících problémy s policií(podvody, krádeže, měsíce ve vězení) si vyrazí na výlet do Pákistánu. 3 dny (kurva dlouho) se tam ten jeden Mustafa seznamuje s dívkou a chce se ženit. Pak ale začne bombardování Kábulu (r. 2001 po dvojčatech) a chlapce zláká vzrůšo. Říká tomu "pomáhat"! Ženění, neženění i s kamarády se ocitá v konvoji utíkajících Talibanců. Končí v nelidských podmínkách Guantanáma. Ač nemám amíky rád velmi, pohádku, že jako britští občané se tihle hnědý idioti nedopustili zločinu - neberu. Práci amerických vyšetřovatelů naopak plně beru. Já bych těm hnědejm klučinům taky nevěřil, a zvlášť kdyby mi někdo před měsícem vyhodil do luftu Hradčana nebo Vyšehrad. Paradoxní je, že tyto hajzlíky propustili amíci na základě záznamů z věznic v Anglii, kdyby byli počestní občané Spojeného království asi by na Kubě hnili dodnes. (05.10.2012)

Krutý (polo)dokument, který mísí realitu s fikcí natolik umně, že je těžké od sebe tyto dvě složky odlišit. Zážitek z něj je každopádně ohromný a pokud šlo Winterbottomovi o odstranění posledních divákových pozitivních názorů na Bushovu politiku, minimálně v mém případě uspěl. Způsobem vyprávění (hrané pasáže prokládané výpověďmi přímých aktérů) připomíná sice také silné emoce vzbuzující, ale ne tak ožehavým tématem se zabývající Pád do ticha. Nejzávažnější otázkou zůstává, nakolik lživý se odvážil režisér být při zobrazování lží již tak dost odporných. Narazit dnes na čistou pravdu a nic než pravdu je jevem poměrně vzácným a člověk se logicky stává tvorem velmi podezíravým a skeptickým. Máme mu věřit jenom proto, že příběh vypráví z pohledu té strany, která je zobrazená jako "ta dobrá"? Nebylo by stejně snadné natočit podobný dokument z pohledu strany druhé? A tím nemyslím, že by natáčení Road to Guantanamo bylo snadné, to jistě nebylo. Připodobnil bych to k sypání soli do stále čerstvých amerických ran, je to bolestivé, mnozí od toho raději ignorantsky odvrátí zrak, ale... je to spravedlivé? Odpověď neznám, nezná ji ani Winterbottom (ač se tváří že ano), ani veřejnost, ani média, neznamená to však, že neexistuje. 85% Zajímavý komentář: Dadel (04.03.2007)