Reklama

Reklama

Východné Nemecko, rok 1984. Oddaný stúpenec režimu, kapitán Gerd Wieser v snahe o kariérny postup zbiera kompromitujúce materiály o známom divadelnom dramatikovi Georgovi Dreymanovi a jeho atraktívnej priateľke Christe-Marii, o ktorú má súčasne záujem aj minister kultúry. Postupne začína byť životmi divadelných hviezd fascinovaný a stále viac si uvedomuje obmedzenosť svojej vlastnej existencie. Film získal v roku 2007 Oscara za najlepší inojazyčný film a desiatky ďalších ocenení na festivaloch po celom svete. (RTVS)

(viac)

Videá (1)

Trailer 2

Recenzie (580)

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

V posledních letech se mnou nenáviděná německá kinematografie mohutně zmáhá a každý rok vyprodukuje nějaký skutečně kvalitní snímek. Životy těch druhých jsou takovým snímkem a to především díky tématu, které zpracovávají. Hned úvodní scéna kdy se teorie výslechu "rozvračeče státu" prostříhává na skutečný výslech je skvělá. Právě ve scénách kdy se dozvídáme jak Stasi pracovala a jaké metody využívala je snímek nejsilnější. Bohužel tvůrci od tohoto relativně rychle opustí a najedou na střih klasického dramatu a až ke konci se navrací do těch správných kolejí, ve kterých bychom chtěli mít celý snímek. Velký problém jsem měl s postavou Gerda Wieslera. Ulrich Mühe ji sice zahrál velmi dobře, ale nějak jsem ze snímku nepochopil proč se začne chovat tak jak se od počátku odposlechu chová a jaké pohnutky ho k tomu vedou. Proč se z dokonale necitelného stroje na vyslýchání stane "dobrý člověk"? Z přesvědčení a uvědomění si, z lásky či jen z důvodu, že prostě má tu moc? Nečíst oficiální materiál distributora, tak se to ani nedozvím (a to dle mého ještě to co tvrdí distributor vůbec ve snímku není přítomno). Přes výše zmíněné chyby jde o snímek, který stojí za to vidět. Ač komorní, tak není nudný a je velmi dobře zahraný od všech zúčastněných. K tomu velmi vydařená hudba a kamera, která vše zabírá s vybledlými a studenými tóny barev což skvěle pomáhá dotvořit atmosféru. Ve výsledku jde o skoro klasický odposlouchávací thiller zasazený do zajímavého prostředí. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že kdyby tvůrci vydrželi celou stopáž na vlně nasazené na začátku, tak by se dostavil mnohem lepší výsledek. Přesto ani takto nejde o žádné zklamání, ba naopak. ()

Vitex 

všetky recenzie používateľa

Skvělý popis fungování tajné služby v socialistickém státě. Proto čtyři hvězdy. Jinak si ale u filmu celou dobu uvědomujete nepravděpodobnost celého nastavení, i když to emocionálně jakž takž funguje až do konce. Patosu tam není až tak moc. Co ten film ale vlastně říká? Že kdyby byli tajní policajti hodnější, byl by reálný socialismus snesitelnější? OK, ale v reálu hodnější nebyli a nemohli být, protože minimálně v ČSSR po mocenském boji mezi dubčekovskou a konsolidační frakcí StB v r. 69 se do jejich služeb nikdo aspoň trochu kulturní a empatický nehlásil, naopak to byli hejsci s podprůměrným prospěchem na ZŠ, kterým se nechtělo makat ve fabrice. No dobrá, dejme tomu, že v NDR to mohlo být i jinak... ()

Reklama

Superpero 

všetky recenzie používateľa

Štve mě, že jsem nepostřehl moment, kdy začaly sympatie hlavního hrdiny ke sledovaným. Přišlo mi, že byl v jeden moment kompletně oddán státu a najednou jim pomáhal. Tato změna chování mi přišla hodně zkratkovitá. Jinak se mi to ale líbilo. Ulrich Mühe to zahrál skvěle a hnědé NDR je vykresleno jako skutečně odpudivá totalitní země. Nejlepší scéna byla rozhodně ta, jak si to profíci ze Stasi nakráčeli do bytu sledovaného a s německou precizností jej napíchli. S bonbónkem na konci v podobě výhrůžky všetečné sousedce. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Dost se mi to líbilo. Jak po technické stránce (výborná kamera, hudba), tak po obsahové (silný příběh). Jediný problém filmu pro mě (i pro ostatní uživatele soudě dle jejich reakcí) bude kromě krapet natáhlého konce (to "věnování" mi nevadí) nevyrovnaná postava Wieslera. Jeho diskutabilní chování a proměny. Jenže já v tom neviděl nějaké super probuzení svědomí či záchvat lidskosti, morálky, cti nebo já nevím čeho, jako hlavního hybatele bych tu označil lásku (pokud to není moc silné slovo) ke Christě. Ta přece spustila protichůdné jednání jinak své práci oddaného chlapa (co ostatně jiného než ženská). To, že se to vyvinulo a dopadlo krapet jinak než on sám chtěl, byla prostě smutná ironie. Vlastně docela hořký paradox, včetně těch díků od nepravé osoby. Silné 4*; nevím sice, jestli tenhle film má přímo na Oscara, ale když ho dám do srovnání s Faunovým labyrintem a Volverem, tj. filmy, které byly uvedeny jako jeho protikandidáti v tomto roce (cituju zajímavosti), tak bych ho určitě přiklepl Životům. A jeden vtip na závěr (i když to co přišlo po něm bylo krapet z černějšího soudku): "Honecker, soudruh generální tajemník se dívá na slunce a říká: Dobré ráno milé Slunce. A Slunce odpoví: Dobré ráno milý Erichu. V poledne se Erich znovu podívá ven a říká: Dobrý den milé Slunce. A Slunce říká: Dobrý den milý Erichu. Večer po práci přijde Honecker zase k oknu a říká: Dobrý večer milé Slunce. Ale Slunce mu neodpovídá. Tak říká znova: Dobrý večer, milé Slunce. Co se děje? A Slunce mu odpoví: Teď mi už polib prdel, jsem na západě." ()

Pumiiix 

všetky recenzie používateľa

I když můžu s čistým svědomím říct, že nevyhledávám německé filmy a nemám v kinematografii, této části země příliš přehled, Das Leben der Andersen jsem měl delší dobu v hledáčku. Film nezklamal a z jeho vysokým hodnocením na internetových databázích stoprocentně souhlasím. Atmosféra v Berlíně před pádem zdi je velice dobře ztvárněna, odposlechy, štěnice, slizcí členové štábu. To vše v hojné dávce, reálně podané, naleznete právě v tomto filmu. 10/10* ()

Galéria (48)

Zaujímavosti (25)

  • Ve scéně, kdy Anton Grubitz (Ulrich Tukur) nastupuje do ministerské limuzíny, lze rozpoznat, že vozidlem je Volvo s obdélníkovými zadními dveřmi. V dalším záběru na ministra, kdy jsou dveře otevřené, má ale auto dveře zaoblené a střechu skloněnou. Hned v následujícím střihu je pak opět Volvo. (alambert)
  • Donnersmarck dostal prvý nápad na tento film ešte v roku 1997 na Mníchovskej filmovej škole. Potrebný výskum však započal až v roku 2001 a ten mu trval štyri roky. (Arsenal83)
  • Martina Gedeck bol zhliadnutí hotové diela nahnevaná, že film v jej postave znázorňuje slabú stránku ženy v prospech katarzie muža. Donnersmarck vraj tieto jej výhrady ignoroval a ona ho označila za začiatočníka, ktorý by sa ešte nemal radiť medzi veľkých režisérov. Donnersmarck ju na oplátku na to nezobral so sebou na tohoročného Oscara. (Arsenal83)

Súvisiace novinky

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

28.12.2010

Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (viac)

Všichni chtějí Angelinu Jolie

Všichni chtějí Angelinu Jolie

22.10.2009

Aby ne. Přesvědčila kopáním do zadku v akčním Wanted i slzením v dramatu Výměna. V létě ji uvidíme v akčním špionážním thrilleru Phillipa Noyce Salt. Agentku (akorát ne CIA, ale Interpolu) si zahraje… (viac)

Další Evropané v Hollywoodu

Další Evropané v Hollywoodu

09.03.2009

Dva zajímaví evropští tvůrci upsali duši Ďáblu... ehm, Hollywoodu. Získat Oscara (nebo alespoň nominaci) v kategorii „nejlepší neanglicky mluvený film“ je obvykle začátek cesty k režírování nějakého… (viac)

OSCARS - výsledky

OSCARS - výsledky

26.02.2007

Rozdáno. Až na pár výjimek (jako například kategorii Nejlepší zahraniční film) se moc překvapení v letošních Oscarech neudálo. Nejvíce Oscarů, konkrétně v těch nejsilnějších filmařských kategoriích -… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené