Rok '66

Jedním slovem prostě nádhera! Tohle je jeden z těch filmů, které mě dokázaly pohladit po duši a udělaly svět ihned krásnějším místem k životu, tenhle film mi prostě úžasně zlepšil náladu a přivodil nostalgický úsměv na rtech. Ač je to drama kloubené s komedií, přesto tento film považuji za úžasný rodinný optimistický a místy humorný film ze života, který se klidně může opravdu stát i v reálném životě. Je škoda, že takových filmů ubývá, nebo je možná jen neumím najít, ale tenhle film má v sobě všechno, co má správný film mít, a opravdu musím konstatovat, že je to jedno veliké filmové překvapení a že mě takto nadchne jsem opravdu nečekal. Ani nevím, čím mě dokázalo toto komediální drama nadchnout. Zcela jistě to bylo zajímavým dějem a velice dobře napsanými a především zahranými postavami, počínaje židovským chlapcem Berniem, který má před sebou své Bar Micva, které připadá na stejný den jako finále mistrovství světa v kopané, přes milou a starostlivou matku v podání naprosto úžasné Heleny Bonham Carter až po trochu zvláštního a excentrického otce, který se vymyká normálním zvyklostem a který se bojí převzít jakoukoliv rodičovskou odpovědnost. Těch postav je samozřejmě více a celé to tvoří úžasný celek, ze kterého pak je velmi kvalitní a dá se říci i nezapomenutelný film plný nostalgie, který mi zřejmě padl do mé momentální nálady, a proto neváhám udělit pět hvězdiček a označit tento film za podařený a zároveň za jeden z nejlepších filmů ze života, které jsem kdy viděl. (30.06.2009)

Nesršící ani originalitou, ani vtipem, ale tak tragikomicky autentické a dojímavé, že mne – v tom okamžiku poslušného absolventa všech pocitových výkyvů, které tvůrci pravděpodobně zamýšleli – nepřekvapilo, když titulky vyjevily, kdo tady psal na základě čeho. Tedy nikoliv scénáristé pod vlivem napjatého fotbalového mistrovství (všechno tak hezky (ne)vychází), nýbrž cynický osud pod vlivem okolností. Pro snazší představu bych Rok 66‘ připodobnil ke skromnější, a vzhledem k rozechvělosti v poslední minutách mně bližší verzi kanadského Daru od Boha. 75% (19.06.2010)

Nostalgicky sladce nahořklý film o ironii osudu, o tom, že rodiče si nevybíráme a o chápání životních hodnot. Film bere za srdce zejména tím, že většina z nás v něm jistě najde styčné body s vlastními životními peripetiemi. Pokud však před sledováním nejste naladěni na tu správnou vlnu, bude vám snímek asi připadat poměrně suchý a nepříliš záživný. Proto (nebo přesto) 3,5*. (17.11.2009)

O čem to vlastně bylo? No přece o tom, že nezáleží na triviálnostech typu bar micva, umírající babička nebo rodící manželka. Když hraje nároďák finále MS, musí jít všechny tyhle banality stranou. A i když někomu chvilku trvá, než si ujasná priority, všechno nakonec vždycky dobře dopadne. Taky bych někdy rád stál před podobným "dilematem". 70% (06.12.2013)

Veľmi podarený film:-). dobovo výstižný, hudobne presný, a scenárovo geniálny. Film ma dostal popravde však až pri konci, kedy nastala spoveď malého chlapca. film je zaujímavý tým, že i keď sa jedná o komédiu v podaní rozprávača - mladého chlapca čo sa chystá mať svoju bar miztvah, ide aj o drámu s otázkami o rodine. Všetko to do seba zapadá a je to prikrášlené o spomínanú dobu, v ktorej sa film nachádza. To že ide o reálny námet, je úžasne vidieť v samotnom prevedení filmu. Žiadne nereálne komické situácie. Všetko je jemne vtipné a dramatické. Navyše role otca a syna sú perfektne zvládnuté. A zároveň zatiaľ asi najlepší film od Paula Weilanda (čo som videl). 81% (12.07.2009)