Sněhový dort

Dramatické, smutné, emotivní, nelehké, zajímavé, přátelské, utěšující × křečovité herecké výkony. Děj opravdu nevšední, zápletka, nereálná a co se týče vyřešení svých minulých činů a svědomí, tak to bylo celkem takové nemastné neslané. Alan Rickman odehrál průměr, nebýt jeho úžasného hlasu a přízvuku tak mi nezapadl do filmu vůbec. Sigourney Weaver se mi moc nelíbila, sice takovou postavu by měl problém zahrát každý, ale ona na mě působila strašně křečovitě. Takže dějově celkem dobré, herecky průměrné. Film co je vskutku zajímavý. "Sněhový dort! To vypadá zajímavě!" (09.09.2010)

Čekala jsem mnohem víc. Jedinou útěchou a držákem celého filmu byl Alex (Alan Rickman), kterému jsem jeho roli věřila. Ale Sigourney na mě působila příšerně rozpačitě a nemohla jsem se její role pořádně chytnout. Škoda, že Vivien zmizí z filmu tak brzy, je to asi nezajímavější postava. Jinak je ale Sněhový dort příjemné komorní drama. (21.07.2011)

Poslední dobou jsem se do dramatických příběhů ze života docela opřel, ale tenhle mi zas tak silný určitě nepřišel. Opírá se hlavně o autistickou matku, která nedokáže zobrazit city ke své mrtvé dceři a v tom tkví ten háček celého filmu. Upírá se o Sigourney Weaver, i když vedle sebe má neméně slušného Alana Rickmana nebo Carrie-Anne Moss. Sigourney mi totiž zas tak dobře nesedne. Netvrdím, že tu roli nezahrála na oskara, nejspíš podle mě ale nezahrála. Rozhodně jí nezahrála špatně, ale v tom hraní mi něco nesedlo. Přišlo mi to takové omšelé, nudné, děsně nudné, bez jiskry. Sněhový dort možná čerpá ze srdce trhající myšlenky, ale já jsem ani neměl chuť vidět, jak ta celá splácanina dopadne, a v tom bych možná hledal problém. (17.09.2008)

Tenhle nenápadný film s podivným názvem se mi vryl pod kůži. Chladná krása kanadské přírody, životní smolař Alan Rickman a dokonalá autistka Sigourney Weaver. Ve své roli mě naprosto přesvědčila, věřila jsem jí každou minutu. Emoce se na mě valily jedna za druhou a ze všudepřítomného sněhu mě příjemně záblo. Na DVD doporučuju vynechané scény, mnohé z nich bych ve filmu klidně nechala. (06.11.2008)

Scénář: Angela Pell .. Tající Dort dost skřípe, v drobnostech i celku. Snímek je prakticky ve všem neobjevný, nedotažený a nevěrohodný. Měl jsem problém uvěřit mnoha věcem, podáním autismu počínaje, přes havárii až tím, kde vzal Rickman ke konci další auto konče. Možná je divné, že se moje mysl během sledování šťourá v takovýchhle věcech, ale film mi zavdal důvod, být takhle nedůvěřivý už v samé podstatě zápletky. Je totiž celá uměle vykalkulovaná a začíná to už onou hloupou havárií - jak může auto, najíždějící na silnici ze strany, kde v prvním pruhu jezdí auta zleva doprava srazit kamion tak, že zabije spolujezdkyni nárazem do místa kde sedí? 1) Kamion musí jet vlevo!! tj. v protisměru, i když je na silnici dvojitá plná čára. 2) Řidič sraženého auta musí zastavit až na polovině silnici, nikoliv před křižovatkou - OMG, za takové jednání by nedostal ani řidičák, natož vyvázl bez stíhání. Po takovém lapsu po mě chcete, abych ve filmu hledal emoce? Chápu, že je režisér z Británie, kde se vlevo jezdí, ale když film zasadí do Kanady, měl by si tohle pohlídat (snaží se to zamaskovat nepřehledným sestříháním, ale zjevné to je) . Nízké hodnocení však není jen za tohle. Pouze tím byl nastartován trošku kritičtější metr, na jehož stupnici zůstala spousta dalších, třebas i kladnějších momentů jen v nízkých hodnotách. (08.10.2007)