Sólokapr

"Ten chlap je lhář a vrah. A říkám to s naprostou úctou." Pokud by mne nějaká mrtvola informovala o totožnosti sériového vraha, tak bych to před svým psychiatrem raději nezmiňoval. Jenže kouzelník Sid a tvůrkyně nekrologů Sondra v sobě mají dost zvědavosti na to, aby vyrazili podle indicií mrtvého investigativce Strombela. Já jsem si to tedy docela dost užil, protože Američané jezdící vlevo měli na anglických silnicích zábavné problémy, sympaťák Lymanova typu byl zcela evidentně obviněn neprávem, poznatky stále otravnějšího Strombela postupně ztrácely na jednoznačnosti a dialogová smršť mě několikrát smetla do křesla. (06.12.2016)

Zábava od začátku až do konce, i když prakticky výhradně jen díky Woodyho dialogům (tady vyzdvihněme dabing Jiřího Pragera). Scarlett si ve svých dvaadvaceti mohla s klidem dovolit střídat pózy lolitky a ambiciózní studentky s vysokým libidem, je i s brýlemi nesmírně sexy (ovšem Peter Lyman má pravdu, že bez nich ještě víc), takže pokud o tomhle prohlášení váháte, zobrazte si první stránku místní galerie tohoto filmu a zaměřte se na fotku v plavkách. Nicméně zpět k filmu - v Sólokaprovi se Allen naposledy postavil také před kameru. Asi mu v jeho jednasedmdesáti už přišlo vlastní hraní příliš rozstřesené. V roli roztržitého a především velmi prostořekého kouzelníka Splendiniho se tak báječným způsobem rozloučil se svými fanoušky. (12.02.2011)

"I was born of the Hebrew persuasion, but I converted to narcissism." Woody Allen patří mezi mé velké oblíbence. A opětovně mě svým novým filmem nezklamal. Po minulém snímku Match point zůstal věrný Anglii a nádherné, charismatické Scarlett Johansson..a udělal dobře. Oproti Match pointu odlehčil děj a přidal tam sebe, věčného neurotika. "'Oh, you always see the glass half empty.' 'No, I always see the glass half full. Of poison!'" :) Scarlett mu na výbornou sekunduje a jejich rozhovory se dostávají do těch nejbizarnějších a nejabsurdnějších poloh. :D Mno, jsem zvědav, čím nás Woody překvapí v dalších dvanácti měsících. "16 blue ponies, 21 airplanes, and 12 spinning midgets." (06.12.2006)

Napoprvý se u Woodyho filmů vždycky jenom chechtám, až padám pod sedadlo, a ani u Sólokapra to nebylo jiný. Prostě už jsem dávno přistoupil na allenovskej pohled na svět a ještě jsem nikdy nebyl zklamanej, protože mi jeho filmy připadaj buď skvělý, nebo dokonalý (zatím s jedinou malou výjimkou, navíc hodně starou). Podstatná věc při vnímání tohohle filmu je, že Sólokapr je úplně jinej žánr než Match Point, i když na první pohled hodně láká ke srovnávání, hlavně místem děje a tou tak trochu detektivkovou stylizací. Ale zatímco Match Point bylo vlastně regulérní drama, který nad žánr povznášel hlavně Woodyho těžko napodobitelnej humor, kterýmu se málokdo umí třeba jen přiblížit, Scoop je klasická Allenovská groteska plná obskurních a nezřízeně vtipných postaviček, který se ve velkej většině chovají jako naprostý paka, ale sypou při tom z rukávů jedno eso za druhým v podobě neuvěřitelných hlášek. Nejlepší je, že když to pečlivě sledujete od začátku až do konce, dojde vám, že každá věta je vlastně vtipná a má ve filmu svoje daný místo, navíc Woodyho práce s pečlivě vybranými herci (tady hlavně originálně a nečekaně obsazená Scarlett Johansson) vytříská z domyšlenýho scénáře vždycky ještě něco navíc. A na kouzelníka Splendiniho jsem se koukal tisíckrát radši než na cokoli od Davida Copperfielda. (10.12.2006)

„Slyšel jsem, jak se topíš. Tak jsem dopil čaj, dojedl koláčky a hned jsem přišel.“ Tak s Match Pointem to jistě má některé věci společné, ale Sólokapr je hlavně komedie, což dává v celkovém vyznění kapánek něco jiného. Film mě začal moc bavit už na lodi Smrti a hned při první scéně s Woodym jsem zajásal, že svého oblíbence zas po delší době uvidím v jeho osvědčené poloze. A samozřejmě si zase vložil do úst pár parádních hlášek, které v jeho podání zkrátka umí mířit do černého. Ale hlavně se dala brzdy do kupy kouzelně nesourodá dvojice a začalo jejich vyšetřování, které mě bavilo, a zároveň místy napínalo, to když se „otec s dcerou“ pohybovali na tenkém ledě (jinak nepřekvapivě převládala pohodová atmosféra). A závěr se mi svou „poťouchlostí“ moc líbil. Škoda jen nižší koncentrace opravdu kvalitních hlášek a sem tam hluššímu místu, proto „jen“ solidní 4*. „Dal mi kombinaci k sejfu. Ale nemám ponětí k jakému.“ – „Žádný sejf jsem neviděla.“ – „No a dosáhla jsi tam vůbec něčeho, kromě potenciálního otěhotnění?“ (13.07.2016)