Parfum: Príbeh vraha

Neverila som, že je možné, aby sa mi dostal do rúk thriler, pri ktorého sledovaní nebudem voči vrahovi pociťovať nenávisť a hnev - ba naopak, chápala som všetky jeho pohnútky a rozhodnutia, hoci boli šialené. Je snáď bežné, aby vrah nebol len neľútostným vrahom, ale len obeťou svojej výnimočnosti? Ako píše Cival, vďaka bohu za to, že Tykwer netočí filmy pre všetkých, no vykročil vlastnou cestou, plnou úžasných kontrastov (špinavý zadaždený Paríž = éterické zmyselné vône, malý, zhrbený, nepodstatný Grennouille = božský dar jeho nevšednej vnímavosti). Umelecké dielo, dokonalé v každom zábere, kedy je Jean-Baptiste otupený svojou ničotnosťou, silné vďaka nádhernej melancholickej hudbe, hereckým výkonom (Whishaw-Rickman-Hoffman) či celkovému atypickému spracovaniu. Ďalší hrdina (podobne, ako môj milovaný Dracula), ktorý nezabíja kvôli neuspokojeným chúťkam masového vraha, ale len pre tajomnú a ľuďmi nepochopiteľnú lásku a vášeň. Kontroverzný záver je priam mystickým, upokojujúcim vyvrcholením, ktoré uvrhlo morálne slabých ľudí do dimenzie vlastnej telesnej neovládateľnosti a skazenosti. Nedokážem pochopiť, ako niekto môže potupiť záverečnú, nadčasovo-umeleckú sekvenciu na bezduché amatérske porno. Znovu sa mi potvrdilo, že 90% ľudskej populácie tvoria radoví diváci, neschopní oceniť myšlienkový presah a "iný Hollywood". To je - pri pohľade na tržby - moje skromné tvrdenie. (29.10.2011)

Vykreslení atmosféry prostředí se Tykwerovi fakt povedlo, úvodní špína chudinského Paříže na diváka dolehne s opravdovou vervou. Pasáž jak hlavní hrdina vyroste mi přišla ze začátku dost komická, protože jsme asi 20 minut koukali na nesympatickýho perverta, kterej nemluví a jen ke všemu čichá. S příchodem Dustina Hoffmana se děj začal ubírat tím správným směrem a film si mne získal. Zpracování skvělé, děj slabší, ale vyvrcholení bylo opravdu nápadité, originální a potěšující. No a Ben Whishaw naprosto zazářil, stačí mu jeden pohled a vy prostě víto co a jak, opravdu pan herec. (18.08.2007)

Scénář: Andrew Birkin, Bernd Eichinger, Tom Tykwer .. Neočekávaně sugestivní zážitek. Takový, jaký jen vůně mohou dát. Okolo předešlých filmů Toma Tykwera jsem doposud chodil se značnou nedůvěrou, protože jsem se u několika jeho filmů nemile popálil, avšak tentokrát mne konečně zasáhl plně svým talentem a téměř jsem pocítil dokonalost jeho vlastnoručního filmového parfému… Emocionálně strohá ústřední postava jde chladně a systematicky za svým vysněným cílem - zachytit dokonalou vůni - z esence ženy. Celý tohle putování jde rozdělit na několik podčástí, každá s jinou intenzitou, jiným nádechem a odlišným odérem. Úvodní naturalistická, smradlavá část v Paříži je hodně sevřená a hutná, vedle ní je prostřední venkovská velmi svěží, ale rozlehlejší a táhlejší po všech stránkách. Ty finální, odehrávající se na dvou náměstích vrátí film do magických výšin dokonalosti a nezaslouží si přílišného konkretizování - jsou překvapující, pudově otevřené, snové a úžasně reálné zároveň.. Film místy malinko zakulhá po scénáristické stránce, jenže ta je zase podřízena knižní předloze, takže těžko mít k adaptací nějaké extra připomínky. Naštěstí režie je výborná, vizuálně bohatá s vynikající kamerou v makro detailech i exteriérech. Perfekcionalisticky natočené a přímo stvořené pro temný kinosál, kde vás živočišně propracovaná atmosféra snímku dokáže totálně vtáhnout do děje a dodat toliko podnětů, že se nad nimi při cestě z kina ještě rádi zamyslíte. Prosím, zhluboka se nadechněte a vnímejte... ___ ☼ FILM ROKU ☼ (30.11.2006)

V prvom rade musím povedať, že ma Parfém zabil tým ako, temným vizuálom a kamerovými hrátkami pripomína Fincherove filmy. Tykwer sa nepára s tým aby prvá polovica 18. storočia vyzerala nablýskano a vznešene, naopak vrhne diváka do tej pravej dobovej špiny, z ktorej len kde tu vykukne ženská krása, ryšavo kontrastujúca s o všetkými možnými odtieňmi špiny svojho okolia. Kompozične a obrazovo je Parfém na európsky film vskutku unikátnou a dovolím si tvrdiť a dúfať,že i prelomovou záležitosťou, ktorá vyprovokuje i ostatných európskych tvorcov k natáčaniu iných než „vedeckých“ záležitostí. Príbeh je vystavaný pomerne dynamicky, takže ani 2,5 hodinová stopáž nie je problémom. Takisto šťastný bol výber hercov. Problém parfému vidím v tom, že niektoré knihy sú asi nesfilmovateľné a i keď som Suskinda nečítal, v Tykwerovom filme vám to priam udrie do očí v scéne naprosto zásadnej pre celý film. Ak totiž pominiem logiku, ktorú by som v tomto diele radšej nehľadal ako podaktorí ostatní užívatelia (napr. keď nájdu mŕtvoly (vačšinou cudne uložené :-) ), nikomu necvakne, že je na nich tuk a jediní ktorí v meste takto pracujú s tukom sú parfuméri), pôsobí scéna Jean-Baptistovej „popravy“, akoby Tykwer zašiel do naturistického kempu a ukecal jeho návštevníkov či si nechcú zahrať v komparze jeho filmu. Nepresvedčivosť stvárnenia tohoto grupáku potom vyzerá ako scéna vystrihnutá z nemeckých erotických filmov rokov sedemdesiatych (a to nemám na mysli zarastené klíny :-) ), pôsobí oproti genialite zvyšku filmu ako keby ste do Forresta Gumpa strihli scénu z Robot Monster a zráža môj celkový dojem na 8/10 (17.01.2007)

Nelogičnosti ve filmu mi nijak zvlášť nevadily, tady šlo hlavně o tu atmosféru, ale i když herci byli skvělí, příběh vypadal velmi dobře, ke konci to nějak začalo ztácet dech a bylo to už jen zbytečně dlouhé. Pro mě osobně byla ta špinavá středověká atmosféra až tak dobrá, že jsem si všechnu tu vůni mezi tím nedokázala představit a navíc se mi bytostně příčí najít dokonalou vůni za cenu tolika lidských životů. (14.03.2007)