Parfum: Príbeh vraha

Čichám, čichám rusovlásku… Předchozí Tykwerovy filmy byly v některých momentech neestetické jenom proto, aby vynikla estetičnost všeho ostatního (zachraňování života na začátku Princezny a bojovníka, soulož dvou cizích lidí v Nebi). Parfém je jiný, odporný od prvních minut. Vše začíná absurdní, téměř parodickou scénou porodu a poutavou (ne vždy pěknou) vizuální formou přes mnoho voňavých či naopak smradlavých scén pokračuje až k hořkosladkému finále a nejmasivnější scéně skupinového sexu, jaká kdy byla v mainstreamovém filmu k vidění (fakticky!). Zprvu se mi líbila Tykwerova odvaha ukazovat věci bez příkras – dušení kojenců, mlácení malých fakanů, červi, bláto, zvratky, krev, hnus! Střídavě mě bavily slušně zrežírované thrillerové sekvence, úžasné vizuální nápady, hravé výkony vedlejších herců (ač Dustin má navíc), a děsila demence všeho ostatního, včetně samotného Jeana-Babtisty. Má citová zmatenost kulminovala během rozporuplného finále, které musí patřit do jedné z vyhraněných kategorií „genialita“ a „pošahanost“. Nevím, ohledně této konkrétní části filmu se jakožto ignorantský neznalec předlohy nedokáži jednoznačně rozhodnout. Zbytku dávám tři hvězdičky jakožto noblesním černým humorem projasněné exhibici jednoho příliš snaživého režiséra. 70% Zajímavé komentáře: kleopatra, POMO, Galadriel, Marius, ripo, MIMIC, Jordan, dzej dzej, jahol, Desperado, agathon, Dero, mUy_FragiL (09.10.2008)

// Nejdřív jsem byl znechucen. Hned na to se ten pocit zdvojnásobil. Poté jsem pocítil soucit. A poté hněv. Chvíli jsem váhal. Najednou mě přepadla zvědavost. A více zvědavosti. Pak přišla radost. Překvapení. Opět soucit. A znova jsem musel váhat - chápu nebo nechápu ? Nechápu. Ale dostalo mě to a zas a znova, a když se řekne filmová HUDBA - já řeknu PARFÉM! - 100% (17.10.2011)

Famózny, po každej stránke brilantný film. Pre niekoho je druhá polovica nudná a stráca na vizuálnom štýle. Ale prd! Veď práve o to ide. Film je zámerne rozdelený na "smradľavú" prvú hodinu a "voňavú" druhú hodinu. A kontrastne k tomu prvá časť je ešte pomerne nevinná, kým v druhej už Grenouille načisto podlieha svojej posadnutosti. Jediné, čo mi vadilo, je fakt, že scéna na námestí mohla byť mať "väčšie gule". Nezasiahla ma tak, ako by sa žiadalo. Každopádne výborný dojem z filmu to nepokazilo. Až sa mi nechce veriť, že tento skvost nakrútil režisér nudných a nefungujúcich polo-artových sračičiek typu Nebo a Princezná a bojovník. (27.03.2007)

Nuz, co povedat. Po rezijnej, vyrazovej a vypravnej stranke skoro dokonale. Tak za 5 *. Za dej a uzasnu atmosferu 4*. Ale za koniec, ktory moze pripadat niekomu uzasny, hotove umelecke dielo, mne bohuzial uplne pokazil zazitok. A navyse som sa uz modlila, aby to skoncilo. Takze summa summarum, 3* je malo, 4* vela. (06.03.2007)

Co je nejdokonalejší vůní? Absolutní afrodisiakum. Vůně lásky. Pokud je ji člověk schopen cítit. Pakliže otupí, zcyničtí, přestane vnímat svoje city a možná je i ztratí docela, není pro něj ani absolutní vůně... To je ústřední myšlenka formálně dokonalého filmu německého režiséra Toma Tykwera. Co ho zdobí? Ta fascinace detailem, doslova střihové řetězení sekundových detailů vyvolává zvláštní dojem při percepci díla - vyvstane tak jednak jeho naturalismus a syrovost (popis rybího trhu jako nejsmradlavějšího místa Paříže s prostřihy zvracení, červů, vnitřností atd.) a jednak jeho mystika a tajemno (výřezy z detailů obličejů při chůzi tajemným městem). Úžasné a vycizelované střihové přechody (obvykle do zatmívaček, na základě podobných siluet, obrysů, scén záběrů...). Opsání a přiblížení skrze filmové médium nepřenositelných čichových počitků - vůně i zápach je tu vždy přiblížen skrze zprostředkování jinými smysly (opsání barvou, pohybem, zvukem...). Výtečná hudební složka. Skvělý scénář s leitmotivem vůně v tisíci variacích rámovaný rámcovou kompozicí příběhu Jean-Babtiste Grenouille - z místa, kde přišel za tak ohavných okolností na svět, se vrací znovu na totéž nehostinné místo determinující jeho osud a prokletí uzavřít svou nepředvídatelnou pouť. Symbolické vyznění - možná že tvůrce, jenž ztratí empatii a schopnost citu, nemůže vytvořit dokonalé umělecké dílo. I kdyby se na tom shodli všichni ostatní, nebude totiž dokonalé pro něj, pakliže ho nebude moci emočně vnímat a přijmout... (05.09.2007)