Narnia: Princ Kaspian

Andrew Adamsonovi patří mé velké díky za to, že dokázal z mé nejméně oblíbené části Letopisů vykřesat film, který mi pomohl zapomenout na mé první neslavné setkání s pokračováním Lva, čarodějnice a skříně. Dodnes nepovažuju za největší problém C. S. Lewisovo naložení se Zuzkou a jejím osudem, ale fakt, že si "dovolil" tak hrubě přesadit krále a královny ze Zlatého věku do temného středověku narnijských dějin. Jsem fascinována a obdivuji preciznost a realističnost Telmaru a akceptuji všechny změny, včetně snědého a staršího Kaspiana. Během chvíle mohu zapomenout i na rozpaky, které vzbudil Kaspian v BBC (a inspiroval je pro sloučení s Jitřním poutníkem) a začít ho cele vnímat jako hutné realistické drama. Příběh králů a královen, kteří se opět stali dětmi, se tu plně rozvinul do výtečného střetu autorit. Množství nevyhnutelných chyb, které mají na svědomí Petr i Kaspian, dokonale podtrhují a osvětlují všechny otázky, které vyvolal pro někoho až příliš stručný konec prvního filmu. Patnáctiletá vláda skutečně nebyla jen pouhým snem a ani rok života ve válečném Londýně ji nedokázal v myslích Pevensiových potlačit. Skutečnost, že se při návratu do Narnie setkali s naprosto okouzlujícím Rípčípem a všudypřítomnou Jadis, je už jen pomyslnou třešničkou v přehlídce dokonalosti. (03.02.2009)

Ač žánr fantasy, tak knihám se pro samou hloupou agitku hrubě nedostává právě fantazie. V tomhle bodě zůstal Adamson předloze věrný. Natočil rutinérskou rodinnou podívanou o tom, kterak čtvero nezletilých fracků, za pomoci neuvěřitelně egocentrického chlupatého Ježíše, pobije stovky nevinných otců od rodin. A navzdory těžce směšným závěrečným patnácti minutám (i když pojízdná zbrojovka Dědy Mráze z jedničky zůstala nepřekonána) a nic moc tempu je to lepší film než minule. Pěkně se na to kouká, dobře se to poslouchá (pokud tedy zrovna nemluví Lucinka s Aslanem), Dinklage, myšáci a záporáci to celkem táhnou, ale ubohost dětských “herců”, především představitelky Lucinky, přes veškerou snahu přebít nedokáží. Kratší stopáž, snesitelná děcka a režisér s fantazií by z toho možná vykřesali více. Ovšem zase tak moc pravděpodobné to tedy není. Takže za tři slaboduché a vratké hvězdičky. (05.07.2008)

Slabší než jednička a především dost zdlouhavá, nepříliš poutavá pohádka. 150 minut člověk přečká jen s opravdu hodně velkým sebezapřením. Navíc, pro koho je to vlastně určené? Pro dospělé je to moc naivní a nepříliš zajímavý dějově, pro děti zase násilný. Tato sága mě nijak zvlášť neoslovila. Další díl už zřejmě vynechám. 45% (02.02.2019)

Nedokážu pochopit, proč se točí filmy směřované na mladší publikum o délce 147 minut. Ono přežít první díl o délce lehce přes dvě hodiny se i přes tu hromadu plastových zbraní, naivního příběhu a nezajímavých postav dalo přežít, ale co skoro 150? Bohužel druhý díl nepřináší žádné velké zlepšení po dějové ani psychologické rovině, která podle mě vypadla ještě před psaním scénáře a divákovi nezbude nic jiného, než sledovat další pohádku, kde bojuje dobro proti zlu v nekonečné metafoře a obyčejnosti. Je strašná škoda, že druhá Narnie vypadá tak obyčejně a odfušovaně, protože má několik příjemných a dobrých momentů, kam určitě nepatří rádoby drsní kluci, kterým nebylo ani patnáct a bojují na život a na smrt s mnohem staršími, zkušenějšími a vycvičenějšími protivníky. Naivita a pohádkovost jde ruku v ruce s ohraným příběhem bez jakékoliv snahy zlepšovat se. Po herecké stránce všichni trochu zestárli, ale není to moc poznat, snad kromě nejmladší postavy, která už nevypadá jako z reklamy na mléčné výrobky, ale jako skutečná dívenka (to neznamená, že není protivná a až příliš náhodně ji všechno vychází:)). Chudý náboženský bratříček velkolepého Pána prstenů může jen v několika málo okamžicích tajně doufat, že se dotkl kotníku svého velkého a neporazitelného bratra, s kterým vyrůstal. (05.11.2008)

Čekal jsem hrůzu a hnus. Místo toho jsem dostal docela šlušně dobrodružné fantasy s krásnou přírodou, skvělými akčními scénami, příjemný příběhem a místy stupidními dialogy. Oproti pitomé jedničce se tvůrci konečně nebáli bitev a tak jsem už hlavním hrdinům věřím jejich zabijácké pohyby a akční sekvence. Je to sice uherský rok, co jsem četl knihu, i tak co si pamatuji, tak hodně věcí bylo z děje vyškrtnuto, ale to vůbec nevadí, špíše potěší. Zkrátka, kdyby scénáristi nenapsali hlavním postavám tak stupidní kecy, tak bych tomu dal pětku, protože tohle je opravdu LOTR pro mladší. (02.06.2008)