Podivný prípad Benjamina Buttona

Zas takova pecka, jak by se podle hodnoceni mohlo zdat, to fakt neni. Prvni problem je v samotnym Fincherovi. Film po technicky strance vypada naprosto perfektne a ty necely tri hodiny ani na okamzik nenudi, Fincher je totiz fakt mistr reziser. Jenze co se da delat, je to thrillerovej a krimi reziser a je videt, jak se tady strasne snazil o takovou tu magickou atmosferu, jenze to se dari jen malokdy. Takze pak celej pribeh nevtahne tak, jak by mel a pak mi na postavach ani tak moc nezalezelo, obzvlast, kdyz se hlavni dvojka furt dokola potkava a zase rozchazi. Navic ani pribeh neni kdovijakej a nebejt ty dokonaly myslenky s starnutim/mladnutim, tak by pribeh ani neprinasel nic moc novyho. Takze to pak musi zachranovat herci. Pitt podava jeden ze svejch lepsich vykonu, ale velkej podil na tom ma taky menici se makeup, ale rozhodne pochvala. Blanchett si odvadi takovej svuj standart, coz je nadprumernej vykon, ale misty byla vcelku protivna. Rozhodne ale stoji za zminku Tilda Swinton, tentokrat pro zmenu v mily a sympaticky roli. Jinak co se tyce toho starnuti, je to udelany fakt paradne, ale jen do chvile, nez se film dostane k Pittovo normalnimu vzhledu, pak, jak kdyby nevedeli, jak ho omladovat, tak po par zmenach ucesu tu najednou stoji nejakej kluk. Coz je po tom postupnym mladnuti predtim docela divnej skok. A konec taky neni z nejuzasnejsich, cekal jsem neco originalniho, nejakej zvrat nebo tak, ale konec pride stejne pohodove jako odsejpal celej film, aniz by vyvolal nejaky vetsi emoce nebo necim prekvapil. Celkove po remeslny strance naprosto bezchybny, ale zbytecne dlouhy a zadny velky emoce, jak by si takovejhle pribeh zasluhoval, se nekonaj. Slabsich 5*. (11.01.2009)

Když jsem šel na Benjamina Buttona, jediné, co jsem o něm věděl, byl fakt, že tam hraje duo Pitt-Blanchett (aneb ty reklamy na autobusových zastávkách zabírají). Nic víc. Dokonce jsem z hlavy úplně vypustil, že jde o film Finchera. A o příběhu jsem neměl ani ponětí. A podle názvu jsem očekával nějakou detektivku. Mno... Vzhledem k tomu, že jsem od filmu neměl žádná očekávání, asi není úplně přesné říct, že mě zklamal. Spíš byl se zpětnou platností úplně jiný, než bych byl očekával, kdybych o něm věděl víc. Divné, ale lépe to vysvětlit neumím. To ale není to, co mi na filmu vadilo. A že mi něco opravdu vadilo. Možná jsem trochu krutý, ale celé mi to přišlo příliš vymazlené a vyumělkované, odtržené od reality (samozřejmě si uvědomuju, že příběh nespočívá v realitě, a beru to na vědomí), a točené jakoby pro kritiky.. Prostě tomu něco chybělo, nebo možná něco přebývalo. No, definitivně něco přebývalo. Krom již řečeného přebýval pořádný kus stopáže. Film mě chvílemi nudil, a ta hřejivá lidská moudra, která by tenhle fakt bývala mohla zakrýt, nebyla ničím jiným než provařenými klišé. Zní to hodně kriticky, ale přesto se mi film líbil. Několik scén bylo extra vydařených (scéna "co by kdyby" byla dokonalá), a kdyby celý film měl stejné kouzlo jako ona scéna, možná by ve mně zanechal trochu hlubší dojem. Docela škoda. (22.02.2009)

Napodruhé toto dojímavé rozjímání o životě a umírání plně doceněno. Jenom se mi potvrdila známá pravda, že velké filmy se mají vychutnávat v přítmí kinosálu, s kvalitní reprodukcí a že právě kvůli filmům, jako je tento, se ta velká plátna staví :o) Film mi utekl tak, že ty 2 a půl hodiny byly pro mě jako půlhodina, ztratil jsem pojem o čase a vychutnával si tu hypnoticky podmanivou symbiózu obrazu a hudby. Pak i ty emoce přirozeně vyplavaly na povrch, spoustu tam vyřčených myšlenek bych tesal do kamene a asi je pravda, že čím více máte prožito a čím více si uvědomujete pomíjivost času, tím více vás film vnitřně osloví (moje maminka u toho bulela jako želva :o). Filmová magie, díky za ní, Davide…. (09.02.2009)

Tedy, nikdy bych si nepomyslela, že mě film jednoho z mých oblíbených režisérů, Davida Finchera nechá tak chladnou a po emoční stránce téměř nedotknutou. Už samotný námět je bezpochyby zajímavý a nezvyklý, a pod taktovkou takového kalibru, jakým Fincher je, jsem předpokládala, že se promění doslova v "pohyblivé zlato." Jenže film plynul a plynul, uběhly asi dvě hodiny a já zjistila, že to se mnou nic nedělá. Dokonce i Brad Pitt, ze kterého Fincher ve svých filmech dokázal vždy vytěžit maximum a já tak měla pocit, že to není "ten" hezoun Pitt, ale týpek, který fakt dost dobře hraje, mi zde přišel jaksi netečný, obyčejný a nevýrazný. Cate Blanchett je opět neskonale nádherná. Atmosféra i vizuální podoba velmi precizní. Bohužel Benjamin Button pro mě nebyl takovým zážitkem, jak jsem myslela. Byl až příliš cítit tou Hollywoodskou komerční velkolepostí, rádoby schovanou za "extraordinary story", který prostě musí dojmout každého. Vše však příliš hrálo na efekt a emoce. Vyumělkované. To je možná to správné slovo. Fenomenální hudba Alexandra Desplata je asi tak to jediné, co ve mne zanechalo nějakou emoční odezvu. (09.12.2012)

(1001) Kromě použití aliterace v názvu neshledávám na filmu nic zajímavého. Ba naopak, vlastně by se dalo říct, že mě tam všechno štve. A nebudu to nijak zvlášť rozvádět, stejně mi do pošty aspoň jednou za měsíc chodí nadávky, jak můžu dát takovéhle hodnocení TAK SKVĚLÉMU filmu. Mám ráda filmy, které mají koule, a tenhle má tak stěží kouličky. Nejlépe to řekl arachneuss: "Forrest Gump pro 21. století." Děkuji, nechci. (23.05.2010)