Zodiac

Fincher prostě umí a jeho verze vyšetřování legendární série vražd na americkém západě, jejichž pachatel toužil po slávě a manipuloval se sdělovacími prostředky, v sobě má nepopiratelné napětí, přes dlouhou stopáž i dobré tempo a těžko nalézám nějaké slabiny, které bych Fincherovi vytknul. U mě si Zodiac stojí výš než umělý kultovní thriller Sedm. Snad jen pro obrovské množství faktů, důkazů, postav a svědeckých výpovědí, které se snažil do svého filmu Fincher vměstnat a které tudíž ztěžují orientaci diváka, se nakonec přikláním k pouhým 4*. Co je nejpodstatnější, Fincher ukazuje jasný rozdíl mezi fiktivním světem kriminálek a detektivních příběhů a přízemní realitou, kde jsou vyšetřovatelé konfrontováni s mizerným zázemím, nekompetentností nadřízených, hloupostí a senzacechtivostí spousty rádoby svědků a na druhé straně nutností nezvratně dokázat na základě důkazů vinu podezřelého tak, aby jej porota nemohla osvobodit. Celkový dojem: 85 %. Mimochodem, ve dvou scénách, kde se od dokumentárního stylu odchýlil k thrillerovému napětí, dokazuje režisér, kde je jeho parketa. Scéna s matkou v autě na noční dálnici a především návštěva u starého promítače a společný výlet do podzemních prostor domu mají v sobě nefalšované hororové napětí a atmosféru. (18.11.2012)

David Fincher je génius, na Zodiaca jsem se chystal dlouho, ale měl jsem po něm skočit hned jak byla šance, včera jsem totiž musel ponocovat ;-) nedalo se to jen tak vypnout, výborná práce kamery, mrazivý soundtrack, retro atmosféra bez faxů ;-) Výborné, fakt špičkové výkony herců: Jake Gyllenhaal, Robert Downey Jr., Mark Ruffalo…stoprocentní spokojenost, ještě navíc podle skutečné události…10/10* (28.03.2008)

Krásně atmosférická sonda (nejen) do přelomu 60. / 70. let s řadou perfektně zvládnutých napínavých scén, z nichž zaujme zejména ta u jezera, která měla ten správný shock-exploatační feeling. Oceňuju motiv vyšetřovatelů, které jejich posedlost případem natolik pohltí a vyčerpá, že v určité chvíli je jim už jedno, kdo je skutečným vrahem a touží jen vyšetřování za každou cenu uzavřít. Škoda jen, že to celé tak nesnesitelně nudí. (11.06.2007)

Od Zodiaca nečekejte thriller, jde spíš o brilantní kriminálku, která se postupem času láme do psychologické studie posedlosti. Snad poprvé Fincher ani na chvíli neexhibuje, "jen" poctivě a zaníceně vypráví. Fascinovaly mě detaily - sledovat změny oblečení a účesů hrdinů či interiérů v průběhu let je zážitek sám o sobě (a to si takových věcí většinou moc nevšímám). Herecké obsazení je bezchybné (nejvíc se mi líbil Mark Ruffalo jako policista, který se snaží udržet si od případu odstup). Jediná výtka je stran stopáže - víc než dvě a půl hodiny mi přišlo příliš. **** 1/2 (08.06.2007)

Zatím žádná Fincherova kombinace beznaděje, cynismu a sadismu nebyla ve všech ohledech dotažená tak jako Zodiac, vtahující odhalení toho, proč nedošlo k žádnému odhalení. Scéna sledování taxíku z boží perspektivy by mohla být emblémem režisérova odtažitého přístupu k postavám. Nenechá je žít osobní životy, neustálým střídáním perspektiv (vyprávění se drží toho, kdo měl v dané době přístup k novým informacím) nám neumožní proniknout k nim blíže. Ať se nacházejí v terénu, doma nebo v baru, ať jsou Vánoce nebo všední den, stále řeší Zodiaka. Pokud ve filmu ale paradoxně něco prodělává očividný vývoj, pak ne vyšetřování, ale postavy, které ztrácejí nervy, elán a odstup. Nejen jejich posedlost honbou za odhalením pravdy, ale také styl filmu ze všeho nejvíc připomíná Všechny prezidentovy muže, jiný faktograficky procedurální thriller. Architektura redakce San Francisco Chronicles, mimořádná hloubka mimořádně dlouhých (a myšlenkové procesy v jejich úplnosti zachycujících) záběrů, převážně statická kamera, vysilující sběr a analýza informací – to všechno jsou reminiscence Pakulova filmu (a mnoha dalších dramat a thrillerů z konce 60. a začátku 70. let), který nás navzdory podobnému průběhu ve výsledku utvrzuje v tom, že systém funguje. Zodiac nám sice přesnými údaji o místě a času opakovaně slibuje zásadní odhalení, které zásadně ovlivní průběh pátrání, ale ve skutečnosti jde jen o další slepou uličku a další projev režisérovy obsese detaily (včetně ohlídání si toho, aby v určitý den a čas hrálo v rádiu totéž, co z něj lidé tehdy skutečně mohli slyšet). Jindy prosluněné město květinových dětí se ve Fincherově neo-noirovém pojetí stává temným labyrintem, z něhož nevede cesta ven a v němž namísto systému vládne chaos, čemuž odpovídají i vraždy nezapadající do žádného vzorce. Namísto modrozelených filtrů vizuálně sladěnému filmu dominují odstíny žluté, barvy posedlosti. Právě posedlost je společně se zájmem o přenos informací (viz prolog zachycující cestu dopisu) leitmotivem snímku. Význam mediálního zprostředkování informací a nutnost probírat se zas a znovu neskutečným množstvím dat (Graysmith v závěru de facto přešetřuje to, co bylo vyšetřeno v prvních dvou třetinách filmu) posouvá faktům věrnou rekonstrukci čtyřicet let starého vyšetřování do informačně přesycené a médii ovládané přítomnosti. Nadčasový je Zodiac také díky stylistické odměřenosti. Fincher se tentokrát nesnaží být za každou cenu cool, šetří složitými pohyby kamery i CGI berličkami a veškerou pozornost koncentruje na postavy a to, co si sdělují. Režisérský perfekcionista tím při analýze zodiakovské mytologie prokazuje podobnou oddanost faktům jako jeho hrdinové. Obdivuhodné, náročné a zasluhující vícero zhlédnutí. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, Marius, castor, Othello, Maq, Triple H, Frankie (25.09.2014)