Ptačí král

Ptačí král je na studiové poměry výpravná pohádka. Ano, zní to zvláštně, ale kulisy i kostýmy jsou vcelku výpravné, na studiové poměry jistě ano, a že jsem studiových pohádek viděl. Jezinka.Jezinka má pravdu, že O. Vetchý často hraje krále, který se toulá kdesi po okolí než zahlédne tu svou vysněnou. Otázkou je, jak se může stát vysněná vysněnou jen proto, že mluví krásně o panovníkovi a on ji uvidí napoprvé, už je ale rozhodnut se s ní oženit. Budiž, láska na první poslech/pohled. Já se podivuji i nad tím, že moudrý sultán věří tomu, že se opravdu člověku mohou narodit psi, čehož si ovšem při porodu nikdo nevšiml. A co vlastně hledala tulačka - manželka krále? Své děti? Vždyť za ty léta museli vyrůst a ona ani nevěděla, jak vypadají, což se potvrdilo při setkání s dcerou... Chlapec se pak při horském výšlapu několikrát ohlédne za sebe i nad sebe, ale nezkamení, to až posléze. Dívka zase nalezne ptáka v kleci? To jako fakt? On je to král a zároveň je v kleci? Vrchol její inteligence je, když jí pták oznamuje, že v kleci zavřený jí pomůže asi těžko, což vzápětí dívce dochází a konečně ho tedy pouští. A doplní to ještě lepší hláškou: „Ta žena nelhala, ty jsi opravdu chytrý pták." Proč je Ptačí král následně pořád v kleci, když ve skutečnosti několikrát pomohl a poradil a nemá volnost pohybu, je záhadou. Česky vypadající koláče v arabské pohádce je též nejspíš světový unikát. A tak zatímco sultán nám trochu zestárl, jeho po světě chodící manželka vůbec, kdo ví proč jí courání z místa na místo přestalo bavit a zakotvila ve svém starém domě. Třeba proto, aby ji pak její starý snadněji našel. A až pták musí sultánovi poradit, co má dělat, aby vše alespoň částečně napravil...opravdu moudrý to člověk. Ano, je to pohádka plná nelogičností, ale to moc děti zajímat nebude. Chlapci by si měli uvědomit, že je třeba poslouchat svého ptáka, dívky, že je třeba poslouchat jakéhokoli ptáka, mohou mít leckdy pravdu. Vcelku dobří herci a výpravnost za jedna, ale příběh za čtyři mínus. (14.09.2021)

Mám několik dotazů: Jak to, že sultán dvacet let stonal doma a současně seděl v prachu u cesty? Jak to, že dceři poskytl špunty do uší a synovi ne? Proč byl ptačí král v kleci? Proč byla ptačí klec na vrcholu skály na nějakém zlatém vajíčku, když pták stejně nemohl lítat, a jak se tam dostala? Proč ptačí král s někým mluvil a s někým ne, když se řeklo, že mluvit může jen s tím, kdo ho zachránil? Proč místo otevření dvířek sejmula dívka vrchní část klece, aby ptáka pustila, ale v následující scéně klec s ptákem nese za vršek? A co na to Jan Tleskač? Nevím, co přesně vede naše tvůrce k tomu točit pohádky neevropské, když je tato cesta dlážděna řadou nezdarů a stále se opakujících chyb (čínské pohádky z brněnského studia, hahaha). Stačí jen trochu uhnout z cesty a z pohádky se stane fraška, což zde je např. v záběru na naservírovanou falickou okurku s rajčaty po stranách, a nezachrání to ani, kdyby byla narvaná skutečnými perlami a nikoli voskovkami z Preciosy i s dírkami. Přitom stejný kánon nalezneme v řadě pohádek evropských, Boženku Němcovou nevyjímajíce. Sourozenci se mi herecky nelíbili, navíc dcera vypadala starší než matka (což jsou herečky i ve skutečnosti), jejich jména působila legračně v kontextu s ostatními nešvary. Ani Vetchý chvílemi neví, jak to má hrát... Atd., atd. Mám respekt k práci Františka Filipa, ale toto rozhodně nebyl můj šálek čaje. Jednu hvězdu dávám za výpravu, rekvizity, kostýmy a samozřejmě loutku, protože klobouk dolů, tahle parta odborníků si ví rady snad v každé pohádce. (15.03.2015)

Dosti špatná pohádka s topornými studiovými efekty (nejhorší jsou démoni představovaní zkreslenými hlasy a barevným dýmem, fakt síla). V malé a kupodivu pozitivní roličce poněkud mezopotamsky vyhlížejícího vezíra se tu objevuje Boris Rosner. Ale jinak tyto příběhy s prozřením po dvaceti letech, kdy lze bez problémů nespravedlivě odsouzenou oběť někde najít a nedotčené časem se jí omluvit (protože je to obvykle manželka) a tak uvést vše do pořádku, zrovna moc neoblibuju, nepřijdou mi totiž moc věrohodné. (14.02.2010)

Mnoho nešvarů a chyb téhle pohádky je v komentářích starších než je ten můj. Panovníka, který chodí na noční toulky městem a poslouchá pod okny jsme v pohádce neviděli prvně a není to jediná role Ondřeje Vetchého, kde koná právě tohle. Z toho častého pohádkového motivu člověk dochází k tomu, že panovníci všech zemí neměli na práci nic jiného, než se někde courat a poslouchat pod oknem. Tři sestry, tři přání. Zajímavé je, že panovník, který k tomu, aby se oženil, nepotřeboval silnější podnět, než aby o něm dáma hezky promluvila, byl ještě svobodný. Stejně tak je pozoruhodná jeho ochota stát se švagrem svého pekaře a cukráře. Sultán evidentně rád podléhal bludům, když snadno uvěřil, že se stal otcem dvou psíků (ušlechtilé rasy nutno dodat), snad že jeho matka byla štěkna a on to měl v genech? Manželku tedy vyhnal a ta se dvacet let toulala, aby se dotoulala až do domku, kde žila mladá dívka, které předala svůj sen o ptákovi (ano, velmi Freudovské, jak tu je několikrát řečeno), načež odešla a konečně ji napadlo vrátit se domů (domek nikdo neobsadil ani nezbořil) a zřejmě se místo žebrotou živit původním povoláním. Tomu se tedy říká dlouhé vedení. Bratr oné dívky se vydá na pouť, udělá ovšem chybu, že přes výslovný zákaz koukat za sebe spadne ze skály a sám se stane balvanem, jeho sestra vzápětí předvede, že s vatou v uších se po skále šplhá lépe, došplhá k ptákovi, který si sedí na vejci a protože je kouzelný, sedí si na vejci celou klecí, v níž je spíš zavřený jak v železné panně než ubytovaný, protože tam nemůže ani natáhnout krk, natož roztáhnout křídla. Pustá skála a nosnice v kleci neodpovídající normám, co na to normy EU? Klec je ponechána na vrcholu hory, aby do ní pták byl vzápětí strčen (záhada) a odnesen do domova našich sourozenců. Když byl ten pták povinen sledovat svou velitelku, nechápu její nutkání vláčet se s klecí a mít tam toho ptáka deponovaného trvale. Dívka, která žebračku hostila poctivými moravskými koláči, jak je tak v arabských zemích zvykem, vladaří předloží nefalšovanou raw stravu, kterou ovšem její tatíček sultán neocení - perly není dobré předhazovat nejen sviním, ale ani vlastnímu otci, zejm. je-li to už trochu nedůtklivý starší pán. Naštěstí se vše vysvětlí, všichni si odpustí, komu se neodpustí, je po zásluze potrestán a protože ptáka už nikdo nepotřebuje, vyženou ho do zlého světa mimo klec, zřejmě aby se mohl vrátit ke svému vejci. (02.01.2016)

Nesmírně hluboké psychoanalytické drama! Princ Pervers, teda Pervis, hledá ptačího krále, neb mu tak nakázala sestra: "Trápí mě obrovská touha po ptačím králi!" Na cestě potká vetchého Vetchého, jenž jej instruuje: "Již mnoho udatných sem přišlo. Prosili mne, abych jim ukázal cestu... Co když tě napadnou neviditelní nepřátelé - duchové a démoni? Tohoto motýla budeš následovat. Zavede tě k patě hory, vylezeš na ni... Uslyšíš strašidelné hlasy... a laskání a lísání (nebo lízání?). To se ti démoni budou snažit zabránit v dosažení vrcholu. (sic) Nesmíš se podívat za sebe. (jak jinak) Jinak zkameníš. (vrrrau) ... Pokud odoláš tomuto pokušení, uzříš zlatou klec s ptačím králem!" Precizně zpracovaná balada o pásu cudnosti, zakončena orální sultánovou slastí v podobě bio-pokrmu aranžovaného do tvaru dilda. Trololo faktor 1000. (01.03.2013)