Zabitie Jesseho Jamesa zbabelcom Robertom Fordom

Strhující charakterové drama nebo artistní předehra k vraždě, uchylující se k dnes už zoufale klišovitým časosběrným záběrům zamračených nebes? Něco z obojího – ovšem už jenom ze shovívavosti nad tím, že film jak umělecky, tak zéjmena komerčně zaspal dobu, si zaslouží spíš obdiv než odpis. Dost možná platí, že co se dnes jeví jako artový, výběrový film, by před nějakými čtyřiceti lety mohl být v Americe mainstream a před dvaceti lety nikoliv nemožný kandidát na Oscara z kategorie NESMIŘITELNÝCH… (10.04.2008)

Pomalu, ale zato plynule, vyprávěný příběh osudovosti, kde konec všech hrdinů tušíte už ve chvíli, kdy se vám na začátku představí jako obyčejná banda primitivních buranů lačnící po penězích. Dominickova režie, ve spojení s Deakinsovou kamerou, má téměř až hypnotický účinek a film se veze (taky díky hudbě Nicka Cavea) spíše na pocitové vlně než třaskání koltů proklatě nízko. Pitt hraje ‚pouze‘ tím, že je a Affleckovu slizkou krysu neustále lituje, nenávidíte, chápete, a stále dokola. Tak jako tak, je to on, komu tenhle film patří. Škoda, že ve vytváření vztahů mezi postavami (zbrklost) není režisér stejně tak dobrý jako v atmosféře, pak by to bylo geniální, takhle zůstal těsně pod vrcholovými body. (02.02.2009)

Tak jestliže tohle mělo pomalé tempo, tak to bych asi radši ani nechtěl vidět onu 240 minutovou verzi, která jistě prohloubí náhled do duší onich dvou slavných pistolníků, ovšem já bych to asi nedal. Brad Pitt a Casey Affleck skvělí, kamera Rogera Deakinse parádní, jen jsem čekal vyšší hodnocení, ale tohle mu celkem sedí. Dlouho jsem film opomíjel a udělal jsem dobře, že jsem se těšil poměrně opatrně...7/10 (21.11.2016)

Můj vůbec nejoblíbenější film. Vůbec bych to teda neřekla, že se zamiluju zrovna do filmu, kterej se vůbec neodehrává v předaleký galaxii, kde není žádnej blaster nebo lightsaber, a kde se bezprstej Brad Pitt dotýká obilí a kouká do oblohy nebo něco podobnýho. Ale tenhle film je někde úplně jinde. Totálně jinej level. Tohle je totiž film, kterej vám řekne v názvu, co se vlastně stane, a vy pak 153 minut koukáte na to, jak se to stane, a to jak se to stane, je fakt dost silnej zážitek. Tohle je film, kterej velmi pomalu a velmi jemně deglorifikuje (je to vůbec slovo?) postavu Jesseho Jamese skrz Roberta Forda. No a vy to cejtíte s tou postavou, kterou geniálně ztvárnil Casey Affleck, však kdo to taky nezažil, někoho totálně obdivovat, milovat, napodobovat, ve svých fantaziích ještě víc vylepšovat. A pak vlastně zjistit, že ten někdo, ten váš hrdina, je vlastně někdo úplně jinej, než ste si vysnili. Takže poučení je, nikdy se nepoznávejte se svými hrdiny a idoly! Jinak je ze strachu zabijete! Ale jako vážně, tohle je masterpiece, a doufám, že se jednoho dne dočká takovýho uznání, jaký si zaslouží. Protože takhle si přesně představuju dokonalej film. Bezchybná režie a scénář, fantasticky obsazený a zahraný postavy (Pitt, Affleck, Schneider, Renner, Rockwell, omg!), a ta hudba, a ta kamera! Nick Cave a Roger Deakins jsou prostě borci, a tady se koukáte na něco skvostného a do toho vám hraje něco skvostného a celý je to prostě tak perfektní, že se na to musím koukat každej rok, protože si ráda připomínám, jak je ta kinematografie a filmová řeč krásná a kolik emocí ve vás takovej jeden film dokáže vyvolat :') (13.10.2012)

Kdybych měl na popis toho filmu použít pouze jedno jediné slovo, vybral bych si zřejmě "podmanivý". Vyprávění tak hladce plynoucí, že bych z něj nevystřihl jediný záběr, a to se jedná o 150 minutovou plavbu zcela mimo hlavní proud hollywoodského manistreamu, kde se pramálo střihá, herecké výrazy nahrazují desítky slov a artové záběry na dominantní přírodní sconérie, které v Gladiátorovi vyznívaly jako pár baladických veršů v konvenční masové próze, jsou tady na pořadu dne takřka v každé scéně a tvoří charakteristickou meditativní symboliku celého díla. A když dojde čas na verbálno, mohutně se hlásí o slovo oba titulní báječní herci, mezi nimiž to od začátku až neskutečně jiskří a rovina jejich osobního konfliktu funguje snad nejlépe, jak bylo vůbec možno - Affleck je dokonale podivínský a nevypočitatelný parchant, kterému bych přál víkendové doučovací hodiny matiky až do konce života, Pitt je neuvěřitelně charismatický a vyzařuje takovou vnitřní sílu, že bych si snad i oblíkl boratky a šel vyznat lásku mojí matikářce z gymplu, kdyby mi to přikázal. Vyjma emocionálně netečného vyústění jejich duelu, které mě neuspokojilo možná i proto, že i samotný Jesse je navzdory Braďákovu charismatu jen parchant, k němuž si člověk těžko hledá cestu, mohu pět opravdu jen slova chvály. Deakins odvedl standardně nadpozemskou a tudíž zřejmě akademicky nedocenitelnou práci, hudba zůstane v hlavě ještě dlouho po projekci a Andrew Dominik protrpěl záchvat filmařské kreativity, kterou s trochou štěstí ještě někdy zopakuje. Jiný western, avšak progresivnější než všechna ostatní žánrová díla za dlouhá léta.. (12.02.2017)