Chromofobie

Další pokus o napodobení Magnolie, který se u mě naprosto míjí účinkem. Dalo by se dokonce říct, že je fakt umění obsadit film takhle vynikajícími herci (jediný to důvod, proč dávám 3*) a napsat jim tak neskutečně nezajímavé postavy. Nebo možná ne až tak nezajímavé, jako spíš mizerně napsané. Jak obsazení, tak i diváci si zaslouží něco lepšího, co nevymizí z paměti vzápětí poté, co se objeví závěrečné titulky... (06.05.2010)

Zvláštní a zajímavý film, kterému by však slušelo sestříhání - je příliš dlouhý a jsou tam nudné pasáže. Nejvíc mě asi oslovil ten dům kde žije krásná Kristin Scott Thomas a sympaťák Damian Lewis. Úžasná architektura a špičkový design. To je můj sen. Jinak Penélope Cruz ve většině filmů nemusím a ani tento film mi příliš nesedla... (07.10.2011)

Dramatický poviedkový žáner s pompéznym dejom aristokracie, v protiklade sociálnej vrstvy v roli skvelej Penélope Cruz. Akýsi extrém do extrému, aby sa to nejavilo, ako kópia Magnólie. Blahobyt, plný prevlekov Kristíny, oproti srdcervúcej sociálne bezútešnej nemohúcnosti. Pomerne nápadité strihy, rušný dej udalostí so snahou zasiahnuť city, nepriniesol ale ten najdômyselnejší efekt. (25.03.2019)

Divák se časem stává filmofobným - odolným vůči filmovým sdělením, protože se ta sdělení donekonečna opakují a variují. Mozek hledá nejen novinky, ale i zákonitosti. Z novinek se stávají schémata, ze schémat automatismus nebo ještě hůře nuda. Před pár lety by mne tento film velmi zaujal, dnes jen potvrdil to, co již vím – věci nás mění, oddělují a oddalují. Objekt moderního umění (co je umění a co je moderní umění je otázka sama o sobě) "Chromophobia", což je plasmová dvojobrazovka, která reaguje na nejmenší změny v okolí, se ukazuje být citlivější, než úspěšní z vnějšího pohledu, majetní lidé, kteří se vyhýbají přirozeným lidským citům a emocím. Doprovodný text k tomuto artefaktu hlásá: "The silver screen has an exagerrated capacity to reach its audience, touching places that the brush can only dream of" (Stříbrné plátno má zvýšenou schopnost oslovit své diváky, dotknout se míst, o kterých si malíři se svými štětci můžou nechat leda zdát). Zvrácenost moderní civilizace projevuje se i v tom, že se člověk dívá na filmy, aby cítil to, co má cítit v běžném životě, a prožívá jen zástupné city. Až otupí se i tento vjem, bude člověk pak schopen cítit ještě něco kromě fyzické bolesti? ___ Trojka za příliš prvoplánové a zromantizované podání charakterů a témat – obzvlášť té osamělé nemocné prostitutky. (07.10.2011)

Můj první dojem byl rozpačitej, nejistej a první půle filmu zapůsobila neosobně, odtažitě, chladně. A to i přes to, že jsem měla v obsazení dva své koně (Ralph Fiennes!, Kristin Scott Thomas). Druhá půlka si to podstatně vyžehlila, když si dovolila být trochu víc hlubší a dokonce vypustit nějakou tu emoci. Kdybych ořezala působivej konec, skladbu Heroes a režisérčin cit pro obraz, byl by to průměr a ani Ralph by to nezachránil. (10.12.2009)