Chromofobie

ocenenia : MFF Cannes 2005 - Nesúťažný výber (18.05.2014)

Divák se časem stává filmofobným - odolným vůči filmovým sdělením, protože se ta sdělení donekonečna opakují a variují. Mozek hledá nejen novinky, ale i zákonitosti. Z novinek se stávají schémata, ze schémat automatismus nebo ještě hůře nuda. Před pár lety by mne tento film velmi zaujal, dnes jen potvrdil to, co již vím – věci nás mění, oddělují a oddalují. Objekt moderního umění (co je umění a co je moderní umění je otázka sama o sobě) "Chromophobia", což je plasmová dvojobrazovka, která reaguje na nejmenší změny v okolí, se ukazuje být citlivější, než úspěšní z vnějšího pohledu, majetní lidé, kteří se vyhýbají přirozeným lidským citům a emocím. Doprovodný text k tomuto artefaktu hlásá: "The silver screen has an exagerrated capacity to reach its audience, touching places that the brush can only dream of" (Stříbrné plátno má zvýšenou schopnost oslovit své diváky, dotknout se míst, o kterých si malíři se svými štětci můžou nechat leda zdát). Zvrácenost moderní civilizace projevuje se i v tom, že se člověk dívá na filmy, aby cítil to, co má cítit v běžném životě, a prožívá jen zástupné city. Až otupí se i tento vjem, bude člověk pak schopen cítit ještě něco kromě fyzické bolesti? ___ Trojka za příliš prvoplánové a zromantizované podání charakterů a témat – obzvlášť té osamělé nemocné prostitutky. (07.10.2011)

....mozaika...má svoje čaro...ale to dnes zostalo na polceste. (31.05.2009)

Trochu zdlouhavá ilustrace přísloví, že "... jsme jako olivy - nejlepší z nás vychází až pod tlakem" (nebo tak nějak....). (09.03.2010)

Nemôžem si pomôcť, ale mne sa takéto filmy jednoducho ľúbia. Množstvo príbehov ktoré sú navzájom popreplietané, množstvo osudov postáv ktoré majú nejakú fóbiu, chorobu, úchylku, tajomstvo, kopec kvalitných hercov, ktorím jednoznačne kraľuje Kristin Scott Thomas. (15.03.2009)

Skladačka príbehov, ktorú nie je možné brať ako celok, naviac všetky príbehy stoja za nič. Nedá sa do nich vcítiť a už vôbec nie stotožniť. Jednu hviezdu neobjektívne pridávam za Penélope Cruz, ktorá v úlohe šľapky s dieťaťom bola asi jediná, ktorej sa niečo dalo uveriť a jej zanedbaná domácnosť pripomínala domov. Najhoršie pocity som mal práve v dome hlavnej postavy s „modernou“ architektúrou, kde by som nechcel bývať ani zadarmo, nenazval by som ho inak ako sklenené peklo. (13.02.2014)

Nebýt hvězd jako Ralpha Fiennese a Damiana Lewise, nedostal by tento film ode mě hodnocení, protože by mě samotný název asi nepřimněl se na něj podívat. To by byla ale velká chyba. (01.08.2009)

Ako každý mozajkový film aj tento vás vrhá rovno do deja a chvíku trvá kým sa prekoná počiatočná dezorientácia. Režisérka sa vyžíva v londýnskych exterieroch a pekne dotvára atmosféru uvážene vybratou hudbou. P. Cruz tradične prehráva, ale inak zvyšok castingu som si celkom užil. 75% (Skutočný charakter človeka spoznáš až v krízovej siuácii....) (20.09.2008)

Chromofobie je bez sympatických postav. To by nevadilo, kdyby alespoň nějaká z nich byla hodná pozornosti, zajímavá, uhrančivá - což se také nestalo. A tak se před očima prezentují nezajímavě předestřené tisíckrát filmařským průmyslem vytěžené problémy (korupce mocných, vztahové problémy zaneprázdněných, přátelství mezi lidmi s odlišnými zájmy, úpadek a pád prostitutky samoživitelky).... Pak už nic nezachrání ani zajímavé barevné ladění a architektonické zarámování. (30.03.2009)

03. 10. 2009 (265.); téměř všichni, kterým hrozilo špatné zakončení, vyvázli v nečekané polokladné pohodě (04.10.2009)

Rodinne tajemstvi se ma brzy k nelibe rodiny dostat na povrch diky dobremu priteli, ktery je zaroven i spisovatelem a nema zadne pikantni tema k napsani. 50% (30.12.2009)

Film poskládanej z několika příběhů, které se postupem času navzájem propojí. Rozjezd filmu není bůhvíjakej, ale film postupně nabere na zajímavosti. Některý scény trochu skřípou, některý jsou zbytečný. Zkrácení o ňákých dvacet minut by filmu jenom prospělo. (07.03.2010)

chaos kam se podíváš (26.04.2018)

Více různých dějových linií zároveň mi nevadí, pokud se děj ubírá jasným směrem. Jenže tentokrát mi to přišlo šíleně zdlouhavé a i když každá postava měla to svoje tajemství, nebylo to moc zajimavé. (24.06.2009)

Jsem zklamaná. Ale nejspíš nešlo víc udělat, vlastně mě nenapadá, co by šlo udělat lépe. Herci byly báječní, jak nemám ráda P. Cruz, tady byla úžasná a nakonec jí ještě přijdu na chuť. Nechci říct, že by mi tu chyběly emoce nebo myšlenka, vše tu bylo naznačeno a namícháno v té nejlepší možné míře, takže divák nedostane ránu do hlavy, ale je na něm, co si z toho vezme a jak to na něj bude působit. Není to kýčovité, není to trapné, ale není to ani ničím zajímavé a v tom je hlavní problém. Prostě je nám předestřeno několik osudů, pár se jich vzdáleně prolíná, a to je vše. PS. Ale ten dům hlavního hrdiny, to byla lahůdka! (25.09.2009)

Příběhová skládačka s pohledem do americké rodiny. Vyčnívá pouze Penelope Cruz. (18.02.2009)

Až na ten sladký šťastný romantický "americký" konec s dceruškou prostitutky v náručí oklamávané manželky... Jedna hvězda dolů. Jinak to ze začátku bylo dost nepřístupné, než člověk pochopil, jak jsou jednotlivé osoby vzájemně propojeny; a ovšem svět podnikání, financí a práva v tomto světě mi je naprosto cizí, takže jsem se těžko vyznával i v machinacích pana ministra. Herecké výkony slušné, ovšem i moje milá Penélope dostal roli na tělo - kolikrát jen ona umírala ve filmech na rakovinu? Marcusův příběh, jehož zlákaly velké peníze a zúčastnil se na podvodu se silničním okruhem pana ministra. Jeho potrhlá manželka, která měla pocit, že má malé poprsí a obdivovala imbecilní moderní umění (ten rodinný přítel, "kmotr", to řekl při vstupu na výstavu stejně, jako bych to řekl já). A právě tenhle kunsthistorik, těžce poraněný patnáctiletými fracky. Aylesbury nejmladší, dítě milované, ale přitom ponechané divokému růstu. A pak příběh prostitutky a sociálního pracovníka, nepochopil jsem, zda to u něho byly city nebo jen soucit. Proč chromofobie? Snad ten otisk, který každá chvíle života v člověku zaznamenává a zůstává uvnitř. Nevím. Asi.Snad. (12.10.2017)

Kruté...ale uveriteľné...o hriechoch o hriešnikoch ale aj o nádeji a ľuďoch ... pestré a pritom tak čiernobiele....silný film (04.08.2017)

Nic moc, problémy s prsními implantáty neřeším, střelba do jelena mi jako lov moc zábavná nepřipadá a smrt jediné sympatické osoby... Připouštím, že postavy znázorňují nějaké osamocené příběhy dávající smysl v jejich propojení, ale já si radši půjdu přečíst tu Vojnu a mír :-) (11.03.2009)

Zpočátku se na vás vyvalí tolik postav, že se v nich nedokážete zorientovat, ale postupem času se všechny dějové nitky propojí a začne to dávat logiku. Přiznávám, je to zajímavý film a herecké výkony jsou opravdu dobré, nicméně to na mě působilo tak nějak chladně a odtažitě. (30.12.2011)