Bathory

Nejlepší práce byla odvedená na mediální kampani, která mohutně podporovala film, kterej už vůbec kvůli tak vysokýmu očekávání nemohl tak docela uspět. Následuje seznam věcí, co mi vadily: dvojka Mádl-Polívka jako pitomoučkej "comic relief", chudě vypadající akční historický scény, Franco Nero, trapný halušky, vynález lyží, Jiří Korn, hodně kýčovitých "snových" sekvencí, Václav Upír Krejčí (WHAT?!!!), vynález bruslí a vyjící Mádl. Takže se jako většina přikláním k tomu, že nejlepší na filmu je výkon Anny Friel a Roden. (20.02.2011)

Tak tomu říkám ztráta času a vyhozených peněz. Naprosto zmatený střih, Jakubisko scény za sebe háže bez ladu a skladu, tím prostě nedokáže diváka vtáhnout do děje a herci na plátně utíkají a tváří se vystrašeně a ani jsem nevěděl proč. Film má jediný světlý moment, a to závěrečné titulky… Mé hodnocení 0,5 hvězdičky… (22.06.2009)

Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat. (12.07.2008)

Na Česko opravdu velkolepý film, který kazí pouze několik drobností. Od začátku je Bathory plná klasických kulis, skutečných lidí a minima zbytečně okatých počítačových triků, za to rozhodně díky. Proč si ale mnichové hrají na druhého Da Vinciho? Jejich přítomnost vysvětluje "vyprávěcí" tón příběhu, ale často jen zbytečně ruší. Samotný pohled na legendu je totiž sám o sobě natolik subjektivní a "autor si vybral, co se mu hodilo do krámu", že žádné postavy historiků to nezmění. Ani přítomnost Caravaggia příběhu nedodá (pravděpodobně) hledaný pocit autenticity. Je to škoda, protože obsazení je prostě famózní a jednoduchý příběh je až zbytečně prohlubován snovými pasážemi, které jsou nepotřebné. Mezi posledními českými filmy obrovský úkaz, který je zrovna tady až přehnaně kritizován. Přesto možná mezi slepými, jednooký králem... (30.09.2010)

Jakubisko dokázal neuvěřitelné - skutečně se mu podařilo natočit velkofilm, který nepůsobí coby další "milý malý český film". K jeho škodě nicméně úplně jiný, než mnozí očekávali, což se náležitě podepisuje na některých ohlasech. Za 1) se Jakubisko vzdal svých obvyklých okázalých vizí a pomineme-li tak několik málo "ujetých" výletů, je Bathory vesměs velice střízlivou a konvenční podívanou. Za 2) je to komorní drama o osudové šachové partii dvou postav a ne "české Statečné srdce", takže akčních scén je málo a jsou vloženy čistě z toho důvodu, aby bylo co dát do trailerů. A za 3) je tu ona proklínaná fabulace, což považuji za zdaleka nejzábavnější výtku, neboť Jakubisko nikdy netvrdil, že bude točit film podle dostupných pramenů a upřímně, o Čachtické paní jich moc není, tak proč se bránit jinému úhlu pohledu? Bez debat drhne následující - Jakubisko neumí točit akční scény (v podstatě mi přišlo, že to ani umět nechce a proto vypadají, jak vypadají), dvojice mnichů je po Wahlbergovi mluvícímu ke kytce ve Stalo se druhé největší WTF letošního roku (podobný styl odlehčení už z principu nemůže v historickém kostýmním dramatu fungovat), maketa hradu je jak vystřižená z Ábíčka a na výsledku je rozhodně znát to, že jde o zkrácenou verzi čtyřhodinové podávané. Rozdělení na kapitoly je trochu sporné, neboť nejsou řádně pojmenovány (divák si tak sám musí najít ten klíč, že v první fázi jde o lásku, v druhé o strach a ve třetí o politickou hru). V rámci atmosféry nejlépe funguje prostřední "transylvánská" část, dramatičností zase strhne třetí část, ve které se emoce derou silně na povrch. Dějově tu rozhodně chybí pevnější uchopení. Jakubisko se snaží o co nejrozsáhlejší fresku, což je spíše ke škodě - kdyby se zaměřil jen na politické hrátky, možná by udělal líp. Každopádně to ve výsledku funguje nad očekávání dobře, což je zcela jasná zásluha fantastické Anny Friel, která podala jeden z nejlepších ženských výkonů, co jsem v posledních letech viděl. A Karel Roden? Ten je bezchybný jako vždy a na konci mě dokonce dojal. Bathory není milník, nicméně je fajn důkazem toho, že i u nás dokáže někdo natočit velký příběh s excelentními hereckými výkony. Že to občas dře levností? To se stává i jiným s většími rozpočty. Nevidím důvod, proč za to trhat Jakubiskovi hlavu jen proto, že to šlo z pokladny pro domácí scénu… (27.07.2008)