Pád

Režisér filmu Cela - Tarsem Singh - se šest let poté vrátil k celovečernímu filmu jakousi kombinací dramatu a fantastické vyprávěnky. Film, který se zčásti natáčel v Praze (fantaskní sekvence), má dvě roviny. V té první se ocitáme v jakémsi špitále, kde se setkají malá tlustá holčička se zlomenou rukou a kaskadér, který pravděpodobně ochrnul a rád by jen další a další dávky sedativ. Druhou rovinou je vyprávění kaskadéra holčičce o šesti mstitelích, kteří se vydávají na dalekou výpravu, aby potrestali zlého guvernéra, a cestou řešili různá protivenství. Právě toto vyprávění je plné fantastických a barevných obrazů a scén, jedné úchvatnější než druhé. Co však naplat, když to celé nevede ke hře na dětskou fantazii, ale k depresivním a depresivnějším scénám vražd, smrti všech blízkých, až k naznačené sebevraždě, takže celkové vyznění filmu pak poněkud lavíruje. Disk načíná klasicky protipirát, trailery na filmy Veřejný nepřítel č. 1, Milk, Chromofobie, Druhý dech, Podvod, jedna reklama, ale jinak zde nejsou žádné bonusy. Publikováno: 29.01.2009 (19.08.2020)

Nejsem filmový kritik, ale divák a má hodnocení nejsou objektivní, ale subjektivní. Takže i když je tenhle film vizuálně nesmírně přitažlivý (hned úvodní černobílá scéna s Beethovenem mě naprosto nadchla), nemůžu mu dát při nejlepší vůli víc než tři hvězdy, neboť co je mu platná jeho vizuální krása, když mě neoslovil jeho příběh. Tedy příběh je vlastně docela dobrý, ale nevím jestli to bylo scénářem, nebo zvláštní bizarní poetikou, prostě mě to nebavilo. Ano, strhující exteriéry, pompézní výprava, působivé obrazy... Ale popravdě mě mnohem víc bavil Tarsemův předešlý The Cell, o Immortals už ani nemluvě. Krásný film s nezáživným dějem. (15.10.2013)

V tomhle filmu se uplně sviňskym způsobem míchá radost a smutek. Tak moc, že je neskutečně náročný na lidský mozek ten film vůbec dokoukat. I tak je to ale velice originální dílo, které sice příběhem blbne na všechny strany, ale natočené je to opravdu hezky. Zajímavě, barevně a s takovým pohádkovým nádechem. Do pohádky to ale má pořád hodně daleko. (20.08.2010)

Pokrokové, no žiaľ len v náväznosti na predchodzu. Podaktorí síce namietajú, že ide o totožné opájanie sa pominuteľnými pestrofarebnými čačkami a tvárnymi panorámami ako pri potulovaní sa v duševne chorom mozgu sériového vraha, ale aj keď v týchto dvoch pitoreskných zjavoch kedykoľvek nájdete súhlasné odchýlky, dovolím si nesúhlasiť. Pravdaže, opakovane nemožno rátať so žiadnym príbehovým prevýšením, ktoré by nás prinútilo nedýchať, ale onu prepeknú rozdielnosť zisťujem v inom (precítenejšom) zornom úhle vôči radovej historke. Pokiaľ "Cela" uväzňuje nevzrušivou náplňou, jak na potvoru rajcuje iba zvodným obalom, tak "Pád" priam sáče z útesu racionálnych stanovísk do rokliny žalov/vzkriesení a nabáda nás k agilnému percipovaniu, tzn. (aspoň pre mňa) je pútavejší. Nepojednáva sa tu o hĺbavých hypotézach, ale sa predostiera bájka o piatich dobrodruhoch do ktorej vsadiť akékoľvek naše súženie nebude vôbec problém. Inak Catinca Untaru vyniká a celý ten elegicko-rozmarný nádych mi proste sedí. (01.11.2010)

Magická až snová atmosféra s krásnym vizuálnym podtextom... Pútavy príbeh vtiahne do deja a určite nenudí. Technické prevedenie je úžasne a ruka pána Finchera viditeľná... Hravosť a čaro filmu mi imponovalo a nenechalo ma chladným. Vzájomna dôvera, láska, nenávisť, krutosť, sebaobetovanie... proste je tuna všetko... Fantasy, ktoré stoji za kuk... 9/10 (09.11.2008)