Pád

Zavřete oči. A jestli vidíte hvězdy – poslouchejte…. Neskutečné množství zajímavých nápadů, úžasná představivost. V moři plovoucí slon, barevné fantasie pohádkového světa…., jenže když se nabažím, ptám se: Co příběh? Bez nějakýho okecávání říkám, že jako celek to nefunguje. Imaginární svět prostě nudí. Nebo nemám náladu. Chápu, že má své poslání, ale realita je mnohem zajímavější. Snad díky té holčičce (C.Unturu). Ta hrála tak přirozeně, že snad ani nehrála. Celkem to šlo mimo mě. Já na tyhle ART filmy nejsem. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (13.11.2009)

Ani geniální audiovizuální orgie ve fantasy části nedokázaly zvrátit celkový dojem ze zbylých složek filmu. Kdyby byl příběh lyrický, jako třeba v "Tygr a drak", tak by to rozhodně nevadilo, ale "Pád" vypráví podivnou pohádku bez konce, která se prolíná s vcelku nezajímavým reálným příběhem z nemocnice na počátku minulého století. Za zmínku rozhodně stojí ještě přirozený a upřímný výkon dětské rumunské herečky Catincy Untaru a kromě té vizuální složky a nádherných lokací (Karlův most potěší) také složka hudební. 70% (10.09.2011)

Režisér filmu Cela - Tarsem Singh - se šest let poté vrátil k celovečernímu filmu jakousi kombinací dramatu a fantastické vyprávěnky. Film, který se zčásti natáčel v Praze (fantaskní sekvence), má dvě roviny. V té první se ocitáme v jakémsi špitále, kde se setkají malá tlustá holčička se zlomenou rukou a kaskadér, který pravděpodobně ochrnul a rád by jen další a další dávky sedativ. Druhou rovinou je vyprávění kaskadéra holčičce o šesti mstitelích, kteří se vydávají na dalekou výpravu, aby potrestali zlého guvernéra, a cestou řešili různá protivenství. Právě toto vyprávění je plné fantastických a barevných obrazů a scén, jedné úchvatnější než druhé. Co však naplat, když to celé nevede ke hře na dětskou fantazii, ale k depresivním a depresivnějším scénám vražd, smrti všech blízkých, až k naznačené sebevraždě, takže celkové vyznění filmu pak poněkud lavíruje. Disk načíná klasicky protipirát, trailery na filmy Veřejný nepřítel č. 1, Milk, Chromofobie, Druhý dech, Podvod, jedna reklama, ale jinak zde nejsou žádné bonusy. Publikováno: 29.01.2009 (19.08.2020)

Zvláštní propojení fantazie pětiletého dítěte a dospělého muže, odhodlaného skoncovat se svým tragickým osudem. Střídání dětsky naivních představ s často až epickými výjevy kruté pomsty i zoufalých gest natropilo asi víc škody, než užitku, a prolínání s nemocniční realitou tříštilo pozornost, chválou však nemůžu šetřit v případě až terapeuticky působících, kouzelně nasnímaných obrazů těch nejkrásnějších míst světa, nenásilně zasazených do děje. (23.01.2010)

Efektní prázdnota. Pár pasáží s opravdu působivým záběrováním a estetický důraz na vizuálnost díla nevynahradí tu neskutečnou dvouhodinovou nudu podpořenou slabým scénářem. Tarsem je dobrý designer scén a záběrů, ovšem jako režisér mě zatím nepřesvědčil. Největší chuťovka z Pádu je tak samotný prolog a epilog, kde naplno uplatňuje své zkušenosti z reklam a natáčení videoklipů. Vše ostatní je jen dlouhá procházka po muzeu - vidíte toho tolik, že vám to nic doopravdy nedá. (23.11.2011)