Apocalypto

Velkou civilizaci nelze dobýt z venčí, dokud se sama nezničí zevnitř..... Nebo jinak: lidé nepotřebují ,,jiné" nepřátele, na zlo si vystačí sami. A je jedno jestli jsou to Mayové nebo fašisti. Prostě lidé. A je bláhové myslet si, že tomu tak není od pradávna věků. Dívám se vyděšeně a doufám, že M.Gibson je optimista. OČI. OČI žen, OČI dětí snad neříkají nikde víc. A jejich výraz je vlastně největší hrůzou. Utrpení je všude stejné. Ale tohle nemá být film o utrpení, ale o kultuře. I když o tom hodnou chvíli pochybuji. A dlouho jsem již nedržel žádnýmu hrdinovi pěsti tolik, jako zde. Neskutečné záběry. A nejen přírody. Film, jenž musel být natočen s jediným úmyslem. ŠOKOVAT ! A stejně by mne zajímalo, jestli je M.Gibson optimista. (19.10.2007)

Když mi bylo 11, přečetl jsem si neuvěřitelně obsáhlou 8-dílnou sérii o Tarzanovi a úplně jsem tomu světu plnému dobrodružství, soubojů a záhadných tvorů propadl. Snil jsem tehdy o tom, že někdo natočí film, který by všechno to kouzlo, dobrodružství, akce a napětí dokázal zviditelnit. Myslím, že Gibson by se takového úkolu zhostil se ctí a bylo by to dokonce úžasné. Potíž je, že Apocalypto se prezentovalo jako reálný příběh z prostředí indiánských kultur předkolumbovské éry a přinejmenším reklama tvrdila, že divák se o těchto kulturách hodně doví. To v žádném případě neplatí. Apocalypto je ve skutečnosti snímek, který používá tohle prostředí jako pouhou kulisu pro velmi jednoduchý akční a docela krvavý příběh o přepadení a vyhlazení jedné vesnice. Takhle indiáni neválčili a ani nežili. Je to nicméně barevné, přiměřeně exotické a rozpohybované. Gibson se mi jeví jako průměrný herec, výborný producent a reklamní mág, ale jako problematický režisér. Bral bych ten film aspoň v té jednoduché akční podobě, kdyby se zároveň byl schopný trochu shodit, jenže se bere příliš vážně, a to mu nemůžu odpustit. Celkový dojem: 65 %. (23.10.2007)

Gibson si po pitomoučkém Umučení Krista napravil reputaci. I Apocalypto je sice neuvěřitelně jednoduché, přímočaré a očesané o vedlejší zápletky, ale mezi domorodci to lze akceptovat mnohem spíš než při interpretaci života a (hlavně) smrti Ježíše Krista. Ústřední hrdina je sympatický stejně jako celé pojetí filmu ve stylu instinktivní naháněčky dvou znesvářených stran. Bohužel příběh by šlo doopravdy shrnout do jedné věty (aneb cesta tam a zase zpátky), přičemž mě z něj vytrhávala spousta bezdějových a přesto klišovitých pasáží (zajetí a "deportace"), po mém soudu nevhodně nastrkávaná digitální kamera a celkový pocit, že se vlastně o moc nehraje, protože už po dvaceti minutách filmu tušíte, jak to celé dopadne. Gibson sice neřekne, "že všechna voda nakonec steče dolů a Stázina si vezme Kubu za manžela," ale jeho archetypální vypravěčství to ze sebe vyzařuje samo po celou natahovanou stopáž. (08.12.2006)

Jednoduchý děj? Možná. Ale stejně jednoduše nám z dnešního pohledu připadá kdysi velmi vyvinutá mayská civilizace, natožpak život v indiánské vesnici kdesi v džungli. Jednoduchost děje je snad jediné, co by se dalo Gibsonovi vytknout, jenže podle mě je i ona režisérským záměrem. Kamera? Výtečná práce, možná by někdo mohl namítnout, že zpomalovaček bylo hodně, ale byly podle mě správně rozvrženy i použity a nesloužily jen k samoúčelnému prodloužení minutáže. Hudba? Velmi povedená a vhodně dokreslující atmosféru filmu. Herci? Neokoukané tváře předvádějí přesně to, co se od nich coby představitelů zaniklé kultury očekává, nikdo nepřehrává, nikdo výrazněji nevyčnívá ani nahoru ani dolů. Poselství? Jak již naznačuje citát v úvodu filmu, každá civilizace padne nejprve díky rozkladu uvnitř sebe sama. Rozkladu především morálnímu, jenž kolem sebe pozorujeme dnes a denně, mnohdy i sami na sobě, rozkladu, který se tolik liší od toho mayského, a přeci s ním má mnoho společného. Ano, Apocalypto se dá označit za plytké, přímočaré a samoúčelné, ale jak již píše kdosi jiný "kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde". Podle mě je to skvělý film. (02.06.2009)

Gibson je magor, ale to se ví už od Umučení Krista. Fascinuje mě, jak tam i v Apocalyptu naprosto dezinfikuje jakýkoliv náznak myšlenky (až na ten závěr) a jde mu jen o co nejdetailnější zobrazení brutálního násilí. To sice taky má něco do sebe, ale osobně si raději pustím jedničku Ramba. Ta si na nic nehraje. První hodina je nesnesitelně dlouhá, naštěstí v té druhé konečně dojde na honičky po pralese. O mayské kultuře se nedozvíme nic (kromě toho, že lidem vytrhávali srdce z těla a pak jim sekali hlavy), celé se to mohlo odehrávat vlastně kdekoliv a kdykoliv. Mel by možná neměl tolik chlastat a vrátit se ke svým režisérským kořenům... (12.01.2007)