Cesta do New Yorku

Pohádka pro odrostlejší s roztomile talentovaným Freddiem Highmorem a zdaleka ne tak roztomile chatrným příběhem. Ten slouží víceméně jen jako kostra pro vykreslení motivu postavy nového Mozarta, případně ještě tak jako lis na emoce citově křehčích diváků. Vysoká koncentrace patosu a sladkobolu k typu tohohle filmu sice patří, ale na opravdovější zážitek mi to nestačí. Dvě hodiny po závěrečné zatmívačce jsem nevěděl, proč jsem vlastně Louisovi a Lyle tu jejich osudovou lásku věřil a jediné co mi v hlavě zůstalo je zas jenom ten Freddie... a možná tak ještě Van Morrisonův Moondance. Průměr. 50% (16.10.2008)

Bože, to je neuvěřitelná pohádka! A ten malý génius s dolíčky a šťastným úsměvem mi uloupil kus srdce! To je ten důvod, proč se dívám na filmy - pro ten moment, kdy se ze souhry náhod zastavuje dech, kdy se téměř rozplynu v hudbě a kdy trnu hrůzou, aby se ta krása, dříve, než dospěje k závěru, nějakým necitlivým zásahem neposkvrnila. Bála jsem se zbytečně, mé souznění s příběhem nebylo přerušeno až do závěrečných tónů, ve kterých byl zakletý celý Augustův život. Podotýkám, že jsem nebyla na něco takového připravená, výběr filmu byl čistě náhodný, nečetla jsem ani obsah, což způsobilo totální šok, a náhle jsem pochopila, že když ruka kouzelníka (v tomto případě kouzelnice) sladí všechny filmové kýče v jeden, není krásnějšího balzámu na duši! (24.02.2012)

Pán scenárista sa rozhodol vypotiť nadpozemsky náhodnú romantiku a od samého začiatku filmu začal tvrdo útočiť na moju zatvrdnutú metalovú dušu, zrejme s cieľom do polhodiny ma rozplakať. Skoro sa mu to aj podarilo, keby až tak príliš netlačil na klávesnicu a nevysmolil pár "náhodičiek", ktoré už som nebol ochotný mu zožrať. Celý film je na môj vkus silne precukrovaný, veď už len plagát k filmu vyzerá ako zátišie z nášho kostola. Aj tak ale mi je dostatočne zrejmý odkaz tvorcov a to, že hudba ľudí spája. Poznámka: Dychovku a novodobý sedlácky komerc hip hop za hudbu nepovažujem. (04.03.2010)

Kto má rád hudbu a rozprávky, ten nemôže byť Cestou do New Yorku sklamaný. Film má všetky atribúty, ktoré rozprávka má mať. Krásnu Lylu, ktorej otec bráni v spoločnom šťastí s Louisom, malého hudobného génia Evana hľadajúceho svojich rodičov, parazitujúceho Maxwella i jednoduchý dojímavý príbeh nezadržateľne spejúci k happy endu. Hudba je výborná, Freddie Highmore presvedčivý, o gýč nejde, pretože film nič nepredstiera, tak prečo odo mňa pomerne nízke hodnotenie? Iba preto, že aj rozprávka musí mať svoju logiku a svoju mieru uveriteľnosti. Ak nemá, potom sú problémy s určením cieľovej skupiny, ktorej je určená. (04.10.2012)

S pojmom rozprávka som bojoval skoro celý film. A keď človek bojuje miesto toho, aby splynul je zle. Chyba bude zrejme niekde v matrixe a v tom, že som gitaru už v ruke držal a čo dokážem prekúsnuť ako filmožrút, nedokážem ako muzikant. Inač ok, hviezdy hviezdia a najviac žiari Mark Mancina a jeho živnosť. Je to jednoducho ideálny film s ponaučením predovšetkým pre nižšie vekové skupinky a melancholicky naladené polovičky, ktoré v tom tú rozprávku so šťastným koncom sami a bez boja nájdu. 60% (08.07.2008)