Réžia:
Jiřina Pokorná-MakoszováScenár:
Jarmila TurnovskáKamera:
František NěmecHudba:
Ladislav ŠtaidlHrajú:
Petr Nárožný, Laďka Kozderková, Ondřej Havelka, Dagmar Havlová, Josef Větrovec, Josef Bláha, Josef Abrhám, Jana Paulová, Naďa Konvalinková, Markéta Fišerová, Vladimír SalačObsahy(1)
Kdyby věděla namyšlená princezna Hortenzie, lenivá, věčně ospalá princezna Julinka a vychytralá princezna Melanie, co na ně prozradí zvoneček, visící nad dveřmi do královské komnaty, nikdy by do zámku na námluvy nepřijely. Princi Marianovi ale zvoneček přece jen vybral dobrou nevěstu. Madlenka, jeho kamarádka z dětství, nebyla sice ani vznešená, ani bohatá, ale byla hodná, pracovitá a hlavně ho už dávno měla ráda. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (48)
Pohádka z doby, kdy už jsem sice měl dětství za sebou, ale ještě jsem se ho zuby nehty držel, třeba i tím, že jsem si žádnou neděli nenechal v televizi ujít pohádku. A tato je z těch tradičních. Klasické papundeklové kulisy, chudá královstvíčka, která by člověk kamenem přehodil, a tradiční požadavek svatby, tentokrát ze strany prince. Jako tradičně prince jelimana, který hledá tu pravou mezi podivnými princeznami i když je každému jasné, že tu pravou má přece přímo před očima v té chudé chaloupce v podhradí. Hvězdné obsazení, občas vtípek, nezapomenutelná písnička a samozřejmě poučení nejen o tom, která je ta prává. Co víc si mé stále ještě dětské srdce může přát. ()
Kouzlo dřívějších tzv. Hodinových pohádek bylo v tom, že i přes minimální výpravu a rozpočtově skromné pojetí, dokázala spousta z nich přinést divákovi tu pravou atmosféru a věrohodnost příběhu tak, jak to známe od pana Erbena, paní Němcové apod. . I tato Hodinovka mě dokázala díky výborným hereckým výkonům upoutat, pobavit i dojmout. Navíc krásný nápad v podobě zvonečku, který příjemným popěvkem (autor písně Ladislav Štaidl) na princezny vždy "práskne", jestli je ta pravá pro legračního, avšak kvalitně zahraného prince v podání Ondry Havelky. ()
Klasická pohádka bez překombinovaného děje, která je co do obsahu prakticky úplně shodná se svou starší a daleko méně známou černobílou předchůdkyní Jak se Mette chtěla stát královnou (viz mé hodnocení tam). Dokonce i některé (vlastně snad všechny klíčové) dialogy jsou slovo od slova stejné. Jen zesnulou královnu nahradila její švagrová. Až si člověk klade otázku, proč byl vlastně tento remake natočen, když původní černobílá verze je dobrá, ne-li lepší. Je jen na vás, které dáte přednost. Já, od chvíle co ji znám, rozhodně té původní s Petrem Štěpánkem a Consuelou Morávkovou. ()
Pohádková komedie těží především z pitvoření ústředních párů tetičky Aurelie (Laďka Kozderková) s králem (Petr Nárožný) a Madlenky (Dagmar Veškrnová) s Marianem (Ondřej Havelka). I další postavy princezen a jejich královských otců smysluplně utvářejí příběh. Svižně plynoucí dialogy, velmi dobrá studiová výprava, zdařilý hudební doprovod Ladislava Štaidla - zvoneček si notuje povedenou písničku. ()
Tři princezny mohl mít princ Marian, ale kouzelný zvoneček mu prozradil, že nejlepší nevěsta pro něho je pracovitá a hodná Madlenka, kterou zná už od dětství. Studiová pohádka z osmdesátých let, které dominují králové prince a princezen v podání Patra Nárožného, Josefa Abrháma, Pepíka Bláhy a Josefa Větrovce. ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize
Reklama