Na skle maľované

Pravdepodobne najslávnejší muzikál u nás i keď nepochádza priamo od nás s Dočolomanským v úlohe najslávnejšieho zbojníka, ktorá tohto herca preslávila azda najviac. Na skle maľované malo premiéru vo varšavskom divadle v roku 1970 kde dosiahla takmer 600 repriz, o štyri roky neskôr sa začalo hrávať aj u nás. Televízne prevedenie muzikálu má v dekoráciach veľmi strohý, až inscenačný charakter, javisko je zostavené s jednej drevenice a niekoľko rekvizít, ktoré sú snímané na zelenom pozadí. Po hereckej stránke je film rozhodne odvedení na výbornú, okrem Dočolamanského, ktoré vlastne nie je ani na scéne až tak často vedia dobre hrať (či spievať?) aj ostatní herci. K samotnej hudbe. Zložila ju Katarzyna Gartnerová a melodicky sú jednotlivé piesne by boli bez textu takmer na nerozoznanie, to isté platí aj o tej naslávnejšej pesničke, ktorá už vyslovene zľudovela. Ako bolo to vcelku pekné, len ako som už napísal, ja túto muzikálovu sortu až tak nemusím a tak možno je moje hodnotenie trocha neobjektívne. Zbohom buď, Michal Dočolomanský. (30.08.2008)

....som vo vytržení......nemám slov......klaniam sa všetkým zúčastneným......proste nádhera.....prekrásne texty, prekrásna hudba.....štiplavý humor......atmosféra......ktorá vás pohltí.....a na konci si želáte prídavok...či dokonca repete.....sakra...toto som mal vidieť na živo.....( ale to by som asi onemel od úžasu.....) (25.08.2009)

Najslávnejší slovenský muzikál, ale pre mňa určite nie najlepší. Jánošíkovský zbojnícky odkaz, kde nejde o zbíjanie, ale o lásku. Vo veľmi úspornom prevedení, kde celá scéna pozostáva len z jednej mega-šmýkalky. Zbojnícke a iné ľudové kroje a k tomu piesne v populárnom prevedení 70-tych rokov mi k sebe nejako nesadli. Zapamätania hodnou mi tak zostala len jediná skladba, samozrejme s Dočolomanským. (24.12.2013)

Mě se vlastně tento záznam nelíbil, protože: 1) Na skle malované jsem viděl v divadle 3x někdy v letech 1995-6 a celý ansámbl byl podstatně vyhranější, než v roce 1980 ze kterého je tento záznam. 2) Z divadla si pamatuji několik detailů, které filmový pás nezachytil. 3) Čerta hrál tehdy Maroš Kramár a přestože "filmový" čert byl také dobrý, já chci vidět Maroše! 4) A toto je velmi důležité - na záznamu mi schází celkový pohled. Všechno jsou to detaily nebo výseky, což není občas špatné, pokud ale sedíte v divadle, vidíte celou scénu. Chtěl bych doopravdy moc vidět celou scénu a tento záznam ji ani jednou neukáže. Velmi, velmi bych si přál vidět třeba statický záznam tohoto představení, který bude celou dobu zabírat celé jeviště. Bohužel ale asi neexistuje. Moc bych si přál záznam z poloviny devadesátých let, ten ale asi neexistuje také. Takže jsem vděčný i za toto. Rozumíme si? (23.09.2021)

Středoevropský rozměr Jánošíkovy osobnosti i legendy-odkazu je utajenou skutečností pro většinu Středoevropanů. V slovenském prostředí se zásluhou klasika Slovenského národního divadla Karola L. Zachara podařilo vytvořit skvělé představení vyšperkované řadou skvělých hereckých výkonů, jimž vévodí životní role Michala Dočolomanského vynikajícího i slovenského, ale snad ještě více československého herce. Mimořádné jsou i výkony Božidary Turzonovové jako předzpěvačky (původně tuto roli měla hrát další slovenská legenda československého dosahu, v době premiéry r. 1974 již těžce nemocná Eva Kostolányiová), Soni Valentové, Anny Javorkové a Františka Zvaríka. Skvělé jsou i taneční a pěvecké komparsy. Mimo Jihlavy se muzikál hrál také v Praze (Jánošíkem měl být Viktor Preiss) a v Liberci (libereckou inscenaci viděl a vysoce ocenil Dočolomanský). Na Slovensku byl muzikál dále inscenován v Nitře a Prešově, kde také slavil mimořádné úspěchy. Pro mne osobně byla zajímavá i kreace Oldo Hlaváčka v kontrapunktické roli čerta. NA SKLE je dostupné i na slovenských DVD nosičích. Slovenské národní divadlo i touto muzikálovou inscenací potvrdilo, že disponuje mimořádným souborem, ne jednou, ale hned několika skvělými, všestranně nadanými hereckými generacemi (mimo muzikál zůstali např. Juraj Kukura, Martin Huba, Mikuláš Huba, Jozef Króner, Gustáv Valach, Ivan Palúch, Ida Rapaičová, Július Pántik, Emil Horváth mladší; omlouvám se, pokud jsem bezděčně zalovil v jiných slovenských divadlech). V každém případě je toto představení nadčasový pomník slovenského dramatického a hudebního umění. (21.10.2010)