Hory majú oči

Film, který nesází jen na krvavou vyvraždovačku ala každý druhý americký horror posledních 10 let, ale dokáže mezi hromadou krve najít i špetku citu k mrazivé hudbě a velmi dobře vytvořenému napětí. Sledoval jsem Unrated version a nemohu si na nedostatek krve ani napětí stěžovat. Aja odvedl svojí práci jako málo kdo před ním a možná nám tu roste jeden velký talent, který hollywoodské horrorové scéně chybí už hodně dlouho. Kdo se vyžívá v pohledu na sekyru zabodnutou v oku nebo prostřelné hlavě ještě chvíli dýchající oběti našel právě černého koně letní sezony. (04.08.2006)

Jakkoli se Alexandre Aja po tomto filmu jevil jako naděje hororového filmu, zpětně nakonec Hory mají oči zůstaly jediným jeho umělecky výraznějším dílem. Navzdory relativní nesympatičnosti postav totiž zapojují řadu filmařsky inspirativních postupů, které na jedné straně počítají s našimi žánrovými zkušenostmi a na druhé straně je nenaplňují tak, jak bychom očekávali. Nejvýznamněji to platí pro hlediskové záběry a vůbec problematiku hlediska v hororovém filmu, kterak jsem se snažil tehdy vysvětlit ve své analytické stati. (Jde o práci z druhého semestru na vysoké, což žel zahrnuje i poněkud sešněrovaný jazyk. Je v ní ale přesto několik pěkných postřehů.) (13.02.2016)

Francúzska brutalitka Haunte Tension (2003) ma pekne navnadila na ďalší tentoraz americký projekt mladučkého režiséra Alexandra Aja a zároveň som bol zvedavý ako dopadne po zásahu cenzúry a v dnešnej vlne remakov. Úvodná scénka určite zaujme a v maličkej miere dá tušiť čo nás asi čaká. A potom dlho dlho nič. Polovicu filmu sa nič nedeje (rozumej žiadny poriadny masaker). Ale zoznámenie s početnou rodinou, ktorá sa vydá naprieč púšťou karavanom, musí byť. Návšteva benzínky, odporučenie od pumpára na skvelú skratku, havária karavanu, hľadanie pomoci, ... to všetko zaberá polovicu filmu. Proste nič nové pod slnkom. Žiadny nápad, všetko je nemastné neslané. Herci niesú nijak oslňujúci, dialógy sú len tak aby sa nepovedalo a tak si povzdychnem za Ajovým Haunte Tension, kde to po prvých desiatich minutách bolo pekne husté. Našťastie potom nasleduje konečne prepad karavanu párom šialencov za zvukov drsného techna (hardcoru) a väčšina rodinky, ktorú tvorily mama, otec, syn, dve dcéry, jedna s manželom a dieťatom + dvaja vlčiaci, je v ťahu. Mutanti sú proste náležite drsný a rázny. To čo nasleduje potom je v rámci žánru slušným oživením a originálnym riešením. Vyriaďovanie účtov je husté, krompáče, sekery a iné exkluzívne zbrane zapríčiňujúce efektné úmrtia lietajú vzduchom, zásahy sú rázne, krvy je požehnane (zásah cenzorov nieje badateľný) a ego postáv hneď len tak sála z filmu. No, klasiku som nevidel, ale pochybujem že je lepšia. (20.05.2006)

Hodně mi to připomínalo tento film. A je možný, že ten film se hodně inspiroval původní Cravenovým HHE. Každopádně to bylo opravdu hodně podobný a tamten není zrovna k zahození. Co se týká tohoto remaku, tak taky není k zahození. Krve i lekaček je v něm dost a dost a tak většina nebude zklamána. Jenže ti, kteří krvácení a odporné slintající mutace nezaměňují s horrorem, ti nebudou uspokojeni ani částečně. Samozřejmě logickým kiksům se příběh (příběh? já hlupák, příběh ne, jen postupné vyvražďování) nevyhlo, to už nikdo ani nezmiňuje. Postavy jsou plochý a strašně předvídatelný, jako obvykle v tomto typu horrorů. Hnusníci jsou hnusní jako jedno město v Holandsku - Kybel Höwen. No a hudba mě v první polovině filmu děsně srala. Až jsem se z toho stal malým, zhnědl jsem a začal smrdět, jak moc mě srala. Potom už jsem ji přestal vnímat a vrátil se do původní podoby. Co se mi hodně nelíbilo byl ten vlčák, kterej se na ty obludky vrhal, jak kdyby ho na nic jinýho nikdy necvičili. Normální pes by stahl ocas mezi nohy a utekl jak by je viděl a nebo by utekl po prvním střetu. Ani pes totiž není cvok a co víc, nezaútočil by na nic, co by jej nezahnalo do kouta (pokud by ho teda necvičili, což v rodině s malým děckem asi nedělali). Neustálá nesmrtelnost všech hlavních postav (tedy od určitého okamžiku, kdy zemřela dobrá půlka) a naopak pozdější smrtelnost všech záporáků (až na ty, kteří budou ve dvojce a které jsme tedy ještě neviděli) je taky klasická. Tak za co já ty hvězdičky vůbec dávám? Ani vlastně nevím, možná že jsem se na to dodíval. (19.09.2006)

Scénář: Grégory Levasseur, Alexandre Aja .. Další kapka do moře krvelačných hovadin. Možná, až se Aja vykašle na smolení podružných scénářů a bude se věnovat pouze režii, dočkáme se od něj skutečně dobrého filmu. MOŽNÁ! (22.08.2006)