Bublina

Nemusíš říct skoro nic, jenom hákuješ v továrně na panenky a tvůj život stojí za hovno. A víš, že to nebude už nikdy lepší, jenom zestárneš, zošklivíš a z tý coly a hranolků ti naroste břicho až nakonec chcípneš. A všichni co znáš sou na tom stejně. Je to v prdeli, zavolej Soderbergha ať tě natočí a plivne kapitalistům do ksichtu. (17.12.2010)

No nevím sice proč se to jmenuje Bublina, jestli kvůli tloušťce té panenkářky a šičky oblečků na panenky v jedné osobě nebo že ty hlavy těch panenek mají dutou hlavu, tekže připomínají bublinu... Ale bylo to celkem zajímavý. Hlavně tím, že tam nehrál nikdo známej a přesto to bylo dobrý, právě tím, že se to nesnažili za každou cenu hrát, ale být přirození. A už jenom to, že hlavní hrdinka je tlustá američanka, už o něčem svědčí - minimálně o tom, že si někdo uvědomuje, že už na ty okoukaný vyzáblý ženský není nikdo zvědavej. No i když......... ;-) (12.04.2007)

Soderberghovi se podařilo vytvořit téměř dokonalou iluzi reality. Maloměstské reality. Hrdinové pracují v továrně na panenky, obědvají hamburgery z fastfoodu, a dialogy, které při tom vedou, jsou jednoduše nezáživné. Asi jako kdybyste se o polední pauze dívali na skutečné lidi z továrny jak klábosí o svých každodenních problémech. Nikde z toho netrčí ruka vychytralého scénáristy, je to tak přirozené jak jen to jde. Tomu dopomáhá i digitální kamera. Soderbergh nedělá žádné razantní střihy, nijak se neprosazuje jako autor, je v pozadí a jen zaznamenává. Člověk má trochu pocit jako by sledoval záběry z nějaké CCTV než nový film autora Dannyho parťáků. Tento fakt je mi velmi sympatický. Soderbergh natočil film s neherci, na kterém není ani trochu znát, že ho natočil autor komerčních hitů. Jestli je na Bubble něco znát, tak je perfektní schopnost načasování. Z počátku vás atmosféra maximálně ukolíbá, takřka vás naladí na sejně stereotypní notu, jako byste zažívali v továrně na paneky. Ve chvíli, kdy dojde k osudovému zvratu v životech hrdinů (prozraďme, že se jedná o vraždu), na plátně si to uvědomují velmi pomalu. A stejně tak diváci před ním. V tu chvíli vás už ale Soderbergh má. Drží a nepustí. (13.07.2006)

Člověk by ani neřekl, že Steven Soderbergh, tvůrce úspěšného Hollywoodského trháku, Dannyho parťáci, natočil tento amatérský, téměř experimentální, nezávislý snímek, obsazený samými neherci. Příběh je docela prázdný a plochý, emoce téměř žádné, postavy spíše ke všemu přistupují jakoby netečně a bez zájmu. Neherci jsou však sympatičtí a "hrají" docela obstojně, takže i díky nim se z Bubliny stává příjemný a osobitý snímek, který díky krátké stopáži stojí za zhlédnutí. Jedná se možná o ten nejobyčejnější divácký zážitek, který Vás nemusí ničím zaujmout. Zobrazuje skupinu lidí, jejich práci a všední stereotypy. Ale oproti komerčním, nablýskaným, "hvězdným" filmům je Bublina nenáročnou "odbočkou" do jiných řad. (29.10.2012)

Tenhle film má moji nehynoucí podporu a obdiv. Soderbergh natočil film jednoduchou minimalistickou formou, ze které banalita a obyčejnost dní přímo odkapává, kde jsou všichni naprosto přirození a dokazuje, že skutečně dobrý filmař natočí zajímavý film i bez hvězd, velikého rozpočtu a studiem za zády... Není to asi film pro každého, ale mě velmi sednul... 4,5* (22.07.2008)