8 žien

Osm šílených ženských, no nedivím se, že to dopadlo, jak to dopadlo.. Jeden dům, jedna mrtvola, osm žen, z nichž každá může být vrah... Krom jedné scény, kdy jsem pozvedla obočí, to nemělo chybu, i když jsem měla verzi, kde nebyly titulky k písním a tudíž nezbývalo než se domýšlet, o čem to tak zpívají. Takovéhle krimi, která nepostrádají vtip, se mi vždy zamlouvaly, člověk si může vytvářet svoje hypotézy, které každým okamžikem musí měnit, a mezitím se baví hašteřivostí a nevraživostí, tedy oním dusnem, které dokážou vytvořit jen baby (ano, dokážu být kritická k vlastnímu pohlaví, proč ne, vždyť tu vidíme, jak to pak dopadá :-). (16.09.2013)

Oh la la!Kostlivci a babičky ze skříní ven,začala hra na pravdu!Skvělý film pro milovníky černého humoru, detektivních zápletek,francouzského šarmu a pravd o ženách (být mužem v téhle rodině bych opravdu nechtěla,ale kdo by také chtěl,že?...).Z výtečného hereckého obsazení u mě zvítězila Fanny Ardant. (27.06.2007)

Dobře promazaný stroječek měštáckého divadla zase jede na plné obrátky. Paříž se chce bavit a hýčká si své řemeslníky (Feydeau a spol.), kteří se naučí vařit podle osvědčeného receptu. Robert Thomas je spolehlivý autor divadelních detektivek a uspokojí jak paní učitelku, tak magistru z lékárny, paní doktorovou či paní starostovou - no prostě celou tu měšťáckou honoraci. Ozon se pak ve filmu snaží hrát s námi hru - já vím, že ta hra je blbá, nelogická a konec je jasný už na začátku, a proto použiji infantilní poetiku - ženy mají jasně vymezené barevné kostýmky, scéna je kýčovitá (vždyť jsou vánoce), všechno to se spojí s operetou a poetikou Moulin Rouge, vždyť to přece k měšťákům patří - a hlavně ať je to peprné, ať je tam ten sex, ať se dámy ve večerních šatech cudně červenají a pánové vědoucně pomrkávají. Nevím, zda se tímto kodem dá udělat z blbosti umění. Jistě, všechny herečky hrají skvěle, ale nepředvádějí nic než dobře zvládnuté řemeslo. Zahrát takovou roli by měla každá vystudovaná herečka. Od toho ty DAMU či JAMU jsou. A až zase bude mít ženská část souboru roupy, stačí nasadit Dům Bernardy Alby. Lorca nikdy nezklame. (03.11.2009)

Tenhle film je opravdu hereckým koncertem. Nenašla jsem jediné místo filmu, kde by se mi alespoň jedna z hereček nelíbila. Děj je až do poslední chvíle napínavý, s dalšími objevy nevíte, kdo je onou vražedkyní, pořád se střídají podezřelé až vše vyvrcholí v nečekaný závěr. Jenom některá pěvecká čísla mi přišla trochu nepřirozeně vmíchaná do děje, prostě aby tam byly. Ale ani to nerozhodí dojem z velmi příjemného filmu. (20.09.2004)

Divadelní hry se jen ve velmi zřídkakdy povedou převést na plátno a stále bavit a to z jednoho prostého důvodu, jsou to totiž divadelní hry a nejsou připraveny tak, aby z nich mohl být slušný film. Když se o to někdo přece jen pokusí, zakopávají tyto filmy na několika zádrhelech: a to především na větším množství dialogů než celého děje a také na tom, že to co vás v divadle skvěle pobaví, ve filmu nefunguje, protože už jsme dávno odkojeni na něčem zdaleka jiném. Jelikož jsem u 8 žen dělala ještě milion různých věcí, posloužil mi film jako skvělá kulisa, na kterou jsem se nemusela nijak zvlášť soustředit a jen jsem sem tam pokukovala po očku na obrazovku a čekala z koho se nakonec vyklube vrah, ale běda, dívat se na ty hysterické ženy s absolutní soustředěností, nejspíš bych usnula, a to i přes to, jak jsou všechny úžasně talentované ( tak ať si seberou saky paky a uhánějí na Brodway na divadelnní prkna ). Nabízí se mi přirovnání s jedním stejně podobně laděným snímkem a tím je Gosford Park, od něhož jsem tenkrát také čekala příliš, nicméně nutno říct, že mě přece jen bavil o něco víc, než tenhle snímek. A jen tak mimochodem, ty úděsné muzikálové vložky mi rvali uši i přes sexy hrdelní francouštinu. Ten kdo první vymyslel, že procpe muzikál už i do filmu by měl být ještě dodneška mučen! (12.01.2006)