Světlo

První africký film, který byl oceněn na festivalu v Cannes, je jedním z nejlepších snímků z černého kontinentu a jeden z nejzajímavějších filmových zážitků vůbec. Perfektně natočený příběh o vypořádání se s minulostí a přípravou na budoucnost oplývá mystickou atmosférou a na 105 minut mě vtáhl do svého magického světa dávné Afriky. (06.08.2006)

Z této vzácnosti (originální africký film se vidí málokdy) jsem poněkud na rozpacích. Nejprve mínusy. Souhlasím s názorem v diskusi, že herectví některých postav ve filmu je "ochotničením". Přesto jsem byl poměrně dlouho ochoten dát 4 hvězdičky. Africká kultura je odlišná od naší a určité "neemotivní" a amatérsky působící herectví může ve skutečnosti docela přesně vyjadřovat jejich mentalitu. Jenže pak přišla poslední čtvrthodina a naprosto subjektivně říkám, že se mi nelíbila tak, jak to, co bylo předtím. Možná po dalším shlédnutí hodnocení zvednu (ocením africkou magii), ale zatím jen tři hvězdičky. Pozitiva. Skutečně jiná kultura. Doopravdy jiný film (odlišný od toho, když v Africe točí neafričané). A nakonec, není to zlé (pomalé tempo mi nevadilo). ■ Označíte mě za blázna, ale sehnal jsem si originální DVD. Přes Vídeň. Dodání trvalo déle, než u jiných objednávek - asi měsíc a půl. Zřejmě ze Švýcarska. Doma jsem to vsunul do přehrávače, abych zjistil, že se DVD nenačítá. Musel jsem se dívat v počítači :). (03.01.2011)

Člověk ani nechce mít předsudky, ale pak se nakonec diví tomu, co vlastně z Afriky přišlo a jak se skvěle podařilo točit s herci, kteří nevypadají vůbec jako herci a většina štábů by s nimi ani pracovat nechtěla. O to víc je snímek uvěřitelný, silný a zajímavý. Tady některé scény opravdu prožíváte hlavně díky obrazu a celkovému rozvržení. (24.01.2016)

Zásadní dílo malijského režiséra Cissého, jenž studoval v Dakaru a Moskvě a od 70. let působil jako kameraman v dokumentaristickém oddělení ministerstva informací, je nenápadným náhledem do historie (před-koloniální) divé Afriky, v němž kmenová hierarchie, síla mýtů a zákonných pořekadel má veškerou moc nad životem dozrávajících generací. V pozvolném, atmosfericky hutném temporytmu se odehrává symbolická pouť mladíka Niankora za osvícením, zodpovědností a vzepřením se převaze otců-vládců skupiny a nádech mytologie až pohádkově laděného příběhu v dění dozdobují magické prvky, rekvizity (dřevěný štít) a projevy boží sféry. Autentickou hodnotu přitom posiluje natáčení v místním jazyce Bambara. Lákavý a - s respektem myšleno - exotický snímek (ze západo-centrického pohledu), si nenechal uniknout festival v Cannes, kde Yeelen vybojovalo v konkurenci Nebe nad Berlínem nebo Pod sluncem satanovým Cenu poroty; úspěch nicméně Cissého kariéru příliš nenastartoval (jeho další film je až z roku 1995). (22.09.2013)

Film zřejmě někdy z počátků Malijská říše, kdy dobro a zlo nebylo dosud zřetelně rozlišeno a černá a bílá magie používala Yeelen jako nejvyšší magický prvek. Otec (Soma) pronásleduje syna (Niankoro) z obtížně vysvětlitelných důvodů, ovšem kvůli něčemu vyššímu než je otcovská láska, kterou nepochybně rovněž cití. Proč však nepodporuje syna, aby se dostal výš než on sám, se dá snad jen chápat cíli, které ji překračují. Co to však může být? Je to boj dobra se zlem, v němž ani jedno (viz magický souboj) nemlže zvítězit? (01.04.2021)