Adamove jablká

Sirová dánská komedie, v hlavní roli pokerový hráč. Čekal jsem, kdy nám borec předvede, krom pár rozdaných ran, nějaké ty emoce, ale ten se držel svého kamenného výrazu až do konce. To, že film neoplývá akcí mi vůbec nevadilo. Spíše naopak. Dobrá rada na závěr: máš-li problém s mozkem, vystřel si ho z hlavy. :) 4*, 30.4.2014, pc (30.04.2014)

Dánská černohumorná absurditka plná podobenství, odkazů.... s jasně čitelným přesahem (odkazem), která měla mj. za následek, že jsem si při závěrečných titulkách (téměř) začal s hlavními hrdiny pobrukovat "How deep is your love"? od Thake That. Kdo by to byl řekl. A nepotřeboval jsem k tomu ani lahodný sirup (čti fernet). I love this film. RESPEKT! (19.10.2011)

Tak nekompromisný mix som už dávno nevidel. Tak bezprostredné a trefné herecké výstrelky tiež nie. Z kina odchádzať viac než spokojný-nepamätám. Úžasná vizitka dánskeho remesla, ktoré stojí pevne na nohách ako najnovší štadión v Kodani. Prelínanie jednotlivých nálad a pocitov ohromuje a divák nevie či sa má smiať, plakať, zamýšľať alebo sa len tak pozerať a nechápať. Škrtám druhú a poslednú možnosť a ručím Vám zato, že pokiaľ tento nejednoduchý svet beriete s rezervou, tak tento výtvor Vás naplní všetkým potrebným a (ako ja) budete odchádzať nadmieru spokojný. Avšak bezpodminečne musíte mať radi čierne odtiene a veriť v...to, čo chcete. (10.06.2009)

Adamova jablka jsou nádherný film, opravdu nádherný! Je na něm hezké snad všechno. Od začátku, do konce. Ve filmu se objeví bláznivej pobožnej, ultrapravicovej nacista, co si na stěně místnosti, kde bydlí, pověsí obrázek Adolfa a kupa dalších magorů. Ale já si je prostě okamžitě zamiloval. Miloval jsem chvíle, kdy se Adam snažil udržet svůj přístup myšlení a pokaždé, když mu Adolf spandul z hřebíčku na zdi, tak ho zvednul, upravil a opět ho tam zavěsil. Nebo když farář Ivan v autě poslouchal Bee Gees. Ten nacismus ani to teploušství jsem jim neměl za zlý. Prostě jsem koukal na film, který se skládal z jedné absurdní scény za druhou a všecko to jako celek bylo naprosto perfektní. To nejlepší z nich se totiž objevilo až časem a to nejlepší byla ta lidskost, která všechny ty lidi v tom filmu spojila těmi jablky. Nádhera, Adamova jablka jsem si po shlédnutí ještě párkrát musel pustit, protože i přes všechen ten negativní přístup Adama je film samotný neuvěřitelně příjemný a pozitivní. (05.11.2011)

"Hajtla, pane faráři! Víte, že Bůh je v podstatě inoperabilní mozkový nádor?" Geniální hypotéza dotažená ad absurdum v elegantní konfrontaci dvou extrémistických protipólů. Takhle nějak by to znělo v ufonštině filmového teoretika. A já, jakožto blahoslavený, nenapravitelný romantik dodávám, že to bylo roztomilé pohlazení po penisu při večerním rozjímání nad Biblí u Hitlerova pomníčku. (04.10.2012)