Obsahy(1)
Jeden z nejznepokojivějších filmů vůbec. Hluboké ponoření do nitra lidských emocí, za hranice zkušenosti, do oblastí podvědomé posedlosti, krutosti, náboženských a ponurých sexuálních obrazů. Prvořadě vychází film z dualismu lidského mozku, a tedy i duše, kde levá hemisféra zajišťuje sebeovládání a rozumovou úvahu a pravá intuici a spontaneitu.
V první části ze čtyř - Ovarian Eyeball - jsme žádáni, abychom otevřeli náruč zcela novému způsobu vnímání. Podle vypravěče souvisí to, jak vidíme sami sebe, s tím, jak se díváme na okolní svět. Aby svou tezi dokázal, přijde k nahé ležící ženě a rozřízne ji skalpelem břicho. Z něho vyndá oční bulvu jako stvrzení „vnitřního pohledu“. Zbylé tři příběhy jdou v mnohém ještě dále.
Barevně upomíná Subconscious Cruelty jiného básníka filmového sadismu, Daria Argenta, a i když Karim Hussain jako vizionář pro širší publikum selhává, dá se v jeho prospěch hovořit o „vyšším stupni umění". (Shadwell)
(viac)Recenzie (74)
Taková trochu romantika:-) Nebo taky slušné psycho...zkrátka sadistický pohled do mysli jednoho sadistického psychopata. Ať tak či tak, je to něco, co se jen tak nevidí a absolutně nevím jak to hodnotit. Svoje kouzlo (jestli se tomu tak dá říkat) to má. Určitě jeden z nejpůsobivěji udělaných filmů na téma lidská psychika. Extrémně vygradovaná brutalita a opovržení lidským životem... z nejhlubších částí jedné pomatené mysli. Lidské mysli. Taky by se to dalo popsat - sexualita tak trochu jinak... Co si budeme povídat, i tyto jedince občas třeba potkáváme na ulici. Někteří i doma. Rozhodně není toto určeno pro každého a i já měl problém některé scény shlédnout celé. Většině lidí z toho bude každopádně blbě...protože slova jako -nechutné- nebo -morbidní- zde jaksi nejsou dostačující... Na druhou stranu chápu i diváky, kteří to nazvou totální nesmyslnou slátaninou... Jedno je jisté, tohle už nikdy nebudu potřebovat vidět. ()
Prozatím jsem nenarazil na větší art zvrácené peklo. Všechny povídky mají něco do sebe a nepřestanu obdivovat celé pojetí a Hussainovu vizi. Zprvu jsem měl dojem, že vidím jen hladinu a na dno se ani v nejmenším nepodívám. Měl jsem pravdu, byť mám pocit, že jsem se ponořil dostatečně hluboko. Projekcí jsem zvládl povícero a myslím, že to i tak nebylo naposled. Tahle Hussainova režijní a scénáristická prvotina je jednoznačným vrcholem žánru a to jí nikdo neodpáře. ()
Psychicky narušený mladý muž potajme sleduje spiacu ženu a predstavuje si svoje zvrátené, choré myšlienky, akým spôsobom by s dotyčnou narábal, keby mohol. Zamýšľa sa nad vznikom života a bolesťou s tým spojenou. Obe totiž idú ruka v ruke. Ako napríklad stratou panenstva, tvrdším sexom či samotným pôrodom. Jedná sa o experimentálny, nízkorozpočtový, monológovo rozprávaný, zvrhlý, snuff snímok. Pre niektorých divákov zrejme ťažko pochopiteľný a vďaka vyobrazeniu myšlienok hlavnej postavy, úplne nevhodný. Človek si v ňom sem-tam niečo nájde, ale, proste, nebavilo ma to – 50%. ()
Artový snímek se surrealistickými postupy a freudovskými vizemi se pokouší odhalit nejtemnější stránky lidské duše. Co může být největší zlo na světě? Je jím zabití v momentě zrození? V určitých momentech se vybavují různé snímky - Anatomie pekla, Hra o jablko, Cronenbergovy filmy aj. Podmanivá hudba je nejpůsobivější asi v části, kdy se člověk pokouší splynout s přírodou... Oplodnění Země, symbolické pojídání hostie se promění v požírání živého Krista, který je nucen pojídat sám sebe, zatímco žena souloží s jeho vnitřnostmi, rozpolcenost osobnosti připomínající kreaturu z Carpenterovy Věci...nu, tenhle snímek není pro každého. Některé pornografické scény jsou rozostřené, což jistě není cenzura (jelikož drsnější záběry zůstaly), ale záměr tvůrců. Mé hodnocení se střídavě pohybovalo od 1* k 5*....výsledek je jakýmsi kompromisem. ()
Táto snímka povznáša násilie, mučenie a zvrhlosť na hodnotné umenie. Znie to viac menej paradoxne ale myšlienkovo to bolo naozaj plné. Tie existenciálne psychologické monológy ma nesmierne zaujali. Je to síce choré a zvrátené ale rozhodne to malo výpovednú hodnotu. Dokonca by som tvrdil, že obsahovo išlo hlavne o samotný ľudský život. Niečo ako presný opak snímky Tree of Life od Terrenca Malicka. Proste tá istá téma iba s diametrálne odlišného pohľadu. Teda s toho psychicky narušeného. Hlavne sa tu oslavovalo samičie lono ako brána života. Prvá polovica mi vyrazila niekoľko krát za sebou dych, bolo to niečo neuveriteľné.. V strede sa tempo s novým príbehom akosi pozastavilo, časť na lúke išla mimo mňa, ale nakoniec sa to zakončilo tak ako začalo. Drsne, tri ženy pojedali Ježiša. 4,5* Takéto niečo sa každý deň nevidí. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (2)
- Film se natáčel skoro 6 let. (ČSFD)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. října 2000 na filmovém festivalu v Sitges ve Španělsku. (ČSFD)
Reklama