Skrytá identita

Je to proti přírodě, ale vypadá to, že nám Marty naopak mládne :o) Za tak "kurevsky" zábavný a svižně natočený snímek by se nemuseli stydět ani mladí rafani na režisérské stoličce. Ty bezmála dvě a půl hodiny mi utekly jako voda. V případě hereckého ansáblu je zbytečné vyjadřovat se k DiCapriovi a Nicholsonovi, to jsou kapitoly samy pro sebe, tak jen vyzdvihnu pro mě tak nepochopitelně zde kritizovaného Damona (dokonalý úlisný křivácký charakter, nedokážu si představit, že by se to dalo zahrát lépe) a hlavně Wahlberga (!!!), jehož skvěle napsané repliky bylo v jeho podání radost poslouchat a jeho popichování s Baldwinem mě hlasitě rozesmálo. Po projekci jsem si vzpomněl na slova Stevena Spielberga, že "už nemusí nikomu nic dokazovat a chce se filmem jenom bavit". U The Departed mám v případě Scorseseho ten samý pocit, Oscara bych mu, v kontextu s jeho předchozí, přeci jenom výraznější tvorbou, za něj asi nedal (pokud to vyjde, tak v tomhle případě hlavně "za zásluhy"), ale je potěšitelné, že pod tou slupkou šedivého emeritního profesora se pořád skrývá ten starý známý rebel z dob ´Mean Streets´ a ´Taxikáře´ :o) (19.11.2006)

Scorsese se sešel s nejlepšími kameramany, herci, sřihači, osvětlovači i scénáristy, ale doma zanechal něco, co pro něj bylo tak typické: srdce. Formálně totiž jeho nejnovějšímu dílu není co vytknout, ve všech oblastech se jedná až o perfektionisticky dotažené dílo. Lepší otázka by snad byla, co mu proti té řadě mafiánských filmů chybí. Pro odpověď není nutné chodit daleko, stačí se podívat na Scorseseho Mafiány, se kterými má jeho nejnovější snímek společné už jen minimálně to, že si v obou jistý gangster vychovává svého kluka. A i když možná za Mafiány nestálo Oscarové obsazení, při porovnávání těchto dvou snímků bych Goodfellas nejradši vynesla na vyrchol Olympu a The Departed zahodila někam do hlubin Mariánského příkopu. Skrytá identita stejně tak nemá jedinou scénu, kterou bych si z ní po letech odnesla. Kde je sakra nějaké "You talkin' to me?" z Taxikáře? Stylová píseň The House of Rising Sun znějící za pádu všech postav v Casinu? "Hit me!" ze Zuřícího býka? Sakra, vždyť i rvačka v billiardovým klubu ze Scorseseho mafiánské prvotiny zvané Špinavé ulice je stylovější než celá Skrytá identita dohromady. Omlouvám se, pane Scorsese. Mám vás skutečně hodně ráda, jste podle mě jeden z nejlepších amerických režisérů všech časů, ale v poslední době jste bohužel též zářivým příkladem toho, že vývoj nemusí jít vždy jen dopředu. (23.07.2007)

Scorsese přizpůsobil době nejen ukotvení příběhu, ale i svůj osobitý způsob režie - už žádný hlas vypravěče ani lidské vyznění, Skrytá identita je nekompromisní, moderní kriminálka. Zamotaná je právě akorát, aby vyžadovala divácké soustředění, ale na oplátku byla intenzivní a svěle bavila i fascinovala svou vypjatou atmosférou a chemií mezi postavami po celou dobu nadprůměrné stopáže. I běžné konverzace tak působi dramaticky, či dokonce akčně. Na druhou stranu mám ale pocit, že je všechno bráno poněkud "letem světem", občas se spoléhá na náhody a vykreslení charakterů zachraňuje až na poslední chvíli plejáda charismatických herců. 9/10 (13.01.2009)

"Už se nemůžu dočkat až ti do toho úsměvu šlápnu." Já jsem býval policajt, který se infiltroval do gangu, který mě pak vyslal infiltrovat policii a od té doby se udržuju ve fázi pernamentního zmatení. To se hlavním postavám tohoto snímku stát nemůže, protože skrývat pouze jednu falešnou identitu není tak složité. Nicméně mě to celkem bavilo rozmotávat, chvílemi mě to i napnulo, ale přesto mi tam něco chybělo. Nevím přesně co, ale sex Homera Simpsona s mámou Škopkovou to určitě nebyl. (25.10.2017)

"Tohle je Amerika. Jestli nevyděláváš, seš debil." Parádní kriminálka se špičkovým ústředním hereckým trojlístkem (kterému zdatně přihrává hyperfuckující Wahlberg) a božími hláškami a dialogy, které ale chybí styl a drajv Goddfellas a Casina. Těm taky pomáhal fakt, že byly natočené podle skutečných událostí. (09.10.2010)