Nevinné hlasy

Chava vyrůstá ve válce, prožívá starost o rodinu a v noci jim všem kolem hlavy lítají kulky do toho musí pracovat aby pomohl s obživou a největší strach má ze svých dvanáctých narozenin , to už bude do války vtažen i on. Na druhou stranu ukáže že je mu právem jedenáct, hry s kamarády, první láska, Moc dojemný příběh. (18.12.2010)

Silný snímek, který si nechce hrát na umění, zprostředkovává otřesné události z válkou poznamenané oblasti, kde jako vždy trpí nejvíce nevinní. Příběh Chavy je o to silnější, že i v děsivých životních podmínkách neztrácí schopnost prožívat své dětství se vším, co k němu patří, včetně her i prvních lásek, a přitom pomáhá nést odpovědnost za celou rodinu a nakonec i za vlast. Jedním z nejsilnějších okamžiků je snímání chlapců ležících na střechách, skrývajících se před vojskem a chladnokrevná poprava Chavových kamarádů, kdy vojáci budí dojem, jako by ani nebyli lidskými bytostmi... (21.05.2009)

Strhujúci príbeh na vojenské udalosti a a hlavne ťažké životné podmienky v Južnej Amerike prostredníctvom očí malého (tentokrát jedenásťročného) chlapca sme tu mali už niekoľkokrát. No tieto príbehy majú takú silnú intenzitu príbehu, že je stále sa na čo pozerať. Obzvlášť, keď dajú pred film titulok, že ide o skutočné udalosti, tak to má na mňa väčší účinok. Príbeh je trošku jednoduchší, čakal som lepšiu zápletku, hlavne zo začiatku trošku nudí, no herecké výkony (malých) hercov, postupné naväzovanie citov s postavami a dramatický záver z neho spravili veľmi vydarenú filmovú udalosť. 80%. (20.05.2009)

" Zlým světem nářek zní, dá se v něm žít jenom s trápením. Já přesto můžu vždy říct, že žít marné není". Jeden z mnoha výkřiků hrůzy, který zaznívá z úst dítěte jménem Chavi. Je ze země, která je nám na hony vzdálená a možná o ní víme jen velmi málo informací, jako třeba já jsem o téhle události věděla jen velmi kuse. Ze země, kde tváře dětí ztratily svou nevinnost, kde jejich nejčastějším místem pobývání bylo místo pod postelí a nebo na střechách jejich domovů, těch krabic, které držely pohromadě silou vůle, ale jim v danou chvíli zachránily život. Ze země, kde se každý chlapec bál dožít dvanácti let a kde střelba byla všudypřítomná. Přes veškerý ten děs to byly přece jen děti, které prožívaly mezi tím vším i své trampoty a krátké chvilky radosti, mezi které patří třeba jen ten kraťoučký dialog mezi Chavem a jednou prima holčinou : "Ty jsi tak pěkná. A ty ošklivý jak ropucha. Ale líbíš se mi". Kéž by nářek zmizel z dětských úst, ale co si budeme namlouvat, dlouho nebude.........syrové, smutné, beznadějné....... (22.06.2015)

Režisér Luis Mandoki je podprůměrnej filmař, tohle je ale asi jeho nejlepší dílo. Přesto že je film celkem atraktivní na pohled tzn. je vstřícný k divákovi, tak se mu nedaří udržet divákovu pozornost po celou dobu. Zkrátka jsou tam slabší pasáže a akční scény nestačej k tomu aby nakopli divákovu pozornost. Nehodlám filmu dávat čtyři hvězdičky jenom proto, že je natočen podle skutečných událostí, když zpracování je spíše průměrné. Přesto film stojí za zhlédnutí. (05.12.2008)