첼로 - 홍미주 일가 살인사건
Cello
Réžia:
Woo-cheol LeeScenár:
Woo-cheol JeongObsahy(1)
Čelistka Mi-ju (Hyeon-a Seong), která pracuje v umělecké škole jako učitelka na částečný úvazek, se ve sborovně setká se svou bývalou studentkou. Dívka se kvůli špatné známce nedostala na vysněnou školu a ze svého neúspěchu viní Mi-ju. Její odplata na sebe nenechá dlouho čekat. Když se Mi-ju chystá odjet domů, své auto najde s propíchlou pneumatikou. A jako by to nestačilo, cestou málem havaruje. Od této chvíle se její život pomalu začíná měnit v noční můru. Někdo jí na mobilní telefon opakovaně posílá zprávu s textem "Jste šťastná? Měla byste být.", rodinný zvířecí miláček, pes Sunny, je nalezen mrtev, Mi-juina švagrová spáchá sebevraždu, protože si myslí, že se s ní rozešel její snoubenec. Děsivé události nabírají na intenzitě a do smrtelného ohrožení se postupně dostává celá Mi-juina rodina. Je za tím vším pomsta bývalé studentky, nebo se jedná o něco úplně jiného? (deepspace101)
(viac)Recenzie (18)
Skutečně jde o poněkud odlišný snímek, než jsme u jihokorejců zvyklí. Film nás sice zezačátku příjemně navnadí, ale to je na dlouhou dobu všechno. Do první smrti je děj docela nezáživný, atmosféra až moc upjatá a "přeslazená" Poté se však kvalita zvedla směrem vzhůru doslova bleskovou rychlostí a následujících zhruba 35.minut nabídne tradiční asijskou podívanou. Je jen škoda, že úplný závěr zbytečně natáhli. Jinak konečné rozuzlení lze odhadnout již zhruba v polovině děje, takže divák ani nebude moc překvapený. Nejvíc musím pochválit výběr hereček! ()
Cello nefunguje jako filmový celek. O tom není žádná diskuze. Příběh se zadrhává, střídá lepší a horší scénaristické momenty, dialogy jsou místy kostrbaté a filmu tak nějak chybí čitelnost děje - divák neví, o čem vlastně ten celý spektákl je a proč by vlastně měl být napnutý. Ovšem, zase na druhou stranu, jednotlivé scény skvěle fungují, jsou výborně natočeny a zahrány a hlavně plní svůj účel - umí vyděsit. Závěr navíc přinese zmiňované chybějící vysvětlení všeho, co se po dobu celého filmu událo, a to takovým způsobem, že dá na původní klopýtání téměř zapomenout. Fajnšmekrovské výústění celého příběhu do závěrečné pětiminutové "opakovačky" je pak třešinkou na pomyslném filmovém dortíku. Výborně natočený film se zajímavým námětem tak nakonec dojíždí jen na kostrbaté vyprávění a rozporuplný scénář, který by zasloužil nejedno přepsání. Tři a půl. [září 2006] ()
Podle mě trošku „netradiční“ asijská duchařina. Sice tu je klasický černovlasý dlouhovlasý duch (naštěstí to ale tentokrát není malá holčička), i na krev dojde a má to „tradiční“ zápletku, ale připadá mi to trošku komorněji pojaté a hlavně více psychologičtější horor než klasická duchařina. A k tomu docela dobře natočený. A snad proto je to tak dobrý. ()
Ani ne průměrný thriller, jehož styl je až příliš okatě inspirovaný podobnými hollywoodskými filmy, a nemá v sobě tudíž onu asijskou jinakost, kvůli které se na podobné filmy tak rád dívám. Já sice vím, že Jižní Korea je z velké části křesťanská, že zde stejně jako v Japonsku chovají v úctě evropskou klasickou hudbu a obdivují a napodobují západní životní styl, ale na druhou stranu pro mě není korejský film točený západním stylem a se západními kulturně-společenskými prvky příliš přitažlivý a Cello mi tak bez výraznějších pocitů zapadne mezi obdobné průměrné americké horrůrky na jedno dvě použití. Škoda, řemeslně je to docela dobré a překrásný zvuk violoncella je jeden z mých nejoblíbenějších hudebních zvuků. Tři hvězdy kvůli té hudbě, ale hodně slabé tři. ()
Lepší než tragický Gabal a nudné Yeogo goedam 4: Moksori, ale pořád jen průměrný korejský pokus o psychologický horror šmrncnutý dlouhovlasou duchařinou. Chvíle napětí střídá rozčarování, očekávaný shock efekt se téměř nedostaví. Na navození děsu v dnešní době dokola se opakující smska, rychlý střih na vytřeštěný obličej a šátrající bílá hnáta s černými nehty zkrátka nestačí. Ohledně hodnocení jsem na vážkách, jelikož však tento rok zažívám dlouhovlasé sucho, přikloním se k slabším 3 hvězdám. 5/10 ()
Reklama