Jajo a Pajo

Tehdejší kvalitní československá animátoská škola v plné parádě! Jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků. Jája, Pája, Krkovička ( řezník, kupec a sedlák v jedné osobě ), a děda Lebeda ( vysloužilý námořník ). Kolikrát jsem použil jeho : mně rychlé vstávání nedělá dobře a hlavně musím ještě přemýšlet :o) když se mi nechtělo vstávat..... Výborný dabing Františka Filipovského, Václava Postráneckého a Petra Haničince. (27.02.2009)

Scénář je sice místy řidší a až příliš orientovaný na různé polní prace, občas modifikované do qvazizemědělství (pěstování párků, prasat z ocásků atd.), ale všechno dohání vizuální zpracování, výborná hudba, skvělý dabing a dětská poetika. Plné hodnocení však nemůžu dát, vzhledem k nucené propagaci "těch správných" myšlenek a postupů. Není to až taková agitka, ale... (28.12.2010)

Tento večerníček mne nějakou záhadou minul a viděl jsem ho porvé až před dvěma lety. To neustálé podkopávání Krkovičkova podnikatelského snažení nemá chybu. V podstatě podobné téma jako Trautenberk- vykutálený feudál, který se snaží zbohatnout a vždycky mu to zkazí Krakonoš. V Jájovi a Pájovi ničí kapitalistu Krkovičku zase děda Lebeda. Někdy mi ho chudáka je až líto, jak se pinoží, aby něco vyšmělil a ono to nikdy nevyjde....100% (10.02.2015)

Jája a Pája je dnes již klasikou českého loutkového filmu i dětského večerníčkového cyklu. Za jeho vznikem stojí v první řadě Lubomír Beneš. Hned za ním je Stanislav Havelka s Petrem Chvojkou. Příběhy jsou krátké, svižné a laskavě výchovné. Energičtí chlapci jsou vedeni otevřenou myslí a zkušenou moudrostí přes nástrahy života. Každá činnost se za pomoci dostatečné dávky fantazie dostává do roviny omamného dobrodružství neznáma a překonává ubíjející nudu stereotypu. Nejvytrvalejší překážka v podobě lidské závisti a lakoty sice ve druhé dekádě navazující tvorby obrušuje své ostří, svůj švih a účinek celek přesto neztratí. Předností je detail i stylizovaná podoba postav. Zajímavostí je obdobná, a přesto odlišná atmosféra v rozlišném zabarvení mluveného doprovodu. František Filipovský, Petr Haničinec a Václav Postránecký představují záruky kvality a citlivě hladí dětské duše při jejich objevování světa. Píle, skromnost a poctivý zápal do práce nejsou špatným prostředkem při určování směru. A příběhy přinesou i usměvavou tvář. (14.05.2017)

Jeden z mála večerníčků, o kterém by se dalo říct, že je poučný, nesmrtelný a především že je úplně dokonalý :o). U mě patří na stejný stupínek jako takové Krakonošské pohádky, takže prakticky nejvýš co to jde... V jednom díle (tuším, že když pěstovali okurky) narostly Krkovičkovi (kupci, sedlákovi a řezníkovi v jedné osobě) obrovské nohy a pamatuju se, že právě tehdy jsem se málem pos.. :o). Naopak když pěstovali jahody, tak vykopřenej děda Lebeda otevřel truhlu a při tom padla dnes již legendární hláška : "klucí, honem do sklepa" :o). Byly prý natočeny i nové díly, kde prej hraje i sestřenka kluků, no já to neviděl, ale něco mi říká, že to bude stejnej šit jako většina nově dotáčených večerníčků (Bob a Bobek, A je to...). Na tenhle večerníček se vždycky rád mrknu a z celého srdce těmto průvodcům mládí skloním velkou a upřímnou poklonu. Komentář zakončím zvoláním : Klucíííí, honem do sklepa :o))) (04.05.2010)