Spojenec

Nemůžu si pomoct, ale Spike opět potvrzuje svoje tvůrčí tápání: koncept auteurství jako by se u něj svrknul na pár formálních štyků a vkládání rasových a post-11/9 referencí všude, kam se dá. Na jedné straně je gut, že dal únavně přechytralému, zvraty taženému scénáři vlastní senzitivitu a improvizaci, na druhou stranu tím pohřbívá naděje na subtilní, sevřenou žánrovku a nechává po sobě pro něj typickou spoušť. Sice místy velmi svěží, celkově ale neubalancovanou, bez těžiště v podobě pevného tvůrčího záměru. Žánrová šaráda (scénář) se tu potkává s dvojicí „pasáckých“ černých detektivů a zcizujícícmi společenskými komentáři (režisér), a to nemluvím o napůl fascinujícím, napůl nefungujícím pokusu o hold filmu noir (viz výborný basový soundtrack, „cizí“ elementy typu Fosterové femme fatale nebo nacistického motivu, dráždivé dialogy mezi ženou a muži, stylové vedení kamery, hrdinův klobouk). Podle mě je Leemu planeta malá a roste pro žánr sci-fi. Jen tam se odkazy sršící a společensky zodpovědný tvůrce může dostatečně vyřádit. Spike Trek! (15.04.2006)

|| Scenár: Russell Gewirtz | Hudba: Terence Blanchard | Produkcia: Brian Grazer | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Imagine Entertainment, 40 Acres & A Mule Filmworks | Rozpočet: 45 miliónov $ | Tržba: 184,376,254 $ || Spojenec... to je spojenec... Mám rád filmy s Dumasovskými scenármi. A to hlavne s vyžarujúcim obsadením. (10.04.2010)

Sofistikovaná hříčka, která stejně jako v případě Dannyho parťáků přinutí diváka usilovně fandit bankovním lupičům v čele s šarmantním Clivem Owenem, jenž ze sebe doluje vynikající herectví i s pytlem přes hlavu. Banky a bankéři vzbuzovali coby oběti pramalé sympatie už před bankovní krizí, filmy jako Spojenec onen efekt ještě umocňují. V tom je kouzlo Spojence, respekt k soukromému vlastnictví fikaně zlikviduje i u ctnostného liberála. Spike Lee si zaslouží mohutné poplácání po zádech za nejpříjemnější překvapení posledního roku, mj. za výběr vizuálně originálního kameramana, se kterým bych šla někdy fotit mrakodrapy na Manhattanu- zvenku. Nebo bankovní sejfy- zevnitř. P.S. Jodie Foster mi v té hře Washington-Plummer-Owen připadala jak čtvrté kolo u tříkolky. (05.04.2010)

Největší devízou možná překvapivého thrilleru Spikea Lee jsou výtečné dialogy a výsostná herecká plejáda. Jinak se jedná o klasické téma rafinované bankovní loupeže, které se tohle režisérské černošské svědomí Ameriky snaží seč mu síly stačí všelijak ozvláštnit. Dokumentárně pojaté policisty zajišťované místo činu, nezvyklé úhly snímání, atypická hudba, brilantně vlepované scény s pozdějšími policejními výslechy. Nikdo však nechce mrtvé, i policejní vyjednavač Denzel Washington brzy pochopí, že lupiči nejsou žádní amatéři a evidentně ani žádní vrazi. Komplikovaný děj se pomalu plíží až do vysokých kruhů a bolestné minulosti. Místy statické, v závěru už trochu nastavované a znova a znova prokombinované, přesto vtipné, skvělé zahrané, s drobnými chytrými detaily a zkušeně natočené. Prostě Lee se umně brodí dějem, kterého mohlo být paradoxně trochu méně. (09.04.2006)

Od Spika jsem kromě nejnovějšího Spojence viděl zatím dva filmy - Krvavé léto v New Yorku a 25. hodina - oba se mi moc líbily. Spojence v mých očích sráží žánrová nevyrovnanost, nebo spíše nefunkčnost, osciluje mezi vážným lupičským thrillerem s tématem (nebo poselstvím - jak chcete) a odlehčeným ležérním dramatem s humornými okamžiky. Herci jsou typově dobře vybraní, nelze jim nic vytýkat, ale k opravdovému předvedení hereckých schopností nemají příležitost, emoce se nekonají, stejně tak vzájemné vztahy - všichni jsou oportunističtí solitéři. Spikeovské motivy (život etnik v NY, situace v USA po ter. útocích) probleskují, stejně tak atraktivní formální stránka, ale naroubování vážna nefunguje. Spike odlehčil. Jde o solidní zábavu, ale i přes originální řešení zápletky ve mně díky výše napsanému nezanechal výraznější dopad a vyšumí do ztracena. 70% (13.03.2006)