Spojenec

No doprčic, celou dobu čekám, jestli ta písnička na začátku něco znamenala, no a samozřejmě že neznamenala, kruci! Kdyby to měl Spike Lee opravdu promyšlené, tak tam pustí nějaký nenápadný klezmer a nikoliv indickou Chaiyya Chaiyya, což je devátá nejpopulárnější píseň na světě (což je fakt, který jsem si nedávno někde přečetla a asi proto jsem si jí všimla a proto mi připadalo, že by mohla být vybraná s nějakým důvodem). Jinak celý film si o sobě myslí, že je mnohem chytřejší, než ve skutečnosti je. (28.02.2018)

„Co má větší váhu: Všechny vlaky projíždějící přes Grand Central Station v průběhu roku, nebo stromy poražené k výrobě amerických bankovek? Malá nápověda: Je to chyták“ Pro někoho „jenom“ zábavný heist-movie, pro někoho mnohovrstevnatá sociologická diagnóza současné situace v Americe (ne všichni, kteří vypadají jako potenciálně nebezpeční takoví skutečně jsou). Na první pohled banální příběhovou pavučinu o tom „kdo“, „kdy“, „co“, „proč“ a „jak“ tvoří mnohonásobně pevnější vlákna, než na jaká jsme u podobných filmů zvyklí. Jako nit se celým filmem vine rasová problematika, k jejíž podstatě se Lee propracovává s mnohem větší obratností než třeba tvůrci melodramatického Crash. Důležitá je morální nejednoznačnost všech postav, potažmo veškerého jejich jednání. Může malý zločin překrýt zločin mnohem větší? Jakou váhu mají peníze? V neposlední řadě si film pohrává s žánrovými pravidly, překrucuje je, nebo je zcela obchází a zcela odlišným způsobem přistupuje k tomu, co by měl vědět zločinec, co policista a co divák. Vždy to ovšem činí tak, aby se divák necítil podražen (jako v případě druhého dílu Dannyho parťáků). Výborný scénář plný černého humoru a slovních přestřelek skýtá nejedno překvapení, to hlavní je nám odhaleno na samém začátku (aniž bychom o tom věděli), ta ostatní většinou v pravý okamžik vypointují nějakou vedlejší epizodku (albánský dialog). Psychologické prokreslení postav je přiměřené. Rozsahem největší roli má Denzel Washington, kterému se celkem úspěšně daří nevykrádat sebe samého. Rovněž způsob, jakým Clive Owen přistupuje k dalšímu charismatickému hajzlíkovi zasluhuje obdiv. Pozoruhodná je postava Jodie Fosterové, šedé eminence (příjmení Whiteová nelze brát jinak než jako ironii), která disponuje nebezpečnou mocí v podstatě nad všemi zúčastněnými stranami. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Tom Hardy, Malarkey, Lynn, HoneyBunny (17.02.2007)

Spike Lee se v komerčních vodách naštěstí neutopil a dokázal natočit velmi příjemný a inteligentní snímek, do kterého něco ze svých předchozích děl také zakomponoval. Scénář má sice výborný nápad, o to více však překvapí, že nakonec vlastně právě tato složka je nejslabší stránkou snímku, jelikož nestačí na ty více jak dvě hodiny stopáže. Naštěstí to nijak v průběhu sledování do očí nebije, za což krom Spika může hlavně naprosto perfektní obsazení a velmi úspěšné balancování na hraně thilleru a komedie. Celkově hodně dobré, ale "králem" tohoto typu filmů pro mě zůstává i nadále Vyjednavač. (07.04.2006)

Spike Lee je génius! Do posledního detailu promyšlená, s přehledem (úžasná kamera Matthewa Libbatiquea, střih, kompozice scény) a nadhledem (vtip, skvělé narážky na atmosféru New Yorku 5 let po 11. září) natočená žánrovka, která se díky umně vloženým detailům, prostřihům a mistrovskou prací s fabulací pasuje nad všechny známé standardy. Pro většinu divácké obce přehnaně ukecaná a zoufale neakční záležitost, ale pro toho, kdo dokáže tomuto nejosobitějšímu hollywoodskému afroameričanovi na režisérské stoličce číst mezi řádky pochopí, že není loupež jako loupež a hříchy mládí se nezapomínají ani po šedesáti letech. Díky Spikeu! (25.08.2006)

Tenhle "Spike Lee's joint" mě v mnohém překvapil - "Spojenec" mi totiž přijde jako takový koktejl (podle toho, která z postav se zrovna objeví na plátně), chvíli je to ohromně cool thriller (Owen, Washington), potom spy thriller (Foster, Plummer), vprostřed filmu se točíme kolem klasické krimi (Dafoe) a konec je jak vystřižený z podrazáckých krimi-komedií (Owen, Washington). A právě tenhle žánrový koktejl je hrozně moc fajn a ukazuje, že žánr(y) jemu podobných filmů ještě rozhodně není vyčerpán. Opět mě také potěšily různé režisérské vychytávky (třeba už úvodní titulky natočené ve svižném tempu), celkem chytrý scénář, který si na nic nehraje (ovšem pár logických děr by se našlo) a odpovídající herecké výkony. Suma sumárum 5*, protože při odchodu z kina jsem byla zvlášť dobře naladěná filmem trefujícím se přesně do mého diváckého vkusu. (15.04.2006)