Grandhotel

Když jsem se na Grandhotel začal dívat poprvé, v polovině jsem ho musel vypnout, nudil mě tak, že jsem ho přestal vnímat. Přesto jsem mu dal druhou šanci ('Film od Ondříčka přece nemůže být tak špatný,' říkal jsem si:)..a udělal jsem dobře. Přiznávám, že jsem se i podruhé místy nudil, musel přehlížet teatrální výkony herců (zvláště Jaromíra Dulavy), nevšímat si nespojitostí v ději a vůbec celkové nekonzistentnosti filmu..jenže najednou bylo vše zapomněno, na tváři zvláštní úsměv, tragikomické postavy (trochu připomínající Švankmajerovy Spiklence slasti) mi byly stále blíže a má empatie vůči nim se zvyšovala, posmutnělý konec mě dojal a šedivá první polovina Grandhotelu byla tatam. Celou atmosféru pak GRANDiózně (avšak nepřekvapivě) podtrhl Jan P. Muchow svými tklivými klávesovými melodiemi. David Ondříček sice na kvalitu svých třech předchozích filmů nenavázal (ano, mně se líbil i snímek Jedna ruka netleská:), vydal se trochu jinou cestičkou, a ta když není vyšlapaná, chodí se po ní těžce..ale příště bude jistě schůdnější. (13.06.2007)

První a přesto nádherné záběry na Ještědskou věž jsou opravdu hezké, ale na nich se to bohužel také zasekne a jestli to je komedie nebo ne si nechám na potom. Hlavní je, že poetika samotného příběhu je patrná už od začátku a namísto lyriky se všecko odsápe do vod epiky a já jen sleduju obrázky a krajinu a čekám, kdy už bude samotný konec. Sice to není nikterak špatné, ale věřím, že české filmy dokáží být zajímavější a svým způsobem plnohodnotnější než právě Grandhotel i když jsem se na něj docela těšil. Každopádně nejsem zklamán. Není to žádný zázrak, ale stále je to český film a takovýchto českých filmů je u nás pomálu a i když se pokusil o něco neobvyklého povedlo se mu to. Já spokojen nebyl, ale přesto jsem se zájmem sledoval okolí. I když znuděn a s očekáváním samotného zdlouhavého konce. --- Lidi jsou jako mraky, nikdy neví, kdy se srazí a zase roztrhnou, taky je něco žene... (19.04.2008)

Jednorázovka. Za dva dni človek ani nevie, že to vlastne pozeral. Teda čo sa týka príbehu. Grandhotel však disponuje dvomi postavami, ktoré dojem ako tak zachraňujú a sú schopné dačo vydlabať do pamäte. Patka v podaní Plesla a Issová ako Ilja. On je typický cool boy z malej prdele a ona je typická chlapmi nedocená peknosť. Inak málokedy sa stane, že mi vo filme vadí hudba, ale tu som si ju v negatívnom zmysle často uvedomoval, vôbec nekorešpondovala. Miestami ako keby robená pre thriller, ktorým Grandhotel nie je ani omylom. (24.02.2010)

Dulava na ránu ale docela jsem mu roli věřil, Tacík hrající jak Liška celkem překvapil, Issová odvedla svůj standard a prsa má fakt pěkný, Mrkvička nevýrazný. Další z řady zahořklých a trpkých komedií na kterou chvíli po její shlédnutí zapomenete a téměř nic si z ní neodnesete. Dialogy jsou místy opravdu těžko stravitelné a prkenné, stejně tak nic neříkající prdloušské charaktery, ze samotného námětu šlo možná vytěžit víc, ale on byl tak špatný že se na něm mnoho stavět fakt nedalo. Nuda, tohle se Ondříčkovi moc nepovedlo. Hudba a Issová za dva puntíky a chtěl jsem dát jednoho fleka i za kameru ale zas takový zázrak to nebyl.. (10.10.2010)

Pustit si tenhle film po 11 letech od jeho premiéry je docela zajímavé. Člověk tam uvidí třeba mladého Taclíka nebo dnes již neexistující obchodní centrum Ještěd, což může vést k nostalgickému povzdechu, jak ten čas letí a jak jsme všichni o 11 let zestárli (jako by to bylo včera, když jsem byl na slavnostní předpremiéře ve Slovanském domě 11. 10. 2006, za účasti autora stejnojmenné literární předlohy, Rudiše, který se ve filmu mihne v malé roli německého turisty). Současně tam o to víc vyniknou chyby, kterých si tehdy člověk nemusel všimnout - děj z dramatického hlediska moc nefunguje, postavy jsou charakterizované hodně zkratkovitě, až do karikaturní roviny (starý Němec, nadržený recepční...), a některé herecké výkony jsou slabé (Dita Zábranská, Ladislav Mrkvička; Klára Issová je naopak skvělá jako vždy). Nejlepší na tom filmu je asi skvělý Muchowův soundtrack a Řeřichova kamera, která vzdává neokázalý hold ještědskému geniu loci. Když to shrnu, po letech na mě ten film působí spíše jako nepovedený zářez v Ondříčkově filmografii, který za vidění už moc nestojí, a který je zajímavý hlavně pro místní rodáky, případně pro čtenáře Rudišovy předlohy, kteří ji chtějí porovnat s filmovou adaptací. (28.11.2017)