Grandhotel

Jako prostě, takhle to nefunguje... Grandhotel už od samotného začátku jeví známky snahy o "artovější snímek pro masy". Nemá cenu nijak pohlížet na děj, ten totiž absentuje, jedná se o starou známou taktiku záznamu z úseku života. Z širšího hlediska ovšem Grandhotel opravdu špatný není, tedy minimálně jeho nápad. Minimálně hotel, jakožto místo děje se totiž nesmírně osvědčuje. Jedná se o jednou z nejvděčnějších filmových lokací, neboť nabízí neomezené množství možností. Postavy se mohou objevit jen za určitým účelem a během několika sekund opět zmizet, není žádný problém dotáhnout na místo děje zajímavé situace od jinud a těch možností je víc... Ondříček jich však bohužel příliš nevyužívá. Jediné k čemu zde hotel slouží je umístění jednotlivých postav na jedno místo. Grandhotel nemá problém s vizuálem, jak tomu u českých filmů bývá, ale se strašným scénářem, kterému moderní režie z bůhví jakých důvodů nejde kupředu, ale všemožně jej ignoruje. Grotesktní sbírka absurdně degradovaných charakterů totiž nemá čím zaujmout, čemuž napomáhá záhadná absence hrdiny, se kterým bychom se mohli identifikovat. (02.03.2008)

Grandhotel je bezpochyby nejlepší lvový snímek za rok 2006, na druhou stranu ale nejhorší film Davida Ondříčka, stylisticky zručného filmaře, ve skutečnosti špatného vyprávěče, který zde selhává i v tom, co mu tolik šlo - určení si cílové divácké skupiny. Komu je vlastně čtvrtý celovečerní film syna slavného kameramana určen, koho chce oslovit? Vzhledem k tomu, že vypadá jako zfilmované Bravo Girl, zjevně dívky._____ Česká variace na Wendersův Million Dollar Hotel, která sklouzává k turistickému výprodeji a nikdy není spirituální, i když se o to až úpěnlivě snaží, je navíc zajímavá z hlediska ztvárnění mužských postav. Muži jsou zde apatické a převážně pasivní typy, silně psychicky labilní a s vážnými problémy se svou maskulinitou, jinými slovy: jeden zakomplexovaný homosexuál vedle druhého. V Grandhotelu se to hemží falickými symboly, chlapskými řeči o "strky frky" a neustálými narážkami na onanii, přesto zde ona není ukázána a jediný milostný akt nám zůstane zbaběle skrytý. Ženy na tom nejsou o nic líp, jsou to nedospělé a iracionálně jednající slepice, které touží bláhově po tom pravém, i kdyby ho to mělo stát život. Divák tak ztrácí s postavami kontakt a nezajímají ho (a ne kvůli absenci sociálního či kulturně-historického pozadí, poskytnutého na konci...), muži jsou zde losery jenom tak, ze scénáristické svévůle, a ženy jsou natolik vedlejší či nezajímavé, že jejich snažení není komické, ani tragické. A napomáhají k tomu i silně nepovedené dialogy, v nichž snaha o hovorovou řeč prostřednictvím užívání slůvka "prostě" nefunguje a navíc takhle nikdo nemluví a ani nereaguje (viz popelnice, viz balón...)._____ Mucha je sebevykrádačský, kamera Richarda Řeřichy sice vzletná, ale nenavozuje ten správný dojem, a Ondříček zatěžuje nezvládnuté vyprávění a neschopnost stvořit koherentní fikční svět sadou scén, které není schopný zahnat ad absurdum, nebo aspoň si na nic nehrát. Pokud se ve filmu objeví něo originálního a pro český film osvěžujícího, jako je tomu u scény v kuchyni, je to špatně nasnímáno, zabito dementními dialogy a špatným herectvím zúčastněných._____ Ondříčkovi chybí odvaha, není schopen dotáhnout vše do konce (nebo aspoň ne do nehappyendového a nekýčovitého konce) a navíc... mohl by si najít scénáristu, jehož kouzlo spočívá v chytrém řetězení gagů, které tak umí, bez snahy o rychlé zkultovnění hlášek, protože začíná kameňákovatět... (06.03.2007)

Veľmi obyčajný filmík s celkom slušným potenciálom , ktorý ku koncu začal riešiť viacej ako bolo potrebné a samotná potreba šokovať ho zatiahla s nadpriemeru do priemeru pretože ak niečo nemám rád je to keď sa režisér aj scenárista snaží o výpoveď plus sa snaží šokovať čo v konečnom dôsledku a vzhľadom o aký film ide vôbec nefunguje. Fleischman je ale napriek tomu asi najlepší hrdina , ktorého som v českom filme mohol vidieť a keby ku koncu nejednal tak ako jednal to znamená prešiel len tak zmenou , ktorá bola síce očakávatelná ale nie až tak rapídne ako tomu bolo tu. Každopádne jeho podivínstvo je skvelo zahraté a má aj pár dobrých miest. S hercov poznám iba Kláru Issovú ale žiadny z hercov nehral zle a každý mal svoje svetlé momenty. Hlavne šéf a hlavný recepčný. Úplne zbytočná bola postava starého pána, ktorého samovražda podčiarkla celý dej na taký čudný zlepenec zakončený čudnou absurditou ale aj určitou dávkou emócií a poetickosti. to je prelet nad mestom a roztrúsenie popola. Takže aj napriek výčitkám je to film o čudákoch na čudnom mieste v celku neobyčajných situáciach a čudným zmyslom pre humor. Im happy come on lets go. (18.05.2008)

Jako prostě co to má být? To má Jako prostě být pokus o českou verzi Million Dollar Hotel ? Jako prostě to ten Ondříček neumí natočit něco o normálních lidech. To Jako prostě musí docházet do Bohnické léčebny pro předobrazy svých postav. V Grandhotelu máme Marka ,,Jako prostě" Tacíka, který svojí frázi mnou již několikrát zopakovanou v komentáři přivádí k šílenství. Je zde krásná Klára Issová, která vždy pozná, když je některá žena těhotná. Je zde oplzlý šéf, který dá Tacíkovi každý den padáka. Tyto a některé další postavy se protloukají na Ještědu od nule k nule, takže o ději se prakticky nedá mluvit. Vysloveně trapná je pak i vložená epizoda s televizní rosničkou. Jako prostě mě se ani ta hudba nelíbila. Takže 1* dávám za hezké záběry libereckého okolí a půvabnou Kláru Issovou. Grandhotel je hovadina na entou. Za ,,n" si dosaďte třeba takové číslo, kolikrát jsem v tomto komentáři použil frázi: Jako prostě. (18.06.2007)

Pustit si tenhle film po 11 letech od jeho premiéry je docela zajímavé. Člověk tam uvidí třeba mladého Taclíka nebo dnes již neexistující obchodní centrum Ještěd, což může vést k nostalgickému povzdechu, jak ten čas letí a jak jsme všichni o 11 let zestárli (jako by to bylo včera, když jsem byl na slavnostní předpremiéře ve Slovanském domě 11. 10. 2006, za účasti autora stejnojmenné literární předlohy, Rudiše, který se ve filmu mihne v malé roli německého turisty). Současně tam o to víc vyniknou chyby, kterých si tehdy člověk nemusel všimnout - děj z dramatického hlediska moc nefunguje, postavy jsou charakterizované hodně zkratkovitě, až do karikaturní roviny (starý Němec, nadržený recepční...), a některé herecké výkony jsou slabé (Dita Zábranská, Ladislav Mrkvička; Klára Issová je naopak skvělá jako vždy). Nejlepší na tom filmu je asi skvělý Muchowův soundtrack a Řeřichova kamera, která vzdává neokázalý hold ještědskému geniu loci. Když to shrnu, po letech na mě ten film působí spíše jako nepovedený zářez v Ondříčkově filmografii, který za vidění už moc nestojí, a který je zajímavý hlavně pro místní rodáky, případně pro čtenáře Rudišovy předlohy, kteří ji chtějí porovnat s filmovou adaptací. (28.11.2017)