Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Příběh odehrávající se v „dobytčáku" na cestě do koncentračního tábora v Osvětimi zachycuje hrůzu a utrpení Židů , kdy téměř netušili co je v cíli čeká a jejich snahu o útěk.. Je to velice silný a působivý film, ale mohl být v mnohém lepší. I přes veškerou snahu tvůrců mi to nějak nesedí.Čeští herci v roli Němců nebyli moc přesvědčiví, ač se snažili pouštet hrůzu sebevíc tak nevyzařovala z nich ta pověstná autorita. Lepší zpracování a bylo by to rozhodně za pět. ()
Dalsi z nekonecne rady filmu o zidech za II. svetove valky. Tentokrat se temer cely dej filmu odehrava na nadrazich a v jednom vagonu. Coz na kvalite filmu nijak neubira, nevadilo mi ani par flashbacku ze zivota hlavnich postav. Je zde nekolik spornych momentu (chovani velitele vlaku, hadka vojaku z osadky a vojaku z fronty nebo reakce zidu na dva unikove vychody z vagonu). Na to, ze se film odehrava v minimalnim prostoru a trva dve hodiny, tak me vubec nenudil. Zastup ceskych hercu potesil. Po technicke strance filmu nelze nic vytknout, coz Vilsmaier jiz ukazal v jednom z mem nejoblibenejsich filmu vubec- Stalingrad. ()
Ano, to co se dělo za války, a jak Němci zacházeli s Židy, bylo strašné. Ale čemu pomůže, když o tom teď Němci začnou točit dlouhé a nudné filmy, kde se nestane nic, s čím by divák předem nepočítal, a to s čím počítal, se nepodá ani trochu zajímavě? Škoda, že to s kariérou Josepha Vilsmaiera šlo od dob Stalingradu až takhle s kopce. :( ()
Další válečný film patřící do kolonky "otřesné". Na mě až moc sugestivně podaný příběh jednoho vagónu vlaku směřujícího do Osvětimi. Zoufalá atmosféra byla takřka hmatatelná a ještě více jí umocňovaly prostřihy do minulosti, kdy všichni zúčastnění žili normální život. Několik scén pro mě zřejmě zůstane nezapomenutelných, ale jestli něco z hlavy nedostanu,- spoiller-, tak jsou to první krůčky batolete zakopávajícího a lezoucího po mrtvolách v přecpaném vagonu. 90% ()
Příběh, v němž mají hrdinové omezený prostor, vymezený čas... Vagón smrti se stává v závěru i jevištěm pro Noschickovu derniéru... Za krůpěj naděje jsem byl rád. Stejně tak za vzpomínky na dobu, kdy Neumann, jeho rodina a ostatní "pasažéři" skutečně ŽILI, dokonce si UŽÍVALI ŽIVOTA... I když jsem se obával stopáže, tak mi film nepřišel zdlouhavý. Vykreslení charakteru postav a herectví: pohled paní Wassersteinové (Nina Divíšková), běsnění poručíka Hartze (Miroslav Táborský), ochranitelské pěsti Henry Neumanna (Gedeon Burkhard), ale i hrdinský pokus Izzie Perlese (Vojta Kotek), to je jen část z celkově přesvědčivého podání. ()
Galéria (17)
Fotka © Concorde Filmverleih GmbH
Zaujímavosti (10)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
- Režisérkou filmu byla česká dětská hvězda Dana Vávrová, kterou známe jako Leontýnku z filmu Ať žijí duchové (1977). (M.B)
Reklama